Přeskočit na obsah

Klášterecký klen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxuPamátný strom (chráněný)
Klášterecký klen
Klášterecký klen v roce 2016
Klášterecký klen v roce 2016
Druhjavor klen
Acer pseudoplatanus[1]
Evidenční č.101230 (8030)
Zánik2020
Ochranajiž ve 40. letech 20. století[2]
jako PS od 22. června 1997[1]
Význam ochranymajestátní vzrůst
nadprůměrný věk[3]
Poloha
KrajPardubický
OkresÚstí nad Orlicí
ObecKlášterec nad Orlicí
KatastrKlášterec nad Orlicí
Polohau kostela
Nadmořská výška480 m n. m.
Souřadnice
Klášterecký klen
Klášterecký klen
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášterecký klen (neboli Panouškův javor) byl starý památný strom, který rostl v Klášterci nad Orlicí. Javor uváděl již Jan Evangelista Chadt-Ševětínský v roce 1913 a František Hrobař roku 1949. Traduje se, že strom zachránil místní kostel před požárem v 19. století. Na začátku března 2020 byl pokácen.

Základní údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • název: Klášterecký klen, Panouškův javor
  • výška: 35 m (1912)[4], 30 m (1945)[2], 15 m (1993)[5][6], 15 (1997)[5]
  • obvod: 500 cm (1912)[4], 525 cm (1945)[2], 530 (1993)[5][6], 535 (1997)[5], 540 cm (2003, AOPK), 545 cm (2009, AOPK)
  • věk: 500 let (1913)[7], 150 let (1923)[8], >400 let (1945)[2], 500 let (1993)[6], 300 let (2003, AOPK)
  • zdravotní stav: 4 (1993)[5], 4,5 (1997)[5]
  • sanace: ořez
  • souřadnice: 50°6'41.77"N, 16°33'12.69"E

Javor byl chráněný již v první polovině 20. století Patronátním úřadem římskokatolické církve v Žamberku. Původ současně používaného názvu Panouškův javor není zřejmý, nezmiňuje ho ani Chadt v památných stromech z roku 1913, ani František Hrobař ve své práci z roku 1949. Chadt v roce 1913 uvádí Klášterecký klen jako nejvyšší v Čechách.[4]

Jisté rozpory panují v odhadech věku. Nejčastěji je udáváno stáří kolem 400-500 let, Václav Anderle roku 1923 předkládá věk 150 let[8], což zpochybňuje František Hrobař roku 1949.[2] Někdejší kronikář Klášterecka, řídící učitel František Toman, zapsal na přelomu 19./20. století odhady udávající přes 500 let věku. V současné době se objevuje informace (pravděpodobně opisovaná, bez uvedení původního zdroje), že se jedná o nejstarší klen České republiky. Toto tvrzení nelze doložit a s ohledem na jiné památné kleny (např. Věstoňovický javor) se nezdá být věrohodné.

Stav stromu a údržba

[editovat | editovat zdroj]
Detail kmene

Stav stromu se výrazně zhoršil v druhé polovině 20. století. Do té doby byl strom plně vitální a koruna kompletní. Před rokem 2020 již strom neměl původní korunu, přišel o oba terminály zhruba ve výšce 15 metrů, ale torzo zmlazovalo. Přesto obec Klášterec nad Orlicí nechala strom na začátku března 2020 odstranit poté, co z něj byla sňata památková ochrana. Během kácení strom začal hořet a byl nutný zásah hasičů.

Historie a pověsti

[editovat | editovat zdroj]

Památný klen stál na starém hřbitově u kostela Nejsvětější Trojice, původně kláštera Cyriaků. Strom rostl vlevo od vstupní branky směrem od místního hostince. Ten se dnes jmenuje U Javoru, dříve Na rychtě. Vypráví se, že když v roce 1862 vypukl velký požár hostince, odstínil javor svojí mohutnou korunou žár a zachránil tím kostel.[2]

Javor bývá spojovaný s Františkem Chaloupkou, vlastencem, hudebníkem a farářem, který zde působil do roku 1883 a jehož ostatky byly pohřbeny u kostela ve stínu starého klenu.

Další zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Klášterecký javor je znázorněn spolu s kostelem na obecní pečeti, kresbou ho zachytil ve farní pamětní knize roku 1837 malíř a hudebník Antonín Buchtel, mimo to je několikrát zmíněn v životopisné knize O knězi Chaloupkovi od Gustava Jaroše-Gammy.

Památné a významné stromy v okolí

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  2. a b c d e f HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Žambersku, Králicku a Rokytnicku v Orlických horách. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1949. 160 s. Kapitola Klášterec nad Orlicí, s. 35, 36. 
  3. Městský úřad v Žamberku, oddělení ochrany ZPF a ŽP. Rozhodnutí č.j. ŽP/96/1215. Žamberk: Městský úřad v Žamberku, 1997. 2 s. S. 1. 
  4. a b c CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Dějiny lesů a lesnictví. Ilustrace V. L. Anderle, Ad. Liebscher. Písek: vlastní náklad, 1913. 1121 s. 
  5. a b c d e f Záchrana genofondu památných stromů v jihočeském a východočeském regionu Archivováno 6. 5. 2014 na Wayback Machine. mzp.cz
  6. a b c Žambersko, Letohradsko - památné stromy[nedostupný zdroj] twist.muzbk.cz
  7. CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2., rozmn. vyd.. vyd. Praha: vlastní náklad, 1913. 215 s. S. 112. 
  8. a b ANDERLE, Václav Leo. Přírodní památky v lesích župy královéhradecké a sousedních. Hradec Králové: [s.n.], 1923. S. 64. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]