Klenice (říčka)
| Klenice | |
|---|---|
 Klenice v lesoparku Štěpánka v Mladé Boleslavi | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 29,3 km |
| Plocha povodí | 169,9 km² |
| Průměrný průtok | 0,44 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-05-02-081 |
| Pramen | |
| jihovýchodně od Libošovic 50°29′16,76″ s. š., 15°10′23,72″ v. d. 325 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Jizery v Mladé Boleslavi 50°24′26,9″ s. š., 14°53′44,4″ v. d. 202 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Královéhradecký kraj – Libošovice, Středočeský kraj – Střehom, Dolní Bousov, Rohatsko, Svobodín, Sukorady, Březno, Židněves, Kolomuty, Řepov, Mladá Boleslav) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Jizera | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klenice je říčka v Královéhradeckém (okres Jičín) a Středočeském kraji (okres Mladá Boleslav), levostranný přítok řeky Jizery. Délka toku je 29,3 km.[1] Plocha povodí měří 169,9 km².[2]
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Horní tok
[editovat | editovat zdroj]Říčka pramení jihovýchodně od obce Libošovice na svazích Nepřívěcké hůry ve Vyskeřské vrchovině v CHKO Český ráj. Teče převážně jihozápadním směrem. Nejprve teče zhruba na severozápad a brzy podtéká železniční trať 064. V Libošovicích přijímá zprava stejně dlouhé pramenné rameno a začíná se západním směrem zahlubovat v Kostecké pahorkatině do skalnatého Prokopského údolí. U ústí údolí přijímá dva přítoky zprava – s druhým (přitéká podobně širokým údolím, kde napájí rybník Partoťák) se Klenice spojuje v Bílém rybníku. Pak říčka zahýbá zhruba na jih, míjí hrad Kost a vstupuje do nejhlubšího úseku údolí, lemovaného výraznými kolmými pískovcovými stěnami v přírodní rezervaci Plakánek (část Střehomský Plakánek). V tomto úseku přijímá zprava i zleva víceméně sezónní přítoky i silné boční prameny přímo v údolí. Napájí zde romantický rybník Obora (Pilský), za nímž přijímá zleva přítok Vesecký potok tekoucí z Veseckého Plakánku.
Dolní tok
[editovat | editovat zdroj]Po opuštění Plakánku u Střehomi vtéká říčka do široce rozevřeného údolí v Mladoboleslavské kotlině, které pak postupně téměř mizí. Mezi Střehomí a Dolním Bousovem pak napájí soustavu rybníků Komorník, Buškovský, Šlejferna (po jeho hrázi vede silnice I/16) a Červenský (největší na celém toku). V Červenském rybníku přijímá zleva přítok Sobotku a několik dalších krátkých přítoků zprava. Za rybníkem napájí dvě tovární nádrže. Ve městě Dolní Bousov a okolí přijímá několik přítoků: Trnický potok, Kotelská strouha (v místě soutoku Klenice ostře mění směr z jihu na západ), Bousovský potok, dále mezi Rohatskem a Svobodínem pak Řitonický potok. V Dolním Bousově Klenice podtéká silnice II/281 a II/279, za městem podtéká znovu železniční trať 064 a drží se nadlouho vedle ní. Od Svobodína a Bechova, kde se odděluje Mlýnský náhon do rybníku Vorlík, po Martinovice protéká rozlehlými poli vklíněnými mezi lesy bez jakýchkoli sídel. U Martinovic přijímá zprava Přepeřský potok, u Sukorad zleva Petkovský potok, znovu podtéká trať 064. Mezi Sukorady a Židněvsí přijímá zprava Sukoradskou stoku, zleva Křešovský potok a další náhon od rybníku Vražda. Od Března přijímá zleva další Mlýnský náhon, když předtím podtéká silnici II/280. Mezi Židněvsí a Plazy přijímá zprava Valskou svodnici. Od Kolomut teče Klenice víceméně už jen západním směrem, podtéká dálnici D10 a vzápětí přijímá zprava poslední přítok, Zalužanskou vodoteč. Pak již protéká jižním okrajem Mladé Boleslavi. Poslední úsek vede sevřeným údolím lesoparku Štěpánka, kde dvakrát prudce mění směr (zpět na západ). U ostrohu s Mladoboleslavským hradem vstupuje Klenice do údolí Jizery a vlévá se do této řeky na jejím 37. říčním kilometru[3].[4]
Větší přítoky
[editovat | editovat zdroj]- levé – Vesecký potok, Sobotka, Trnický potok, Bousovský potok, Kotelská strouha, Řitonický potok, Petkovský potok, Křešovský potok
- pravé – Přepeřský potok, Sukoradská stoka, Valská svodnice, Zalužanská vodoteč
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Průměrný průtok v ústí činí 0,44 m³/s[5], v Dolním Bousově 0,22 m³/s.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V době rozkvětu rybníkářství v 16. až 18. století bývalo v povodí Klenice několikanásobně více rybníků než v současnosti. Největším rybníkem v širém okolí býval Velký klenický rybník u Března. Od 18. století byly ale rybníky postupně vysoušeny pro potřeby zemědělské půdy. Dnes jsou na místech většiny někdejších rybníků úrodná pole a louky. Největší současný rybník, Červenský (původně zván Prostředek), byl například na konci 18. století vysušen a pak znovu obnoven ve 20. století. Z přítoků Klenice se nejvíc rybníků dochovalo na Křešovském potoku.[7][8]
Mlýny
[editovat | editovat zdroj]- Střehomský mlýn – Střehom čp. 1, Dolní Bousov, okres Mladá Boleslav, kulturní památka
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Klenice v Plakánku -
Rybník Obora v Plakánku -
Červenský rybník -
Soutok Klenice s Kotelskou strouhou -
Klenice u Svobodína -
Soutok Jizery s Klenicí
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HEIS VÚV T.G.M. – Vodní toky (str. 172) [online]. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2015-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Jizera - kilometráž [online]. kilometraze.cz [cit. 2014-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 56.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu č.75 [online]. hydro.chmu.cz [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Zmizelé rybníky Českého ráje - Díl II. [online]. Trosky.cz [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.
- ↑ I. vojenské (josefské) mapování - Čechy [online]. oldmaps.geolab.cz [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klenice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Klenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
