Karel XII.
Šablona:Infobox panovník Karel XII. (17. června 1682 Stockholm – 30. listopadu 1718 Fredrikshald) byl švédský král a vévoda falcko-zweibrückenský (1697 – 1718) z dynastie Wittelsbachů. Karel XII. je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců 18. století. Jeho nástup na trůn v časném věku patnácti let byl jedním z hlavních faktorů, které vyprovokovaly vznik protišvédské koalice a následně severní válku. Mladý král si vedl sice podstatně lépe, než se očekávalo, ale nakonec byla jeho země udolána a on sám padl v boji.
Původ
Narodil se jako nejstarší syn ze sedmi dětí švédského krále Karla XI. a jeho manželky Ulriky Eleonory; z jeho sourozenců se dospělosti dožily jen dvě sestry. Starší Hedvika Žofie (1681 - 1708) se 12. května 1698 provdala za hessenského vévodu Fridricha IV., mladší Ulrika Eleonora se po něm stala švédskou královnou.
Vláda
V roce 1700 zahájila trojitá aliance Dánsko-Norsko, Sasko-Polsko-Litva a Rusko útok na švédský protektorát Holstein-Gottorp a provincie Livonie a Ingrie. Chtěli totiž využít situace, kdy Švédsku vládl mladý nezkušený král. Karel XII. však do roku 1706 donutil ustoupit všechny strany až na Rusko.
Jeho následný pochod na Moskvu skončil neslavně a Karel skončil v několikaletém tureckém exilu. Poté vedl útok na Norsko, aby mohl dánského krále vyřadit z války a mohl tak všechny vojenské síly soustředit na Rusko. Dvě neúspěšné vojenské kampaně skončily jeho smrtí při obléhání Frederikshaldu v roce 1718. Po králově smrti Švédové od Frederikshaldu ustoupili.
V té době byla většina švédských území okupována cízím vojskem., ačkoliv Švédsko samotné bylo stále svobodné. V letech 1719-1720 však ruské námořní desanty plenily švédské pobřeží. Nakonec byl 10. září 1721 podepsán Nystadský mír, který znamenal ztrátu švédských pozic v pobaltských státech a v části Karelie a jeho ústup z postavení velmoci, v níž ho definitivně nahradilo Rusko, které získalo přístup k Baltu. Švédsko po této válce změnilo politiku a začalo těžit ze svého geografického postavení, které mu umožňovalo vyhnout se přímé účasti v evropských konfliktech.
Karel XII. byl obzvláště schopný vojenský velitel a taktik i obratný politik. Zavedl rovněž důležité daňové a právní reformy. Jelikož více než polovinu jeho života a téměř celou jeho vládu charakterizovala válka, nikdy se neoženil a nezplodil tak dědice. Jeho starší sestra už byla v době jeho smrti deset let mrtvá, a tak se dědičkou švédského trůnu stala Karlova mladší sestra Ulrika Eleonora Švédská, která se však brzy vzdala trůnu ve prospěch svého manžela Frederika, hessensko-kasselského lankraběte.
Literatura
- ENGLUND, Peter. The Battle That Shook Europe. Poltava and the Birth of the Russian Empire. London ; New York: I. B. Tauris, 2003. 287 s. ISBN 1860648479. (anglicky)
- RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy)
Externí odkazy
Iveta Coufalová: Stanislaus Primus fecit. Portrét švédského krále Karla XII.
Předkové
| Prapraprarodiče |
Jan I. Falcko-Zweibruckenský |
švédský král |
Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský |
saský kurfiřt |
dánský král |
braniborský kurfiřt |
Vilém Braunschweig-Lüneburg |
Ludvík Hessensko-Darmstadtský |
| Praprarodiče |
Kazimír Falcko-Zweibruckenský |
Frederik III. Holštýnsko-Gottorpský |
dánský král |
Jiří Braunschweig-Calenberg | ||||
| Prarodiče |
švédský král |
dánský král | ||||||
| Rodiče |
švédský král | |||||||
|
Karel XII. (168a-1718), švédský král | ||||||||
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel XII. Švédský na Wikimedia Commons
