Přeskočit na obsah

Klášter Metten

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klášter Metten
Klášterní kostel od západu
Klášterní kostel od západu
Lokalita
StátNěmeckoNěmecko Německo
KrajDolní Bavorsko
MístoMetten
Souřadnice
Map
Základní informace
ŘádŘád svatého Benedikta
ZakladatelAmelbert
Založení766
Zrušení1803
Obnovení1837
Mateřský klášterReichenau
Odkazy
Kód památkyD-2-71-132-1
Webwww.kloster-metten.de
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter Metten (německy Kloster Metten) je opatství sv. archanděla Michaela řádu benediktinů v obci Metten v Dolním Bavorsku. Nachází se mezi podhůřím Bavorského lesa a údolím Dunaje, v diecézi Řezno, v okrese Deggendorf, nedaleko česko-německé hranice. Od roku 1858 je součástí bavorské benediktinské kongregace.

Klášter je známý především svou knihovnou a gymnáziem. Provozuje také řemeslné podniky (prádelnu, elektrárnu, tesařství, zámečnictví, klášterní zahradu se skleníky, knihařství) a má své vydavatelství.

Klášter na vedutě z let 1637–1678

Společně s Niederaltaichem patří k nejstarším bavorským klášterům, jejichž úkolem bylo kolonizovat Bavorský les. Kolem roku 766 jej založil šlechtic Amelbert z Michaelsbuchu, za přispění vévody Agilolfinga Tassila III. První mniši pravděpodobně přišli z kláštera Reichenau, první opat se jmenoval Uto. Císař Karel Veliký poskytl klášteru v roce 792 královskou ochranu, imunitu a pozemky, které potvrdil v roce 837 také císař Ludvík I. Pobožný. Jeho syn, král Ludvík II. Němec roku 850 zaručil klášteru privilegium svobodné volby opatů.

Před nájezdy Maďarů v 10. století mniši uprchli do kláštera Pfaffenmünster u Straubingu, Nová komunita přišla v roce 1137 s hirsauskou reformou, s důrazem na vzdělávání. V období protireformace 18. století mniši vedli v klášteře hudební školu, provozovali přírodní vědy, filozofii a teologii, které učili na univerzitách ve Freisingu a v Salcburku. Po sekularizaci roku 1803 byl klášterní majetek zkonfiskován a rozprodán v dražbě. Klášterní budovy koupil Johann von Pronath z Offenbergu a dal je přestavět. V roce 1840 bylo opatství se školou znovu ustaveno, gymnázium trvá dosud. V roce 1846 se p. Bonifác Wimmer stal prvním misionářem v severní Americe, založil benediktinský klášter sv. Vincence v Pensylvánii.

Architektura

[editovat | editovat zdroj]
Interiér klášterního kostela
  • Klášterní kostel archanděla Michaela – na raně středověkých základech byl postaven pozdně gotický halový kostel, v chóru dochovaný. V letech 1712–1729 za opata Romana II. Märkla byl kostel barokně přestavěn podle plánů Jakoba Ruesche. Hlavní oltář zakrývá gotický mnišský chór a sakristii. Přibyly dvě kaple na oválném půdorysu.
  • Fresky na klenbě: Setkání krále Totily se sv. Benediktem z Nursie, nad presbytářem: Bůh Otec posílá Krista na zem k dílu spásy, na maloval Wolfgang Andreas Heindl; štuky v roce 1722 vytvořil Franz Josef Holzinger.
  • Hlavní oltář: obraz archanděla Michaela v boji s ďábly a pohany, namaloval Kosma Damián Asam, stejně jako Růžencový oltář (kolem 1715). Další oltářní obrazy vytvořili mnichovský dvorní malíř Christian Wink (1778) a Martin Speer (většinu)
  • Kenotaf prvního opata Utta v podobě pozlacené tumby, gotická náhrobní deska v podlaze ambitu před vchodem do refektáře
  • Varhany – v barokním prospektu je nový stroj z roku 1989
  • Klášterní knihovna: tři barokní sály z let 1722–1724 se štukaturami Franze Josefa Holzingera, nástropní malby s alegoriemi Víry, Zjevení, Zbožnosti a s řádovými patrony a patronkami vytvořil Innozenz Anton Warathy, každé ze 14 polí maleb ilustruje tematiku knih ve skříni pod ním. Knihovna obsahuje 200 000 svazků včetně iluminovaných rukopisů a inkunábulí.
  • Slavnostní sál: rokokové fresky: Poslední soud a alegorie Křesťanských ctností z let 1755–1756, namaloval Martin Speer.
  • Barokní kašna má sloup se sochou Karla Velikého.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Rupert Mittermüller: Das Kloster Metten und seine Aebte: ein Überblick über die Geschichte dieses alten Benedictinerstiftes. Straubing 1856 (dostupné online)
  • Maurus Gandershofer: Verdienste der Benediktiner von Metten um die Pflege der Wissenschaften und Künste. Eine den einstigen Bewohnern dieses Stiftes geweihte Rückerinnerung, Landshut 1841 (dostupné online)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]