Karl Rankl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karl Rankl
Základní informace
Narození 1. října 1898
Gaaden
Úmrtí 6. září 1968 (ve věku 69 let)
Sankt Gilgen
Žánry klasická hudba, dodekafonie a opera
Povolání dirigent, hudební skladatel a šéfdirigent
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Franz Rankl (1. října 1898 Gaaden Dolní Rakousy6. září 1968 Sankt Gilgen) byl rakouský dirigent a hudební skladatel. Jeden z významných členů Druhé vídeňské školy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině rolníka v Gaadenu nedaleko Vídně jako čtrnácté dítě. Byl vychován ve Vídni a od roku 1918 studoval kompozici u Arnolda Schoenberga a později u Antona Weberna. V roce 1919 se stal sbormistrem a korepetitorem ve vídeňské Volksoper. Později byl i asistentem dirigenta. V roce 1923 se oženil s Adélou Jahodovou (1903–1963). Od roku 1925 dirigoval v Liberci, v roce 1927 v Königsbergu a v letech 1928–1931 působil v Kroll Oper Berlíně jako asistnt Otto Klemperera.

Pamětní deska na rodném domě v Gaadenu.

V roce 1931 byl jmenován šéfdirigentem opery ve Wiesbadenu, ale když se v roce 1933 dostali k moci nacisti musel Německo opustit, neboť jeho manželka byla Židovka a Ranklovy osobní názory byl ostře protinacistické. Vrátil se do Rakouska a stal se šéfem opery ve Štýrském Hradci. V roce 1937 byl jmenován hlavním dirigentem Nového německého divadla v Praze, ale o dva roky později musel po německé okupaci Československa znovu před nacisty utíkat. S pomocí Sira Adriana Boulta, vedoucího hudebního vysílání BBC se mu podařil prchnout do Londýna.

Až do roku 1944 Rankl nemohl získat povolení pracovat jako dirigent. Věnoval se kompozici a hrál na violu ve smyčcovém kvartetu. Když konečně povolení získal, řídil s velkým úspěchem Liverpoolskou filharmonii a Londýnský filharmonický orchestr. Po skončení 2. světové války absolvoval turné dvaceti koncertů po Austrálii. Na základě těchto úspěchů byl požádán, aby obnovil operní soubor v Royal Opera House v Covent Garden v Londýně, který od roku neexistoval, a byl jmenován jeho ředitelem. Toto jmenování se nesetkalo s všeobecným souhlasem britských hudebních kruhů. Nicméně premiéra Carmen v lednu 1947 byla neobyčejně úspěšná a i další představení (Kouzelná flétna a Růžový kavalír) příznivě přijaty.

V roce 1952 byl Rankl jmenován dirigentem Skotského národního orchestru (Scottish National Orchestra) jako nástupce Waltera Süsskinda. Tento orchestr řídil až do roku 1957. V prosinci 1957 se stal hudební ředitelem Elizabethan Trust Opera Company v Austrálii. V Austrálii působil až do roku 1960. Uvedl zde mimo jiné i svou jedinou operu Deirdre of the Sorrows.

Na odpočinek se vrátil do své vlasti. Zemřel 6. září 1968 v St. Gilgen, nedaleko Salzburgu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Der Mensch (oratorium)
  • Deirdre of the Sorrows (opera)
  • 8 symfonií
  • 2 symfoniety

Kromě toho zkomponoval přes 70 písní a mnoho komorních skladeb.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Österreichisches Musiklexikon, IKM, Abt. Musikwissenschaft Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 2015. ISBN 978-3-7001-3077-2
  • Nicole Ristow: Karl Rankl – ein „treuer Schüler“ Arnold Schönbergs, in: Journal of the Arnold Schoenberg Center, 3, 2000

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]