Karol Lovaš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Karol Lovaš
Narození 1. října 1976 (41 let)
Trnava
Alma mater Univerzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karol Lovaš (bratr Šavol) (1. října 1976, Trnava, ČSSR) je slovenský premonstrátský kněz a spisovatel.

Před vstupem do kláštera byl politickým reportérem a moderátorem populárního slovenského Rádia Twist. Komentoval průběh událostí zatýkání bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara ve vile Elektra. Byl autorem relace Sauna, kde připravoval rozhovory třeba s Ginou Lolobrigidou, Albanem Carrisim, Carlem Pontim ml. Janem Saudkem, Elenou Obraztsovou, Ultrou Violet a dalšími. V roce 1996 získal cenu Literárního fondu jako spoluautor a moderátor zpravodajského Žurnálu Rádia Twist. V roce 1999 byl zpravodajem v SR Jugoslávii, kde probíhala válka v Kosovu. Pravidelně se hlásil ze srbského Bělehradu i kosovské Přištiny.

Po ukončení úspěšné novinářské kariéry vstoupil v roce 2005 do Kanonie premonstrátů v Želivě. Přijal řeholní jméno Gottschalk. V roce 2009 absolvoval Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a byl vysvěcen na kněze. Postgraduální studia z Teorie a dějin žurnalistiky ukončil v roce 2012 na Katolické univerzitě v Ružomberku. Jeho pravidelná rozhlasová zamyšlení uvádí od roku 2013 první okruh veřejnoprávního slovenského rozhlasu - Rádio Slovensko. Od roku 2016 působí jako vysokoškolský pedagog Univerzity Karlovy. Věnuje se primárně rozhlasové žurnalistice. Žije a tvoří v mateřském želivském klášteře na české Vysočině.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Biľakovo svedectvo. 1999.
  • Človek. 2000. Kniha básní.
  • Za múrmi kláštora. 2004.
  • Moje lepšie ja. 2007. Zbierka poézie
  • Boží šašo. 2010
  • 18-ročná Slovenská republika. 2011. Kniha rozhovorov s troma slovenskými prezidentmi.
  • Kto sa chce naučiť bicyklovať musí aj padnúť. 2012.
  • LOVE kalendár 2014. 2013. Kalendár s autorovými myšlienkami a fotografiami.
  • Náš Boh nosí zásteru. 2013.
  • Pojedači Boha. 2014.
  • Já, neposlušné dítě, Cesta Brno. 2016.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karol Lovaš na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]