Přeskočit na obsah

Kazimierz Brandys

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kazimierz Brandys
Narození27. října 1916
Lodž
PolskoPolsko Polsko
Úmrtí11. března 2000 (ve věku 83 let)
Nanterre
FrancieFrancie Francie
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise
Povolánínovinář, spisovatel, divadelní kritik a scenárista
Alma materPrávnická fakulta Varšavské univerzity
Tématapróza
OceněníŘád Polonia Restituta IV. třídy
Politická příslušnostPolská dělnická strana
Polská sjednocená dělnická strana (1948–1966)
PříbuzníMarian Brandys (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kazimierz Brandys (27. října 1916, Lodž11. března 2000, Nanterre[1]) byl polský spisovatel a scenárista, zabývajícím se literárně tématem války a poválečného vývoje Polska.[2]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Jeho rodina patřila mezi polskou židovskou inteligenci[3]. Jeho bratr byl spisovatel Marian Brandys, manželka tlumočnice Maria Zenowicz.[4] Studoval práva na Varšavské univerzitě.[5] Po ukončení začal v roce 1935 pracovat jako divadelní kritik v měsíčníku Kuźnia Młodych.

V letech 1945-1950 byl členem redakce týdeníku Kuźnica, od 1946 členem PPR, následně PZPR; v letech 1956-1960 členem redakce Nowa Kultura. V roce 1966 vystoupil ze strany na protest proti útlaku Leszka Kołakowského, 1970-1971 přednášel slovanskou literaturu na Sorboně.

V roce 1976 spolupodepsal protest intelektuálů Memoriał 101 odmítající změny polské ústavy. Stejně jako protesty dalších odpůrců, dopis zůstal bez odezvy a novelu ústavy, která byla zakotvila vedoucí úlohu komunistické strany, Sejm přijal.

Pamětní deska na domě, v kterém s manželkou bydleli (ul. Nowomiejska 5, Varšava)

V letech 1977-1980 spolupracoval s časopisem Zapis. Od roku 1981 žil trvale v zahraničí. Byl členem Svazu polských spisovatelů. Během života obdržel řadu ocenění.

Je pochován na hřbitově Père-Lachaise.

  • 1946 "Drewniany koń"
  • 1946 "Miasto niepokonane"
  • "Między wojnami"
    • 1948 "Samson"
    • 1948 "Antygona"
    • 1949 "Troja, miasto otwarte"
    • 1951 "Człowiek nie umiera"
  • 1953 "Sprawiedliwi ludzie"
  • 1954 "Obywatele"
  • 1956 "Czerwona czapeczka: wspomnienia z teraźniejszości"
  • 1957 "Matka Królów"
  • 1958 "Listy do pani Z.: wspomnienia z teraźniejszości"
  • 1960 "Romantyczność"
  • 1963 "Sposób bycia"
  • 1965 "Bardzo starzy oboje"
  • 1966 "Obrona Grenady i inne opowiadania"
  • 1966 "Dżoker"
  • 1968 "Rynek"
  • 1970 "Jak być kochaną i inne opowiadania"
  • 1970 "Mała księga"
  • 1972 "Wariacje pocztowe"
  • 1974 "Pomysł"
  • 1975 "Nowele filmowe"
  • 1977 "Nierzeczywistość"
  • 1980 "Miesiące: 1978-1979"
  • 1982 "Rondo"
  • 1984 "Miesiące: 1982-1984"
  • 1987 "Miesiące: 1980-1981"
  • 1987 "Miesiące: 1985-1987"
  • 1991 "Charaktery i pisma"

Filmové scénáře:

  • 1961 "Samson"
  • 1962 "Jak być kochaną"
  • 1965 "Sposób bycia"
  • 1967 "Bardzo starzy oboje"
  • 1981 "Spokojne lata"

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kazimierz Brandys na polské Wikipedii.

  1. LINDON, Mathieu. Kazimierz Brandys, mort loin de la Pologne. Ex-membre du PC puis proche de Solidarnosc, l'écrivain vivait en France depuis 1981.. Libération.fr. 2000-03-13. Dostupné online [cit. 2017-11-09]. (francouzsky)  Archivováno 10. 11. 2017 na Wayback Machine.
  2. Kazimierz Brandys - Biografie WHO'S WHO. www.whoswho.de [online]. [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. 
  3. Anna Bikont, Joanna Szczęsna: Lawina i kamienie: pisarze wobec komunizmu. Varšava, 2006
  4. Kazimierz Brandys | Twórca | Culture.pl. Culture.pl. Dostupné online [cit. 2017-11-09]. (polsky) 
  5. Kazimierz Brandys / Instytut Książki. www.instytutksiazki.pl [online]. [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. (polsky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]