Klenice (říčka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Klenice
Klenice v lesoparku Štěpánka v Mladé Boleslavi
Klenice v lesoparku Štěpánka v Mladé Boleslavi
Základní informace
Délka toku 29,3 km
Plocha povodí 169,9 km²
Průměrný průtok 0,44 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-05-02-081
Pramen
jihovýchodně od Libošovic
50°29′16,76″ s. š., 15°10′23,72″ v. d.
325 m n. m.
Ústí
do Jizery v Mladé Boleslavi
50°24′26,9″ s. š., 14°53′44,4″ v. d.
202 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Královéhradecký krajLibošovice, Středočeský krajStřehom, Dolní Bousov, Rohatsko, Svobodín, Sukorady, Březno, Židněves, Kolomuty, Řepov, Mladá Boleslav)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Jizera

Souřadnice: 50°29′16,76″ s. š., 15°10′23,72″ v. d.

Klenice je říčka v Královéhradeckém (okres Jičín) a Středočeském kraji (okres Mladá Boleslav), levostranný přítok řeky Jizery. Délka toku je 29,3 km.[1] Plocha povodí měří 169,9 km².[2]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Horní tok[editovat | editovat zdroj]

Říčka pramení jihovýchodně od obce Libošovice na svazích Nepřívěcké hůry ve Vyskeřské vrchoviněCHKO Český ráj. Teče převážně jihozápadním směrem. Nejprve teče zhruba na severozápad a brzy podtéká železniční trať 064. V Libošovicích přijímá zprava stejně dlouhé pramenné rameno a začíná se západním směrem zahlubovat v Kostecké pahorkatině do skalnatého Prokopského údolí. U ústí údolí přijímá dva přítoky zprava – s druhým (přitéká podobně širokým údolím, kde napájí rybník Partoťák) se Klenice spojuje v Bílém rybníku. Pak říčka zahýbá zhruba na jih, míjí hrad Kost a vstupuje do nejhlubšího úseku údolí, lemovaného výraznými kolmými pískovcovými stěnami v přírodní rezervaci Plakánek (část Střehomský Plakánek). V tomto úseku přijímá zprava i zleva víceméně sezónní přítoky i silné boční prameny přímo v údolí. Napájí zde romantický rybník Obora (Pilský), za nímž přijímá zleva přítok Vesecký potok tekoucí z Veseckého Plakánku.

Dolní tok[editovat | editovat zdroj]

Po opuštění Plakánku u Střehomi vtéká říčka do široce rozevřeného údolí v Mladoboleslavské kotlině, které pak postupně téměř mizí. Mezi Střehomí a Dolním Bousovem pak napájí soustavu rybníků Komorník, Buškovský, Šlejferna (po jeho hrázi vede silnice I/16) a Červenský (největší na celém toku). V Červenském rybníku přijímá zleva přítok Sobotku a několik dalších krátkých přítoků zprava. Za rybníkem napájí dvě tovární nádrže. Ve městě Dolní Bousov a okolí přijímá několik přítoků: Trnický potok, Kotelská strouha (v místě soutoku Klenice ostře mění směr z jihu na západ), Bousovský potok, dále mezi Rohatskem a Svobodínem pak Řitonický potok. V Dolním Bousově Klenice podtéká silnice II/281 a II/279, za městem podtéká znovu železniční trať 064 a drží se nadlouho vedle ní. Od Svobodína a Bechova, kde se odděluje Mlýnský náhon do rybníku Vorlík, po Martinovice protéká rozlehlými poli vklíněnými mezi lesy bez jakýchkoli sídel. U Martinovic přijímá zprava Přepeřský potok, u Sukorad zleva Petkovský potok, znovu podtéká trať 064. Mezi Sukorady a Židněvsí přijímá zprava Sukoradskou stoku, zleva Křešovský potok a další náhon od rybníku Vražda. Od Března přijímá zleva další Mlýnský náhon, když předtím podtéká silnici II/280. Mezi Židněvsí a Plazy přijímá zprava Valskou svodnici. Od Kolomut teče Klenice víceméně už jen západním směrem, podtéká dálnici D10 a vzápětí přijímá zprava poslední přítok, Zalužanskou vodoteč. Pak již protéká jižním okrajem Mladé Boleslavi. Poslední úsek vede sevřeným údolím lesoparku Štěpánka, kde dvakrát prudce mění směr (zpět na západ). U ostrohuMladoboleslavským hradem vstupuje Klenice do údolí Jizery a vlévá se do této řeky na jejím 37. říčním kilometru[3].[4]

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok v ústí činí 0,44 m³/s[5], v Dolním Bousově 0,22 m³/s.[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V době rozkvětu rybníkářství v 16.18. století bývalo v povodí Klenice několikanásobně více rybníků než v současnosti. Největším rybníkem v širém okolí býval Velký klenický rybník u Března. Od 18. století byly ale rybníky postupně vysoušeny pro potřeby zemědělské půdy. Dnes jsou na místech většiny někdejších rybníků úrodná pole a louky. Největší současný rybník, Červenský (původně zván Prostředek), byl například na konci 18. století vysušen a pak znovu obnoven ve 20. století. Z přítoků Klenice se nejvíc rybníků dochovalo na Křešovském potoku.[7][8]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HEIS VÚV T.G.M. – Vodní toky (str. 172) [online]. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.  
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. Český hydrometeorologický ústav, [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.  
  3. Jizera - kilometráž [online]. kilometraze.cz, [cit. 2014-05-08]. Dostupné online.  
  4. Mapy.cz [online]. Seznam.cz, [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.  
  5. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha : Academia, 1984. 316 s. S. 56.  
  6. Evidenční list hlásného profilu č.75 [online]. hydro.chmu.cz, [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.  
  7. Zmizelé rybníky Českého ráje - Díl II. [online]. Trosky.cz, [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.  
  8. I. vojenské (josefské) mapování - Čechy [online]. oldmaps.geolab.cz, [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]