Kontaktní metamorfóza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kontaktní rohovce, které jsou nejčastějšími kontaktně metamorfovanými horninami jsou poměrně nevzhledné. Křemitý rohovec na obrázku z Szklarské Poreby v Polsku

Kontaktní metamorfóza (též termická nebo kaustická metamorfóza) je typ metamorfózy, kde je dominantním faktorem teplota a tlak je přitom nízký. Metamorfní účinek klesá směrem od kontaktu a vytvářejí se metamorfní zóny označované jako kontaktní dvory (nebo kontaktní aureoly). Ke kontaktní metamorfóze běžně dochází na místech styku intruzí s okolními horninami. Velikost kontaktní aureoly závisí na chemickém složení, teplotě a velikosti intruze i jejím tvaru a na viskozitě a obsahu tekutých složek.

Výsledkem kontaktní metamorfózy jsou poměrně jemnozrnné horniny označované jako kontaktní rohovce. V případě, že původní horniny obsahovaly příměs uhličitanů, označují se vzniklé horniny jako erlany. Kromě běžných minerálů jako křemen, živce či epidot obsahují i charakteristické minerály jako například cordierit.

Činitelé kontaktní metamorfózy[editovat | editovat zdroj]

Podstatná není jen samotná teplota intrudujícího materiálu, ale rozdíl teplot mezi ním a okolními horninami. I proto je největší účinek kontaktní metamorfózy možné pozorovat v nejmělčejších, připovrchových částech intruzí, kde je největší rozdíl mezi teplotou intruze a okolních hornin. Gabroidní magma při své intruzi mívá teplotu kolem 1000-1200 °C a na kontaktu vyyvine teplotu 700-800 °C. Dioritové magma dosahuje teplot kolem 900 °C a má účinek 600-650 °C. Tonalitové magma mívá oproti dioritovým asi o 100 °C nižší teplotu i účinek. Granitoidní (granitovégranodioritové) magma mívá teplotu asi 700 °C a při kontaktu způsobuje nárůst teplot na 500-550 °C.[1] Metamorfóza tohoto typu většinou postihuje nejsvrchnější části zemské kůry, kde je tlak maximálně do 4 kb. Při takto nízkých tlacích je napětí v kůře poměrně nízké a proto kontaktně metamorfované horniny většinou nemají výraznou metamorfní břidličnatost.[2]

Vliv fluid během kontaktní metamorfózy může být značný. Fluida jsou dobrými vodiči tepla, ovlivňují chemické složení hornin, nejčastěji u uhličitanů.

Facie kontaktní metamorfózy[editovat | editovat zdroj]

V kontaktně metamorfovaných horninách byly pozorovány diagnostické minerály, které naznačují vznik při teplotách od 400-1000 °C a tlaku od 0 do 200, místy až do 400 MPa. Běžně se uvádějí tyto metamorfní facie[1]:

  • facie albit-epidotových rohovců (vnější část kontaktního dvora)
  • facie amfibolických rohovců (vnitřní nebo střední část kontaktního dvora)
  • facie ortoklas-cordieritových (pyroxenických) rohovců (vnitřní část kontaktního dvora)
  • facie ortoklas-sanidinových a sanidinových rohovců (nejvyšší teploty, asociované s bazickými horninami)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kontaktná metamorfóza na slovenské Wikipedii.

  1. a b Putiš, M., 2004: Petrografia metamorfovanýh hornín. Univerzita Komenského, Bratislava, 131 s.
  2. JESSEY, D., TARMAN, D. Contact Metamorphism [online]. csupomona.edu [cit. 2010-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]