Antonín Buchtel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Antonín Buchtel
Antonín Buchtel (portrét od Jana Vilímka, Humoristické listy, 18/1887)
Narození 4. května 1804
Pastviny, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1. března 1882 (ve věku 77 let)
Letohrad
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Buchtel (4. května 1804 Pastviny[1]1. března 1882 Letohrad (do r. 1950 Kyšperk)) byl český skladatel a sběratel hudebních nástrojů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Podle některých pramenů se narodil o několik kilometrů severněji v obci Klášterec nad Orlicí. Po absolvování gymnázia v Moravské Třebové vystudoval filosofii na Karlově univerzitě a bohosloví v Hradci Králové.

Ještě během studia (1826) byl vysvěcen na kněze. O rok později byl jmenován kooperátorem v Klášterci nad Orlicí, administrátorem v Pěčíně u Rokytnice a konečně 28. září 1845 byl přidělen na faru v Kyšperku. Zde dosáhl titulu vikáře, konzistorního rady, arcikněze a stal se školním inspektorem na německých školách. Byl všestranně činný s hlubokým sociálním cítěním. Zakoupil zrušenou továrnu na sirky (mimochodem byla to První privilegovaná továrna na sirky v království českém a vyráběly se tam sirky dříve než v Sušici), přestavěl ji na chudobinec a daroval městu. Jeho záslužná činnost byla oceněna řadou vyznamenání.

Buchtelova sbírka hudebních nástrojů vznikala postupně v rozmezí let 18301882. Sbírka obsahovala mistrovské kusy (theorba Martina Brunera, mistrovská viola d'amore houslaře Jana Oldřicha Eberle, či viola Nicolase Leidolffa z Vídně z roku 1700), ale i nástroje lidové (niněru, miniaturní housle užívané tanečními mistry – pošetky, trumšajt a hřebíkové housle). Jeden z nástrojů, celodřevěný xylofon, dokonce sám vyrobil. Sbírku odkázal Národnímu muzeu, kde vytvořila základ sbírky hudebních nástrojů, dokonce nejprve jako samostatné oddělení zvané Buchtelium. Dnes je součástí sbírek Českého muzea hudby.

Zemřel 1. března 1882 a je pohřben na hřbitově v Letohradě.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kromě četných chrámových skladeb komponoval zejména skladby pro klavír, tance a písně. Psal hudbu nejen na německé texty (např. sbírka písní: Lieder eines Blinden), ale i na texty české (Poselství, Hraběnce na památku). O jeho úctě k české hudbě svědčí i vlastní klavírní transkripce skladby Jana Václava Hugo Voříška Lístek do památníku.

Byl i znamenitým hudebním pedagogem. Pouze v rukopisu však zůstaly jeho školy hry na klavír:

  • Über das Zusammenspielen ungleichtheiliger Notenngruppen
  • Kleine Übungen mit Fingersatz

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 297. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. http://www.info.letohrad.eu/hrbitov/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]