Kombucha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kombucha

Kombucha (rusky: чайный гриб, čínsky: 茶菌, korejsky:버섯차, japonsky:紅茶キノコ), je lehce perlivý fermentovaný nápoj vzniklý z oslazeného černého nebo zeleného čaje, který je užíván jako funkční potravina. K fermentaci je užívána symbiotická kolonie bakterií a kvasinek, nazývané též zkratkou SCOBY. Ačkoliv je kombuche přisuzována celá řada pozitivních zdravotních efektů, tyto efekty nejsou podpořeny vědeckými důkazy.[1]

Vzhled a chuť[editovat | editovat zdroj]

Barva nápoje je různá dle čaje, ze kterého byl vyroben, obvykle medová až tmavě červená. Chuť závisí na délce fermentace, je obvykle popisována jako sladkokyselá. Délka a podmínky fermentace ovlivňují obsah kyseliny octové, která je hlavní příčinou senzorické kyselosti.

Kombuchová kultura[editovat | editovat zdroj]

Kombuchová kultura je symbióza octových bakterií (hlavně Gluconacetobacter xylinus a bakterií rodu Lactobacillus) a několika druhů kvasinek (nejběžnější jsou kvasinky rodu Zygosaccharomyces, ale často se vyskytují i rody Saccharomyces a další)[2]

Kolonie může být kontaminována jinými druhy kvasinek a bakterií. Její soudržnost je zajišťována celulózou tvořenou octovými bakteriemi. Kombuchová kultura má vzhled šedo-hnědého, rosolovitého povlaku. Mladá má světlou barvu, postupem času tmavne. Životnost kultury se pohybuje okolo šesti měsíců.

Historie kombuchy v Čechách[editovat | editovat zdroj]

Kombucha se začala široce pěstovat krátce po skončení první světové války.[3] Kdy přesně se k nám dostala, není známo. Podle jedné verze ji přivezli ještě před válkou vyslanečtí úředníci, podle druhé legionáři po skončení války.[4] V tehdejších textech byla nazývána jako kombucha, kombuča[4] nebo německým názvem Wunderpilz.[3] Obliba výrazně poklesla mezi lety 1926 a 1928, kdy se začaly šířit fámy o tom, že houba roste dál i v lidském organizmu.[3] V roce 1928 byly publikovány první články českých odborníků - mykologů. Uváděli, že nápoj obsahuje vitamíny, alkohol, kyselinu uhličitou (oxid uhličitý), octovou a mléčnou.[5][4] Jindřich Walter provedl mikroskopickou analýzu, kterou zjistil, že „houbu“ tvoří kolonie kvasinek a bakterií žijících v symbióze, přičemž mezi nimi mohou být vtroušené i plísně (Aspergillus, Penicillium), kterými byla kombucha patrně kontaminována ze vzduchu.[6] Názory na možné léčivé účinky nebyly mezi odborníky zcela jednotné - vesměs připouštěli pozitivní vliv přítomných vitamínů a účinky podobné jako u jiných kvašených (kysaných) nápojů, které ale ještě nebyly příliš rozšířené.[5][4]

Pozitivní účinky[editovat | editovat zdroj]

Přestože se kombuche přisuzují některé pozitivní zdravotní účinky, neexistuje přesvědčivý vědecký důkaz.[7]

Negativní účinky[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv stále nebyly publikovány žádné kontrolované medicínské studie týkají se efektu kombuchy na lidské zdraví, je tento fermentovaný nápoj v ojedinělých případech podezřelý z poškození centrálního nervového systému, jater, metabolické acidózy, a všeobecné toxicity, [8][9] ačkoliv není výslovně uvedeno, že tyto efekty byly způsobeny výhradně kombuchou. Akutní stavy organismu, jako je laktátová acidóza, se spíše mohou objevit u osob s vrozenými predispozicemi.[9] Jiná medicínská hlášení sdělují, že by se měla věnovat pozornost kontraindikaci kombuchy s některými léky, například těch které jsou využívány při hormonální terapii.[10] Také mohou vzniknout alergické reakce.[11] Některé publikované zdravotní komplikace mohly být způsobeny prostou kyselostí tohoto nápoje, kterým lze předcházet vhodným stupněm fermentace.[12]

Výroba nápoje[editovat | editovat zdroj]

Do uvařeného černého nebo zeleného čaje přidáme cukr a roztok podrobíme octovému kvašení. Kvašení lze podpořit přidáním zakoupené kombuchové kultury. Část procesu může probíhat anaerobně, proto kombucha může být mírně alkoholická a perlivá.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kombucha na anglické Wikipedii.

  1. http://www.cancer.org/treatment/treatmentsandsideeffects/complementaryandalternativemedicine/dietandnutrition/kombucha-tea
  2. MARSH, AJ.; O'SULLIVAN, O.; HILL, C., et al. Sequence-based analysis of the bacterial and fungal compositions of multiple kombucha (tea fungus) samples.. Food Microbiol. Apr 2014, roč. 38, s. 171-8. DOI:10.1016/j.fm.2013.09.003. PMID 24290641.  
  3. a b c KUPKA, Jaroslav. Kombucha - vzpomínka. In Jiří Hlaváček. Mykologický sborník. Praha : Československá mykologická společnost, 1980. Ročník XVII, s. 17.
  4. a b c d JAN, Macků. Co jest kombuča?. In SMOTLACHA, František. Časopis československých houbařů. Praha : Československá mykologická společnost, 1928. Ročník VIII, s. 4-5.
  5. a b RUDOLF, Veselý. Kombucha. In SMOTLACHA, František. Časopis československých houbařů. Praha : Československá mykologická společnost, 1928. Ročník VIII, s. 5-6.
  6. WALTER, Jindřich. „Houba“ kombucha. In SMOTLACHA, František. Časopis československých houbařů. Praha : Československá mykologická společnost, 1928. Ročník VIII, s. 7-10.
  7. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1497178/
  8.  "Kombucha: A Systematic Review of the Clinical Evidence"(2003). Forschende Komplementärmedizin und Klassische Naturheilkunde 10 (2). doi:10.1159/000071667. PMID 12808367. 
  9. a b  "A Case of Kombucha Tea Toxicity"(2009). Journal of Intensive Care Medicine 24 (3): 205–7. doi:10.1177/0885066609332963. PMID 19460826. 
  10.  "Probable gastrointestinal toxicity of kombucha tea"(1997). Journal of General Internal Medicine 12 (10): 643–4. doi:10.1046/j.1525-1497.1997.07127.x. PMID 9346462. 
  11.  "Kombucha "mushroom" hepatotoxicity"(1995). Annals of Emergency Medicine 26 (5): 660–1. doi:10.1016/s0196-0644(95)70028-5. PMID 7486385. 
  12. Nummer, Brian A. (2013).  "Kombucha brewing under the food and drug administration model Food Code: risk analysis and processing guidance". Journal of Environmental Health 76 (4). 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JAYABALAN, Rasu; MALBAŠA, R. V.; LONČAR, E. S.. A Review on Kombucha Tea—Microbiology, Composition, Fermentation, Beneficial Effects, Toxicity, and Tea Fungus. Comprehensive Reviews in Food Science and Food Safety. 13.4.2014, roč. 13, čís. 4.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]