Přeskočit na obsah

Klenice (říčka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klenice
Klenice v lesoparku Štěpánka v Mladé Boleslavi
Klenice v lesoparku Štěpánka v Mladé Boleslavi
Základní informace
Délka toku29,3 km
Plocha povodí169,9 km²
Průměrný průtok0,44 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-05-02-081
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Královéhradecký krajLibošovice, Středočeský krajStřehom, Dolní Bousov, Rohatsko, Svobodín, Sukorady, Březno, Židněves, Kolomuty, Řepov, Mladá Boleslav)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Jizera
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klenice je říčka v Královéhradeckém (okres Jičín) a Středočeském kraji (okres Mladá Boleslav), levostranný přítok řeky Jizery. Délka toku je 29,3 km.[1] Plocha povodí měří 169,9 km².[2]

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Horní tok

[editovat | editovat zdroj]

Říčka pramení jihovýchodně od obce Libošovice na svazích Nepřívěcké hůry ve Vyskeřské vrchoviněCHKO Český ráj. Teče převážně jihozápadním směrem. Nejprve teče zhruba na severozápad a brzy podtéká železniční trať 064. V Libošovicích přijímá zprava stejně dlouhé pramenné rameno a začíná se západním směrem zahlubovat v Kostecké pahorkatině do skalnatého Prokopského údolí. U ústí údolí přijímá dva přítoky zprava – s druhým (přitéká podobně širokým údolím, kde napájí rybník Partoťák) se Klenice spojuje v Bílém rybníku. Pak říčka zahýbá zhruba na jih, míjí hrad Kost a vstupuje do nejhlubšího úseku údolí, lemovaného výraznými kolmými pískovcovými stěnami v přírodní rezervaci Plakánek (část Střehomský Plakánek). V tomto úseku přijímá zprava i zleva víceméně sezónní přítoky i silné boční prameny přímo v údolí. Napájí zde romantický rybník Obora (Pilský), za nímž přijímá zleva přítok Vesecký potok tekoucí z Veseckého Plakánku.

Dolní tok

[editovat | editovat zdroj]

Po opuštění Plakánku u Střehomi vtéká říčka do široce rozevřeného údolí v Mladoboleslavské kotlině, které pak postupně téměř mizí. Mezi Střehomí a Dolním Bousovem pak napájí soustavu rybníků Komorník, Buškovský, Šlejferna (po jeho hrázi vede silnice I/16) a Červenský (největší na celém toku). V Červenském rybníku přijímá zleva přítok Sobotku a několik dalších krátkých přítoků zprava. Za rybníkem napájí dvě tovární nádrže. Ve městě Dolní Bousov a okolí přijímá několik přítoků: Trnický potok, Kotelská strouha (v místě soutoku Klenice ostře mění směr z jihu na západ), Bousovský potok, dále mezi Rohatskem a Svobodínem pak Řitonický potok. V Dolním Bousově Klenice podtéká silnice II/281 a II/279, za městem podtéká znovu železniční trať 064 a drží se nadlouho vedle ní. Od Svobodína a Bechova, kde se odděluje Mlýnský náhon do rybníku Vorlík, po Martinovice protéká rozlehlými poli vklíněnými mezi lesy bez jakýchkoli sídel. U Martinovic přijímá zprava Přepeřský potok, u Sukorad zleva Petkovský potok, znovu podtéká trať 064. Mezi Sukorady a Židněvsí přijímá zprava Sukoradskou stoku, zleva Křešovský potok a další náhon od rybníku Vražda. Od Března přijímá zleva další Mlýnský náhon, když předtím podtéká silnici II/280. Mezi Židněvsí a Plazy přijímá zprava Valskou svodnici. Od Kolomut teče Klenice víceméně už jen západním směrem, podtéká dálnici D10 a vzápětí přijímá zprava poslední přítok, Zalužanskou vodoteč. Pak již protéká jižním okrajem Mladé Boleslavi. Poslední úsek vede sevřeným údolím lesoparku Štěpánka, kde dvakrát prudce mění směr (zpět na západ). U ostrohuMladoboleslavským hradem vstupuje Klenice do údolí Jizery a vlévá se do této řeky na jejím 37. říčním kilometru[3].[4]

Větší přítoky

[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok v ústí činí 0,44 m³/s[5], v Dolním Bousově 0,22 m³/s.[6]

V době rozkvětu rybníkářství v 16.18. století bývalo v povodí Klenice několikanásobně více rybníků než v současnosti. Největším rybníkem v širém okolí býval Velký klenický rybník u Března. Od 18. století byly ale rybníky postupně vysoušeny pro potřeby zemědělské půdy. Dnes jsou na místech většiny někdejších rybníků úrodná pole a louky. Největší současný rybník, Červenský (původně zván Prostředek), byl například na konci 18. století vysušen a pak znovu obnoven ve 20. století. Z přítoků Klenice se nejvíc rybníků dochovalo na Křešovském potoku.[7][8]

  • Střehomský mlýn – Střehom čp. 1, Dolní Bousov, okres Mladá Boleslav, kulturní památka

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. HEIS VÚV T.G.M. – Vodní toky (str. 172) [online]. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka [cit. 2015-08-17]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2015-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. Jizera - kilometráž [online]. kilometraze.cz [cit. 2014-05-08]. Dostupné online. 
  4. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2015-08-17]. Dostupné online. 
  5. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 56. 
  6. Evidenční list hlásného profilu č.75 [online]. hydro.chmu.cz [cit. 2015-08-17]. Dostupné online. 
  7. Zmizelé rybníky Českého ráje - Díl II. [online]. Trosky.cz [cit. 2015-08-17]. Dostupné online. 
  8. I. vojenské (josefské) mapování - Čechy [online]. oldmaps.geolab.cz [cit. 2015-08-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]