Přeskočit na obsah

Karel Josef Biener z Bienenberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Josef Biener z Bienbergu
Narození4. listopadu 1731
Slaný
České královstvíČeské království České království
Úmrtí20. ledna 1798 (ve věku 66 let)
Jílové u Prahy
České královstvíČeské království České království
Povoláníhistorik, archeolog, spisovatel, voják, inženýr, sběratel a úředník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

rytíř Karel Josef Biener z Bienenberka (4. listopadu 1731 Slaný[1]20. ledna 1798 Včelní Hrádek, Jílové u Prahy) byl český vojenský inženýr, topograf a zakladatel české archeologie.

Narodil se jako syn slánského krajského fyzika a profesora anatomie Josefa Georga Bienera († asi 1750), jeho strýcem byl Filip Anton Biener.[2] Studoval Stavovskou inženýrskou školu v Praze a po jejím absolvování vstoupil do armády. Na základě zásluh za sedmileté války se stal vrchním inženýrem generálního štábu. Podílel se na výstavbě pevnosti Hradec Králové a na mapování Čech, Moravy a Slezska.[3]

Mapa Hradce Králové v Geschichte der Stadt Königgrätz I., rytec Ignác Ott

Po odchodu z císařské armády se stal hejtmanem v Hradci Králové a poté i hejtmanem kouřimským. Za své zásluhy byl nejdříve povýšen do rytířského stavu (1769) a poté i do stavu svobodných pánů (1795), jehož vstoupení v platnost se již nedočkal. Při korunovaci Františka II. v dílo dodplněníPraze (1792) byl pasován na svatováclavského rytíře. V roce 1789 koupil statek U Jílového a vystavěl v něm nový zámek, nazvaný svým jménem Včelní Hrádek.

Rodina: Karel Josef Biener měl dva syny: Franze Josefa a Václava Leodegarda Georga.[4]

Prováděl první archeologickou činnost v Čechách. Vytvořil první velkou archeologickou sbírku v Čechách, jejímž zdrojem byly dražby sbírek Rudolfa II., a vydal první katalog pravěkých nálezů v Čechách. Navrhoval opatření k záchraně archeologických nálezů a provádění systematického archeologického průzkumu.[3] Jeho sbírky (archeologická, historické listiny a archiválie) po jeho smrti zanikly.

Byl autorem několika historických prací, věnoval se také sbírání a posuzování erbů[zdroj?].

  • Abhandlung über die bei Podmokl im Jahre 1771 gefundenen Goldklumpen, Vydra, J., Prag 1777.
  • Versuch über einige merkwürdige Alterthümer in Königreich Böhmen I. - III., Königgrätz 1778, 1779, 1785.
  • Geschichte der Stadt Königgrätz I., Prag 1780. Dostupné online; reprint Nabusse Press 2010, ISBN 978-1146026116.
  • Versuch einer kurzgefaßten Geschichte der Stadt Königinn-Hof, worinnen XXX. Urkunden enthalten sind. (rukopis) vydán 2020
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Slaný
  2. MAŠEK, Petr, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti. Argo Praha 2008, I., s. 79–80
  3. 1 2 SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Redakce Hana Petrová. Praha: Libri, s.r.o., 2005. ISBN 80-7277-253-8. S. 76.
  4. MAŠEK, Petr, Šlechtické rody I, 2008, s. 79

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]