Přeskočit na obsah

Kauza Justiční mafie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kauza „Justiční mafie“ je označení pro spor na ochranu osobnosti, jehož podstatou je výrok, kterým byla Renata Vesecká spolu s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem, místopředsedou Nejvyššího soudu Pavlem Kučerou, svým prvním náměstkem Karlem Černovským, náměstkem vrchního státního zástupce v Praze Liborem Grygárkem, krajským státním zástupcem v Brně Petrem Coufalem a okresním státním zástupcem v Jihlavě Arifem Salichovem veřejně v rozhlasovém vysílání (20071220a20. prosince 2007)[1] označena bývalou nejvyšší státní zástupkyní a stínovou ministryní spravedlnosti za ČSSD Marií Benešovou za součást tzv. „justiční mafie“, která nezákonným způsobem ovlivňuje průběh některých zájmových trestních věcí. V této souvislosti Marie Benešová poukázala zejména na trestní stíhání Jiřího Čunka (odnětí jeho trestní věci místně nepříslušnému Okresnímu státnímu zastupitelství v Přerově několik dní před skončením vyšetřování a její přikázání Okresnímu státnímu zastupitelství v Jihlavě, kde následně Arif Salichov rozhodl o zastavení vedeného trestního stíhání) a vydání v České republice před soudem trestně stíhaného katarského prince Hámida bin Abdala Sáního do Kataru, kde bylo následně jeho trestní stíhání zastaveno.

Průběh sporu

[editovat | editovat zdroj]

Osoby označené za součást „justiční mafie“ se společnou žalobou u Krajského soudu v Praze v řízení na ochranu osobnosti domáhaly po Marii Benešové omluvy.[2] Dne 5. června 2008 soudce Vojtěch Cepl ml. shledal, že byť označení „justiční mafie“ je nadsazené a nepřesné, má určitý reálný skutkový základ v nestandardních postupech uvedených osob a v jejich podezřelých vzájemných schůzkách. Z těchto důvodů uložil, aby se žalovaná omluvila pouze Liboru Grygárkovi, který se označených postupů a schůzek nijak neúčastnil.[3][4]

Rozhodnutí však v prvním stupni nenabylo právní moci, neboť obě strany podaly odvolání. O odvolání žalobců informoval média právník justičních funkcionářů Petr Toman, odvolání vůči uložené omluvě Liboru Grygárkovi podala podle advokáta Petra Hály také Marie Benešová.[5] Pražský vrchní soud v senátě vedeném JUDr. Romanou Vostrejšovou koncem února 2009 rozsudek zrušil a kauzu vrátil zpět k projednání Krajskému soudu v Praze. Podle vrchního soudu Cepl závažně chyboval, nerespektoval některá práva účastníků soudní pře a spekuloval. Proto zároveň rozhodl o odebrání případu soudci Vojtěchu Ceplovi ml., což uvítal zástupce žalující strany. Postup vyvolal rozpačité reakce tisku i odborné veřejnosti. Viceprezident soudcovské unie Tomáš Mottl v pořadu České televize upozornil na to, že odebrání případu zákonnému soudci současně s prvním zrušovacím rozsudkem je mimořádně neobvyklý krok, se kterým se v praxi ještě nikdy nesetkal.[6] Žalovaná Marie Benešová označila odnětí kauzy soudci první instance za protiústavní a podala ústavní stížnost.[7] V říjnu 2009 jí dal Ústavní soud v podstatě za pravdu a zrušil ten výrok usnesení vrchního soudu, jímž byla kauza odňata soudci Ceplovi.[8][9]

Dne 14. června 2010 soudce Vojtěch Cepl ml. vynesl nový rozsudek, podle kterého se Benešová za svůj výrok o justiční mafii opět nemusí omlouvat.[10] Proti rozhodnutí soudu se čtyři účastníci sporu (v čele s Renatou Veseckou) znovu odvolali k vrchnímu soudu. Vrchní soud v Praze rozhodl sám 8. února 2011 tak, že se Marie Benešová za své výroky musí omluvit – že všem aktérům musí poslat omluvný dopis následujícího znění: „Omlouvám se vám, že jsem vás označila za člena zákulisní justiční mafie, která se snaží ovládnout justici tak, aby sloužila vládní garnituře, a která v zákulisí ovlivňuje kauzy.“[11]

Benešová však podala dovolání k Nejvyššímu soudu, který rozsudek vrchního soudu v lednu 2013 zrušil a vrátil ji k novému rozhodnutí.[12][13] Obě strany sporu pak ale uzavřely dohodu, podle níž Benešová nestáhne dřívější omluvu a žalující strana jí vrátí 370 tisíc korun, které jí Benešová již dříve vyplatila. Tento smír soud schválil a spor tím skončil.[14]

  1. Vesecká a další představitelé justice žalují Benešovou. web Českého rozhlasu [online]. [cit. 2017-06-28]. Dostupné online. 
  2. Žalobkyně: Cítila jsem nátlak, abych protahovala kauzu Čunek. iDNES.cz [online]. 2008-05-12 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. 
  3. Soud uznal slova Benešové o justiční mafii, Vesecká se chce bránit. Novinky [online]. 2008-06-05 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. 
  4. Vesecké se může říkat mafiánko, premiér ji podržel. Týden [online]. 2008-06-05 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. 
  5. Proti rozsudku se odvolaly Benešová i Vesecká. iDNES.cz [online]. 2008-06-20 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. 
  6. Ceplův zákaz: v justici neslýchané. Hospodářské noviny [online]. 2009-03-12 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  7. Benešová podala v kauze justiční mafie ústavní stížnost. Novinky [online]. 2009-04-16 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. 
  8. Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 22. října 2009, sp. zn. IV. ÚS 956/09, [cit. 2015-05-27]. Dostupné online.
  9. Kauzu údajné justiční mafie bude asi znovu řešit soudce Cepl. E15 [online]. 2009-10-22 [cit. 2015-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-27. 
  10. Justiční mafie v ČR existuje. Benešová u soudu uspěla. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2010-6-14, rev. 2010-6-14 [cit. 2010-6-14]. Dostupné online. 
  11. Vesecká a spol. vyhráli. Benešová se za výrok o justiční mafii musí omluvit. Hospodářské noviny [online]. 2011-02-08 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. 
  12. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. ledna 2013, sp. zn. 30 Cdo 2591/2011, [cit. 2015-05-27]. Dostupné online.
  13. Benešová se nemusí omluvit za „justiční mafii“. Nejvyšší soud kauzu vrátil. iDNES.cz [online]. 2013-1-17. Dostupné online. 
  14. Případ justiční mafie definitivně končí. Dohoda Benešové s žalobci platí. iDNES.cz [online]. 2015-2-23. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]