Konstantin Nikolajevič Baťuškov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Konstantin Nikolajevič Baťuškov
Portrét básníka od neznámého autora kolem roku 1810
Portrét básníka od neznámého autora kolem roku 1810
Narození18. květnajul./ 29. května 1787greg.
Vologda
Úmrtí20. červnajul./ 2. července 1855greg. (ve věku 68 let)
Vologda
Příčina úmrtískvrnitý tyfus
Místo pohřbeníklášter svatého Spasitele-Prilutského
Povoláníbásník, prozaik a překladatel
Národnostruská
StátRuské impériumRuské impérium Ruské impérium
Literární hnutíRomantismus
PříbuzníPompej Nikolajevič Baťuškov (1811-1892), bratr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin Nikolajevič Baťuškov (rusky Константин Николaевич Бaтюшков; 18. květnajul./ 29. května 1787greg., Vologda – 9. červencejul./ 21. července 1855greg., tamtéž) byl ruský raně romantický básník, prozaik a překladatel.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze staré, ale chudé šlechtické rodiny. Vychováván byl v penzionátech a u vzdělaných příbuzných. Pak pracoval na Ministerstvu školství. Za napoleonských válek vstoupil do vojska a roku 1807 byl těžce raněn v bitvě u Heilsbergu. Zúčastnil se i bojů po Napoleonově ruském tažení roku 1813. V letech 1815–1816 sloužil v Kamenci Podolském a pak odešel do výslužby.[3] Od roku 1817 byl sekretářem na ruském velvyslanectví v Neapoli. Roku 1822 mu duševní choroba, kterou zdědil po své matce, prakticky znemožnila pokračovat v literární tvorbě. Léčil se mimo jiné v Karlových Varech, v Teplicích a na soukromé psychiatrické klinice v Sonnensteinu v Sasku. Dožil v rodném městě v domě svého synovce, kde zemřel na skvrnitý tyfus. Byl pohřben v klášteře svatého Spasitele-Prilutského nedalego Vologdy.[1][2]

V Baťuškově poezii doznívá pozdní klasicismus a preromantismus, ale zároveň se objevuje romantická deziluze a tragické vidění světa. Nejprve psal klasické madrigaly a žertovné literární satiry, později u něho začaly převažovat elegie, podnícené i válečnými zážitky. Kromě básní psal i eseje a filosofické a literární pojednání a překládal především z italštiny a francouzštiny. Jazykem a stylem se stal předchůdcem Puškinovy básnické generace.[2]

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Воспоминаниe 1807 года (1807, Vzpomínky z roku 1807).
  • Видение на берегах Леты (1809, Vidina na březích Léthé), satira.
  • Отрывок из писем русского офицера о Финляндии (1809, Úryvek z dopisu ruského důstojníka ve Finsku), próza.
  • Прогулка пo Москвe (1811, Procházka po Moskvě), próza.
  • Дружество (1812, Přátelství).
  • Розлукa (1812, Rozchod).
  • К Дашкову (1813, K Daškovu).
  • На развалинах замка в Швеции (1814, Na rozvalinách švédského zámku), historickofilozofická elegie.
  • Тень друга (1814, Stín přítele).
  • Судьба Одиссея (1814, Odysseův osud).
  • Умирающий Тасс (1817, Umírající Tasso), historická elegie s tragickým viděním životní marnosti.
  • Опыты в стихах и прозе (1817, Pokusy veršem i prózou), dva svazky, souborné vydání Baťuškových děl.
  • Из греческой антологии (1817-1818, Z řecké antologie), lyrický cyklus s takovým pojetím antiky, ve kterém převládají silné vášně a urputný zápas s osudem.
  • Подражания древним (1821, Ohlasy klasiků), lyrický cyklus.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Baťuškov na obraze N. I. Utkina z roku 1815
    Baťuškov na obraze N. I. Utkina z roku 1815
  • Titulní list knihy Pokusy veršem i prózou z roku 1817
    Titulní list knihy Pokusy veršem i prózou z roku 1817
  • N. V. Berg: Baťuškov ve Vologdě v roce 1847
    N. V. Berg: Baťuškov ve Vologdě v roce 1847
  • Básníkův hrob v klášteře svatého Spasitele-Priluckého
    Básníkův hrob v klášteře svatého Spasitele-Priluckého

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Slovník spisovatelů Sovětského svazu I. Odeon, Praha 1978, str. 198-199.
  2. ↑ a b c Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů, Libri, Praha 2001, str. 123-124.
  3. ↑ Константин Николаевич Батюшков - Русская виртуальная библиотекa

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOTURA, Mojmír et al. Slovník ruských spisovatelů: od počátků ruské literatury do roku 1917. 2., dopln. a opr. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1978, ©1977. 357 s. cnb000160211. S. 30–31 (zde uvedena i další literatura).
  • PAROLEK, Radegast a HONZÍK, Jiří. Ruská klasická literatura: [1789-1917]. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1977. 629 s. cnb000164376. S. 52–54.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Konstantin_Nikolajevič_Baťuškov&oldid=22064336“