Kosovec chřástalí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKosovec chřástalí
alternativní popis obrázku chybí
Kosovec chřástalí
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Řádpěvci (Passeriformes)
ČeleďEupetidae
Bonaparte, 1850
Rodkosovec (Eupetes)
Temminck, 1831
Binomické jméno
Eupetes macrocerus
Temminck, 1831
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kosovec chřástalí (Eupetes macrocerus) je druh pěvce z jihovýchodní Asie, jediný zástupce čeledi Eupetidae a rodu Eupetes.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Za popisnou autoritu tohoto druhu je pokládán nizozemský přírodovědec Coenraad Jacob Temminck (1831). Jde o jediného zástupce rodu Eupetes a čeledi Eupetidae,[2] která se odvětvuje mezi bazálními skupinami passeridních zpěvných. Molekulárně-fylogenetické analýzy nasvědčují příbuznosti s vranulovitými (Picathartidae) a skalňáčky z čeledi Chaetopidae.[3][4] Všechny tři čeledi zahrnují pouze jediný rod a někdy mohou být sdružovány v rámci čeledi jediné.[4]

Kosovec chřástalí vytváří dva poddruhy:[2]

  • E. m. borneensis Robinson & Kloss, 1921;
  • E. m. macrocerus Temminck, 1831.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kosovec chřástalí dosahuje velikosti 28–30 cm a hmotnosti 66–72 g, neobjevuje se výrazný pohlavní dimorfismus.[5] Tělo má protáhlý vejčitý tvar, hlava je menší, s rovným a tenkým zobákem, krk štíhlý a relativně dlouhý. Křídla jsou krátká a zaoblená, ocas dlouhý a stupňovitý. Zbarvení opeření se pohybuje v olivově hnědých odstínech, hlavu zdobí černá obličejová maska a bělavý proužek táhnoucí se směrem od oka, stejně jako červenohnědá „čepička“. Končetiny jsou dlouhé, avšak jemné stavby.[6]

Výskyt a chování[editovat | editovat zdroj]

Kosovec chřástalí je druhem orientální oblasti, obývá především nížinaté oblasti Malajského poloostrova, Bornea (včetně Natunských ostrovů) a Sumatry, typicky nepřesahující 700 m n. m. Z Malajského souostroví nicméně pocházejí záznamy z asi 900 m n. m, z Malajského poloostrova i z více než 1 000 m n. m. Kosovci obývají vzrostlé listnaté lesy s hustým baldachýnem a bujným podrostem, někdy i bažinaté lesy.[7]

Kosovci chřástalí žijí v lesním podrostu, kde pátrají po hmyzu a jiných bezobratlých a je pro ně typické extrémně plaché chování. V případě vyrušení před narušitelem spíše utíkají, létají pouze neochotně. Na základě skrytého způsobu života je o tomto druhu známo jen malé množství informací, a to včetně hnízdních návyků. Hnízda si kosovci budují nízko nad zemí a jde o mělké šálkovité stavby tvořené rostlinnými vlákny. Snůšku tvoří dvě bělavá vajíčka, která tito ptáci kladou v období mezi lednem a únorem.[5] Kosovci se ozývají jednoduchým dlouhým hvízdavým voláním, jež vydávají s pomocí párových modrofialových vzdušných měchýřků po obou stranách krku. Volání je snadno zaměnitelné se zvuky některých pitovitých, a proto je pro identifikaci v terénu obtížně použitelné.[6]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2022 pokládá kosovce chřástalího za téměř ohrožený druh, především v důsledku postupujícího odlesňování celého regionu a lesním požárům. Kosovci na druhou stranu zároveň vykazují určitou toleranci vůči narušeným lesním komplexům, navíc často obývají podhorské regiony, jež bývají vystaveny menší míře odlesňování, což tyto hrozby poněkud mírní. Celková velikost populace zůstává podle IUCN neznámá.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b Australasian robins, rockfowl, rockjumpers, Rail-babbler – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. 
  3. JØNSSON, Knud A; FJELDSÅ, Jon; ERICSON, Per G.P. Systematic placement of an enigmatic Southeast Asian taxon Eupetes macrocerus and implications for the biogeography of a main songbird radiation, the Passerida. Biology Letters. 2007-06-22, roč. 3, čís. 3, s. 323–326. Dostupné online [cit. 2024-02-17]. ISSN 1744-9561. DOI 10.1098/rsbl.2007.0054. PMID 17347105. (anglicky) 
  4. a b OLIVEROS, Carl H.; FIELD, Daniel J.; KSEPKA, Daniel T. Earth history and the passerine superradiation. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2019-04-16, roč. 116, čís. 16, s. 7916–7925. Dostupné online [cit. 2024-02-17]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1813206116. PMID 30936315. (anglicky) 
  5. a b BOLES, Walter. Malaysian Rail-babbler (Eupetes macrocerus), version 1.0. Birds of the World. 2020. Dostupné online [cit. 2024-02-17]. ISSN 2771-3105. DOI 10.2173/bow.marbab1.01species_shared.bow.project_name. (anglicky) 
  6. a b WINKLER, D. W.; BILLERMAN, S. M.; LOVETTE, I. J. Bird Families of the World: An Invitation to the Spectacular Diversity of Birds. Barcelona: Lynx Edicions, 2015. Dostupné online. ISBN 978-84-941892-0-3. S. 400. (anglicky) 
  7. a b BirdLife International. 2022. Eupetes macrocerus. The IUCN Red List of Threatened Species 2022: e.T22705375A205977115. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2022-2.RLTS.T22705375A205977115.en. Accessed on 17 February 2024.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]