Přeskočit na obsah

Karel Mašek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Karel Mašek (rozcestník).
Karel Mašek
Narození29. prosince 1867
Praha-Malá Strana
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. září 1922 (ve věku 54 let)
Praha-Hradčany
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtítuberkulóza
Místo pohřbenívlastibořický hřbitov (50°37′6″ s. š., 15°3′12″ v. d.)
PseudonymFa Presto
Povolánímagistrátní rada
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Mašek (29. prosince 1867 Praha-Malá Strana[1]12. září 1922 Praha-Hradčany[2]) byl český básník, spisovatel, dramatik, novinář a překladatel. Psal fejetony do Národních listů, publikoval satirické básně a romány, tvořil a překládal divadelní hry, zejména pro děti. Byl známý jako jemný lyrik s humorem a vtipem, jeho dílo prostupuje melancholie. Používal i pseudonym Fa Presto.[3]

Pracoval jako magistrátní rada pražského prezidia.[4] Podílel se na sokolském životě — přispíval do spolkového zpravodaje, účastnil se tradičních šibřinek.[5]

Kvůli chronické nemoci (tuberkulóza) odjel na jaře 1922 na ozdravný pobyt do letoviska Lido u Benátek. Jeho stav se ale po návratu dále zhoršoval. Zemřel ve svém hradčanském bytě v noci na 13. září 1922, na vrcholu tvůrčích sil.[4] Pohřben byl ve Vlastibořicích u svých rodičů.[6]

Karel Mašek byl z nejslušnějších a nejnoblesnějších lidí, s jakými se bylo lze setkati v našem českém životě. Jeho slušnost a noblesa zračily se záporně i v tom, jak dovedl některými lidmi pohrdat; nikoliv proto, že by mu byli zhatili jeho zájmy, ale že nesnesl jejich nízké nebo obojaké povahy. V tom dovedl být až nepříjemně strohý, mělť ve všem všudy rád povahu nad vše a to bylo vedle dobroty jeho srdce a nezdolné přátelské věrnosti k lidem, jež si oblíbil, jeho rysem nejkrásnějším. Jeho přátelství od mlada mne nejen těšilo, nýbrž i ctilo.
— Jaroslav Kvapil[7]

Mašek byl obratný stylista a jemný lyrik se smyslem pro humor. Měl sklon k báchorkovitosti. Celým jeho dílem prostupuje pocit melancholie.[8]

Dlouhodobě spolupracoval s deníkem Národní listy jako fejetonista, za války i jako divadelní referent. Známý byl jeho cyklus fejetonů Tak pravil poustevník[4] (např. Poustevník svět očichává z 2. března 1922).[9] Na přelomu století působil jako redaktor Volných směrů, spoluzakládal satirický časopis Petrklíče a přispíval do reformních tiskovin (Radikální listy, týdeník Slovo).[4]

K jeho dílům patří:[10]

Poezie:

  • Utíkej, Káčo! (1894), literární prvotina, v níž parodoval tvorbu známých českých básníků[4]
  • Pierrotova loutna (1904)

Próza:

  • Domky z karet (1896)
  • Pohádky špatně končící : romantické improvisace (1897)
  • Mlýn na samotě (1909)
  • Břehy věčného jara (1917), melancholický román o lásce[8]
  • Mír (1919), poetická kniha legend[4]
  • Tři léta s "Mánesem" : k dějinnému vývoji výtvarného umění (1922), humorné vzpomínky na počátky spolku Mánes[8]

Divadelní hry:

Překlady:

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Víta v Praze na Hradčanech
  3. Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 310
  4. a b c d e f g Karel Mašek. Národní listy. 1922-09-13, roč. 62, čís. 251, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-07-06]. 
  5. JEDLIČKA-BRODSKÝ, Břetislav. Drobná vzpomínka. Národní listy. 1922-09-19, roč. 62, čís. 257, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-07-06]. 
  6. REJHA, Adam. K méně známým vazbám rodiny Maškovy na Sychrovsko. OJKT 2/2018, s. 102-105.
  7. Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 313
  8. a b c d e SKÁCELÍK, František. Úmrtí. Lumír. 1922-10-19, roč. 49, čís. 8, s. 448. Dostupné online [cit. 2011-07-06]. 
  9. MAŠEK, Karel. Poustevník svět očichává. Národní listy. 1922-03-02, roč. 62, čís. 61, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-07-06]. 
  10. Podle seznamu prací v Národní knihovně ČR
  11. Recenze viz Fr. Picka: Malíř Rainer. Zlatá Praha. 1911-06-02, roč. 28, čís. 37, s. 446. Dostupné online [cit. 2011-07-06]. 
  12. Recenze představení k 10. výročí Maškovy smrti: Kultura. Pohádkový zákon. Národní listy. 1932-10-21, roč. 72, čís. 291, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-07-06]. 
  13. Recenze představení v říjnu 1922: Vzpomínkové představení. Národní listy. 1922-10-07, roč. 62, čís. 275, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-07-06]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]