Klokan hnědý
 Klokan hnědý | |
|---|---|
 Klokan hnědý | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
| Čeleď | klokanovití (Macropodidae) |
| Rod | klokan (Dendrolagus) |
| Binomické jméno | |
| Dendrolagus inustus Müller, 1840 | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klokan hnědý (Dendrolagus inustus) je vačnatec z čeledi klokanovití (Macropodidae) a rodu tzv. stromových klokanů – Dendrolagus.
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Klokan hnědý představuje společně s klokanem medvědím (D. ursinus) jednoho z prvních objevených stromových klokanů. Jejich objeviteli se na konci 20. let 19. století stali přírodovědci z plachetnice Triton, jejichž úkolem bylo získat přírodovědné vzorky z nizozemských kolonií v jihovýchodní Asii. První exemplář klokana hnědého, mezi místními známého jako „wakera“, byl odchycen v oblasti Lobo v dnešní provincii Západní Papua.[2] Vědecký popis nově objeveného druhu zhotovil roku 1840 německý přírodovdec Salomon Müller, jeden ze členů posádky na Tritonu. Jím zvolené binomické jméno Dendrolagus inustus zůstává platné dodnes.[3]
Klokan hnědý vytváří celkem dva poddruhy, s následujícím areálem výskytu na Nové Guineji:[4][5]
- Dendrolagus inustus finschi Matschie, 1916 – poloostrovy Ptačí hlava a Fak Fak; dále přidružené ostrovy Yapen, Waigeo aj.
- Dendrolagus inustus inustus Müller, 1840 – severní pobřeží Nové Guineje
Z evolučního hlediska představuje klokan hnědý sesterský druh vůči všem ostatním novoguinejským stromovým klokanům, po kladu zahrnujícím dva australské druhy (Dendrolagus lumholtzi a Dendrolagus bennettianus) je tak druhou nejbazálnější linií rodu Dendrolagus.[6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Klokan hnědý dosahuje délky těla 80 až 90 cm a hmotnosti 8 až 15 kg, samci bývají podstatně větší než samice, byť u klokanů rodu Dendrolagus obecně nebývá pohlavní dimorfismus příliš výrazný. Tělo je adaptováno pro pohyb ve stromoví: přední a zadní končetiny jsou zhruba stejně dlouhé, vybavené hákovitými drápy, ocas představuje balanční orgán (byť nemá schopnost úchopu). Tělo porůstá břidlicově šedá až čokoládově hnědá srst střední délky. Hlava je šedá, s výraznýma černýma ušima, ocas tmavý a na základně často olysalý. Srst na ramenou roste v opačném směru, což pomáhá při odvádění vody.[7]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Klokani hnědí se vyskytují v tropických lesích, od nížinných oblastí v asi 100 m až po vysokohorské lesy v Torricelliho pohoří.[4] Jde o stromové savce, kteří se živí listy, plody a měkkou stromovou kůrou. Klokani hnědí patří mezi obratné lezce, kteří jen málokdy slézají na zem, přičemž v podrostu se pohybují nepříliš ladnými skoky na zadních končetinách, s ocasem drženým nad zemí. O sociální struktuře a rozmnožování tohoto druhu není známo dostatečné množství informací.[7]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2016 považuje klokana hnědého za zranitelný druh s klesající populací. IUCN uvádí pokles populací o více než 30 % v průběhu poslední generace (tj. 10 let). Mezi hlavní ohrožující faktory se řadí lov místními komunitami pro maso a přeměna lesů na zemědělskou půdu a komerční plantáže olejných palem. Populace v severním pobřežním pásmu ostrova je těmito faktory znatelně více ohrožena než ostatní populace.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ MARTIN, Roger. Tree-kangaroos of Australia and New Guinea. Collingwood: CSIRO Publishing, 2005. Dostupné online. ISBN 9780643093126, ISBN 0643093125. S. 3–4. (anglicky)
- ↑ GROVES, C. P. Order Diprotodontia. In: WILSON, D. E.; REEDER, D. M. Mammal Species of the World: A Taxonomic and Geographic Reference. [s.l.]: Johns Hopkins University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-8018-8221-0. S. 59–61. (anglicky)
- ↑ a b c Leary, T., Seri, L., Wright, D., Hamilton, S., Helgen, K., Singadan, R., Menzies, J., Allison, A., James, R., Dickman, C., Aplin, K., Flannery, T., Martin, R. & Salas, L. 2016. Dendrolagus inustus. The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T6431A21957669. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-2.RLTS.T6431A21957669.en. Accessed on 22 June 2023.
- ↑ NOWAK, Ronald. Walker's Mammals of the World : Monotremes, Marsupials, Afrotherians, Xenarthrans, and Sundatherians. Baltimore; London: Johns Hopkins University Press, 2018. S. 318. (anglicky)
- ↑ ELDRIDGE, Mark D. B.; POTTER, Sally; HELGEN, Kristofer M. Phylogenetic analysis of the tree-kangaroos (Dendrolagus) reveals multiple divergent lineages within New Guinea. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2018-10-01, roč. 127, s. 589–599. Dostupné online [cit. 2023-05-26]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2018.05.030. (anglicky)
- ↑ a b Yan-Iuan Ho. Dendrolagus inustus [online]. Animal Diversity Web, 2004 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klokan hnědý na Wikimedia Commons 
Taxon Dendrolagus inustus ve Wikidruzích
