Kolibřík rezavolesklý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKolibřík rezavolesklý
alternativní popis obrázku chybí
Dospělý samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádsvišťouni (Apodiformes)
Čeleďkolibříkovití (Trochilidae)
Rodkolibřík (Selasphorus)
Binomické jméno
Selasphorus rufus
(Gmelin, JF, 1788)
Rozšíření kolibříka rezavolesklého: žlutá= letní výskyt, modrá = zimoviště.
Rozšíření kolibříka rezavolesklého:
žlutá= letní výskyt,
modrá = zimoviště.
Rozšíření kolibříka rezavolesklého:
žlutá= letní výskyt,
modrá = zimoviště.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolibřík rezavolesklý (Selasphorus rufus) je malý, kolem 8 cm dlouhý druh kolibříka s dlouhým, rovným a štíhlým zobákem. Tito kolibříci jsou známí pro svou schopnost překonávat během migrace až 6400 kilometrů dlouhou trasu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Malý kolibřík měřící 7–9 cm, s rozpětím křídel 11 cm a hmotností 2–5 g. Samec má bílou náprsenku, rezavé tváře, boky i ocas a červenooranžově lesklé hrdlo. Někteří samci mohou mít příměs zelené barvy na temeni nebo zádech. Samice je zelenobílá, s červenooranžovými lesklými peříčky na hrdle. Ocas je tmavý, s bílou špičkou a rezavou základnou. Samice jsou o něco větší než samci.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Dospělá samice

Kolibříci rezavolesklí na západě táhnou přes Skalnaté hory do místních údolí, kam dorazí v květnu, kdy jsou zde, ve vrcholné době květu rostlin, optimální podmínky. Jsou tací, co zůstanou na jednom místě po celé léto; v takovém případě migranti, stejně jako hnízdící ptáci, často agresivně přebírají a hájí krmná stanoviště. Druh většinou zimuje v Mexickém státě Querétaro, přičemž při migraci urazí až 6400 km,[2] což je pozoruhodný výkon na tvora, který váží jen 3 až 4 g. Dospělí samci mají tendenci migrovat dříve než samice a mladí ptáci.[3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Živí se květním nektarem. Čas od času obohacuje svůj jídelníček hmyzem, jenž najde na květech nebo jej uloví za letu.

Samci i samice jsou teritoriální, ovšem každé pohlaví obsazuje jiný typ teritoria. Více agresivní samci obhajují místa s více zdroji potravy a samice se stáhnou na méně úživná stanoviště. Samci mají kratší křídla než samice, takže mají vyšší výdej energie, ale ovládají potravně bohatší teritorium; samicím jejich delší křídla zase umožňují lety na delší vzdálenost při menším energetickém výdeji než u samců, čímž si kompenzují nedostatek potravy ve svém teritoriu.[4]

Nejvíce hnízdí na otevřených horských svazích a okrajích lesů od jižní Aljašky přes Britskou Kolumbii a tichomořské pobřeží až do Kalifornie. Hnízdí tak severně na Aljašce jako žádný jiný kolibřík. Samice buduje hnízdo v chráněné oblasti v jehličnanu nebo keři.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rufous hummingbird na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Rufous Hummingbird Migration: Temperature, Patterns and Timing. journeynorth.org [online]. [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. 
  3. Rufous Hummingbird [online]. 2014-11-13 [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. KODRIC-BROWN, Astrid; BROWN, James H. Influence of Economics, Interspecific Competition, and Sexual Dimorphism on Territoriality of Migrant Rufous Hummingbirds. Ecology. 1978-03, roč. 59, čís. 2, s. 285–296. Dostupné online [cit. 2023-07-14]. DOI 10.2307/1936374. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]