Konkurenční doložka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Konkurenční doložka je smluvním ujednáním mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, které omezuje výdělečné činnosti zaměstnance po skončení zaměstnání,[1] maximálně však na dobu jednoho roku. Může se vztahovat pouze k pracovní činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by vůči němu měla konkurenční povahu. Součástí konkurenční doložky je závazek zaměstnavatele, že poskytne zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání.[2]

Předmětem závazku je ochrana předmětu činnosti zaměstnavatele (know-how) pro dobu po skončení pracovního vztahu zaměstnance.[3]

S jistými odlišnostmi může být sjednána konkurenční doložka i mezi obchodním zástupcem a zastoupeným,[4] tedy mimo pracovněprávní vztah.

Konkurenční doložka v pracovním právu[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V českém prostředí bylo konkurenční jednání upraveno zákonem již od poloviny 19. století, zákonná úprava konkurenčního jednání zaměstnance po skončení pracovního poměru však přišla až se zákonem č. 20/1910 ř. z., o obchodních pomocnících. Tento zákon byl inspirován německou právní úpravou a později byl skrze tzv. recepční normu přejat do právního řádu první republiky.[5]

Obdobná úprava se nacházela i v zákoně o soukromých zaměstnancích z r. 1934, kde se hovořilo o „soutěžní doložce“.[6] Mohla být sjednána jen u zaměstnanců, kteří měli „možnosti nahlédnouti do výrobních nebo obchodních tajemství zaměstnavatelových“ a kteří dosahovali určitého výdělku.[7]

Zákon o soukromých zaměstnancích byl účinný až do poloviny 60. let 20. století, ustanovení o soutěžní doložce však v období komunismu prakticky neměla smysl. Zákoník práce z r. 1965 podobnou úpravu vůbec neobsahoval.[8] V 90. letech byla možnost sjednání konkurenční doložky spornou otázkou.[9]

Zákonem byla konkurenční doložka upravena až v r. 2000, kdy byla novelou přidána do § 23 zákoníku práce. Později se přesunula do § 23a, ze kterého vychází i úprava konkurenční doložky v zákoníku práce z r. 2006.

Sjednání konkurenční doložky[editovat | editovat zdroj]

Konkurenční doložka může být sjednána přímo v pracovní smlouvě nebo i mimo ni.[10] Nezbytnou podmínkou je, aby byla sjednána v písemné podobně, jinak je neplatná.[11] Dále zákon vyžaduje, aby součástí dohody bylo i poskytnutí přiměřeného peněžitého vyrovnání ze strany zaměstnavatele, a to nejméně ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc, kdy je zaměstnanec konkurenční doložkou omezen.[2] Konkurenční doložka v pracovním právu nesmí být sjednána na dobu delší než jeden rok.

Sjednat konkurenční doložku lze jen za předpokladu, že to je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele. Dále je podmínkou, aby využití těchto informací, poznatků a znalostí při další výdělečné činnosti zaměstnance mohlo původnímu zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.[12]

Činnost, jejíž výkon zaměstnancem je po skončení pracovního poměru omezen, musí být činností výdělečnou. To ovšem neznamená, že by muselo jít výhradně o pracovní poměr. Výdělečnou činnost může představovat i dohoda o provedení práce, podnikání na základě živnostenského listu, výdělek podle občanského zákoníku apod.[13]

Pro případ porušení povinností plynoucích zaměstnanci z konkurenční doložky je možné sjednat smluvní pokutu. Ta musí být přiměřená povaze a významu stanovených podmínek, tedy i výši peněžitého vyrovnání, které poskytuje zaměstnavatel. Jestliže bývalý zaměstnanec poruší svou povinnost podle konkurenční doložky a zaplatí smluvní pokutu, jeho závazek tím zaniká.[14] Tím se toto pojetí smluvní pokuty liší od pojetí obecné smluvní pokuty podle občanského zákoníku, podle kterého by původní závazek zaplacením smluvní pokuty nezanikal.[15]

Nemožnost sjednání[editovat | editovat zdroj]

Je čistě na vůli smluvních stran (zaměstnance a zaměstnavatele), zda konkurenční doložku sjednají či nikoli. Konkurenční doložku však není možné použít na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb.[16]

Porušení[editovat | editovat zdroj]

Poruší-li bývalý zaměstnanec svou povinnost a bude vykonávat výdělečnou činnost, která je podle konkurenční doložky zakázána, může se jeho bývalý zaměstnavatel domáhat upuštění od této činnosti. Tohoto svého práva se může domáhat i soudní cestou. Je-li stanovena smluvní pokuta, může se zaměstnavatel domáhat jejího zaplacení.[14] V případě státních zaměstnanců je tato částka stanovena jako dvojnásobek poměrné části peněžitého vyrovnání, která se určí počtem dnů od počátku porušení zákazu konkurence do konce jeho trvání.[17]

Výpověď a odstoupení[editovat | editovat zdroj]

Zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance.[18] Odstoupení znamená zánik závazku od samého počátku, hledí se na něj, jako by nikdy nevznikl.[19] Zaměstnanec může konkurenční doložku vypovědět, a následně provozovat činnosti, kterou mu zakazovala, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání. Nicméně konkurenční doložka zaniká až začátkem následujícího měsíce.[20]

Konkurenční doložka u státních zaměstnanců[editovat | editovat zdroj]

Zákon o státní službě sjednání konkurenční doložky v případě státních zaměstnanců nevylučuje, hovoří o ní jako o zákazu konkurence. Oproti obecné úpravě v zákoníku práce obsahuje určité odlišnosti. Například peněžité vyrovnání, které stát v případě sjednání zákazu konkurence vyplácí některým bývalým zaměstnancům, není stanoveno v minimální výši jedné poloviny průměrného výdělku, ale paušálně jako celý průměrný výdělek.[21]

Konkurenční doložka v obchodním právu[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli je konkurenční doložka typická pro právo pracovní, může se vyskytovat i v oblasti obchodního práva. V té nejde o pracovněprávní vztah a ustanovení zákoníku práce se neuplatní. Podle občanského zákoníku může být ujednáno, že obchodní zástupce po zániku obchodního zastoupení nesmí vykonávat činnost, která by měla soutěžní povahu ve vztahu k podnikání zastoupeného. Toto omezení se vztahuje na určené území nebo vůči určenému okruhu osob na tomto území a nezáleží na tom, zda obchodní zástupce bude činnost vykonávat na vlastní či cizí účet.[4]

Zákon zde vychází ze staré úpravy v obchodním zákoníku. Konkurenční doložka podle občanského zákoníku je limitována, na rozdíl od zákoníku práce, na dva roky. Je-li tato doba překročena, je konkurenční doložka neplatná a neplatnost by se vztahovala na celou konkurenční doložku.[22] Zásadním rozdílem je také to, že součástí závazku nemusí být peněžité vyrovnání. Na druhou stranu zákon výslovně dává možnost soudu konkurenční doložku omezit v případě, že do práv obchodního zástupce zasahuje ve zbytečné míře.[23] Půjde o případy, kdy konkurenční doložka, zejména svou délkou zákazu konkurence, by byla nepřiměřená a neodpovídala by pravidlům poctivého obchodního styku.[22]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VYSOKAJOVÁ, Margerita; KAHLE, Bohuslav, a kol. Zákoník práce. Komentář. 5. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2015. 792 s. ISBN 978-80-7478-955-7. S. 632.  
  2. a b Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále také jen "zákoník práce"), § 310 odst. 1, [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.
  3. HŮRKA, Petr. Pracovní právo. 2. vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2015. 575 s. ISBN 978-80-7380-540-1. S. 150.  
  4. a b Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen "o. z."), § 2518, [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.
  5. Božek, M.: Konkurenční doložka (diplomová práce). Praha: Univerzita Karlova 2010. S. 16.
  6. § 47 a násl. zákona č. 154/1934 Sb., o pracovním poměru soukromých úředníků, obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení (zákon o soukromých zaměstnancích).
  7. § 47 odst. 1 zákona č. 154/1934 Sb., o pracovním poměru soukromých úředníků, obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení (zákon o soukromých zaměstnancích).
  8. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění účinném k 1. 1. 1966.
  9. Božek, M.: Konkurenční doložka (diplomová práce). Praha: Univerzita Karlova 2010. S. 25.
  10. VYSOKAJOVÁ, Margerita; KAHLE, Bohuslav, a kol. Zákoník práce. Komentář. 5. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2015. 792 s. ISBN 978-80-7478-955-7. S. 633.  
  11. § 310 odst. 6 zákoníku práce.
  12. § 310 odst. 2 zákoníku práce.
  13. JOUZA, L.: Slovník pracovního práva. Praha : POLYGON, 2001. 639 s. ISBN 80-7273-041-X. S. 46
  14. a b § 310 odst. 3 zákoníku práce.
  15. § 2048 o. z.
  16. § 311 zákoníku práce.
  17. § 83 odst. 6 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění novely 131/2015 Sb.
  18. § 310 odst. 4 zákoníku práce.
  19. FIALA, Josef; KINDL, Milan. Občanské právo hmotné. 2. vyd. Plzeň : Aleš Čeněk s.r.o., 2009. 650 s. ISBN 978-80-7380-228-8. S. 427.  
  20. § 310 odst. 5 zákoníku práce.
  21. § 83 odst. 5 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění novely 131/2015 Sb.
  22. a b HULMÁK, Milan, a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. Praha : C. H. Beck, 2014. 2072 s. ISBN 978-80-7400-287-8. S. 928.  
  23. § 2518 odst. 2 o. z.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]