Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Hradec Králové)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký |
| Okres | Hradec Králové |
| Obec | Hradec Králové |
| Lokalita | Velké náměstí |
| Souřadnice | 50°12′32,57″ s. š., 15°50′2,97″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | Hradec Králové |
| Farnost | Hradec Králové I - PM |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1654-1666 |
| Specifikace | |
| Délka | 40 m |
| Šířka | 20 m |
| Výška | 20,3 m |
| Další informace | |
| Ulice | Velké náměstí |
| Kód památky | 41145/6-427 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové je barokní rektorský kostel, který stojí na Velkém náměstí v Hradci Králové, kde stavebně navazuje na jezuitskou kolej.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel postavili příslušníci jezuitského řádu v letech 1654–1666 podle plánů architekta a člena řádu Carla Luraga.[1]
V roce 1762 kostel nejprve vyrabovali pruští vojáci, načež jej silně poškodil požár. Již v roce 1765 ho však obnovil stavitel František Kermer a téhož roku došlo i k jeho novému vysvěcení.[1]
Po zrušení jezuitského řádu papežem Klementem XIV. v roce 1773 přešel kostel do majetku armády a stal se posádkovým kostelem.[2] Když ho armáda začala v roce 1857 opravovat, opět vyhořel.
V roce 1900 připadl kostel opět jezuitům, kteří jej zcela opravili.[1]
Architektura a mobiliář[editovat | editovat zdroj]
Kostel je jednolodní stavba s párově uspořádanými bočními kaplemi a bohatě zdobeným průčelím se dvěma postranními věžemi.[3] Loď je 40 m dlouhá, 20 m široká a 20,3 m vysoká. Lucerna dosahuje do výše 30 m.
Vstup do kostela je umístěn v severním průčelí, v jehož výklencích stojí od roku 1704 sochy sv. Ignáce, sv. Františka Xaverského, sv. Aloise a sv. Stanislava.[1] Hlavním vchodem se vchází do předsíně, nad níž je umístěn kůr se vzácnými dvoumanuálovými barokními varhanami z roku 1765, které postavil kralický varhanář Josef Streussel (1732–1776).[1]
Půdorys kostela je odvozen ze základního jezuitského typu chrámu Il Gesù. Průčelí kostela se dvěma věžemi napodobuje vídeňský styl.
