Karel Jiráček
| Karel Jiráček | |
|---|---|
| Narození | 15. července 1900 Smíchov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 17. května 1989 (ve věku 88 let) Praha  Československo |
| Povolání | spisovatel, režisér a redaktor |
| Témata | literatura a recitace |
| Politická příslušnost | Komunistická strana Československa |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karel Jiráček, uměleckým jménem El-Car (15. července 1900, Smíchov (nyní Praha)[1] – 17. května 1989, Praha) byl český spisovatel, textař, ochotnický divadelní režisér a dělnický divadelník. Pseudonym El-Car byl přesmyčkou jeho křestního jména Karel[2].
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako jediné dítě hostinského na Smíchově (později uváděn jako jirchář v Praze VIII.–Libni, 1862–1908) a jeho manželky Marie, rozené Motyčkové (*1865). Po smrti otce byla vdova se synem Karlem policejně hlášena v Nuslích.[1][3][4]
Vyučil se truhlářem[5] a již od dvacátých let 20. století se angažoval v levicovém hnutí. Patřil ke skupině dělnických divadelníků, sdružených ve Svazu DDOČ (Svaz dělnických divadelních ochotníků Československa), kde dále působili mj. Antonín Kurš, František Kubr, František Spitzer a Emanuel Famíra[6]. V letech 1928–1938 působil ve vedení Svazu DDOČ. Přispíval také do deníku Rudý večerník[7].
El-Carova parta[editovat | editovat zdroj]
V roce 1928 založil v Nových Vysočanech a pak v letech 1929–1938 a 1945–1949 vedl soubor El-Carova parta, který agitoval ve prospěch Komunistické strany Československa[8]. Soubor se zabýval malými agitačními formami, zpěvem, sborovou recitací a rytmodeklamacemi (sborová recitace s rytmickými pohyby[9]. Zvláště po roce 1930 se skupina významně podílela na vývoji dělnického ochotnického divadla[10]. Texty pro skupinu psal sám Jiráček. Skupina vystupovala na akcích Svazu DDOČ v Praze a cestovala i na venkov[11]. Za války vystupovala El-Carova skupiny pod krycím názvem Dělnický spolek ochotnický Praha a Jiráček pod pseudonymem Jíra Ček.[12] V Jiráčkově režii uvedl spolek za okupace např. hry J. K. Tyla (Ženská vojna, Čert na zemi) a V. K. Klicpery.[13]
Činnost ukončila skupina v roce 1949 po odchodu jejího vedoucího do jiných funkcí.[12]
Účast na veřejných vystoupeních, výběr[editovat | editovat zdroj]
- 1929 Za jednu ránu dvě (agitační revue), sál Lucerna
- 1929 Koks (satirická silvestrovská revue), sál Lucerna
- 1932 Tryzna LLL (tryzna za Lenina, Liebknechta a Luxemburgovou), sál Lucerna
- 1932 Večer březnových revolucí (agitační revue, El-Carova skupina předvedla montáž o výstavbě Stalingradského traktorového závodu)
- 1932 Dohnat a předehnat (agitační revue), režie František Spitzer
- 1932 Přátelská osada (opereta ze života sovětské mládeže)
- 1933 Marx měl přece pravdu, sál Lucerna, (v rámci revue El-Carova skupina předvedla pásmo „Pařížská komuna“)
- 1933 E. Famíra, El-Car: Leninova tryzna, Lidový dům na Vysočanech, režie Emanuel Famíra, hudba Vít Nejedlý
- 1936 37! Přesedat! (politický kabaret), Unitarie
- 1937 Miguel de Cervantes: Zázračné divadlo, karlínské Varieté (El-Carova skupina vystoupila společně se skupinou Mladí hejrupáci)
Texty, výběr[editovat | editovat zdroj]
- Kdyby (píseň)
- 1930 Nezaměstnaný zpívá (píseň na melodii Na tom pražském mostě)
- Episoda (text pro sborovou recitaci)
- Předvojenská výchova (píseň na melodii Tluče bubeníček)
Vydáno na deskách Supraphon[editovat | editovat zdroj]
- 1961 Z historie bojů české a slovenské dělnické třídy
- 1975 České revoluční písně
- 1982 Písničky a verše El Carovy party
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matrika narozených, Smíchov 1898-1901, snímky 803-804 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 230
- ↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 234, obraz 912 [online]. Národní archiv [cit. 2021-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Soupis pražských obyvatel, Jiráček Karel 1862 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-28]. Dostupné online.
- ↑ František Kubr: O divadlo života, Orbis, Praha, 1959, str. 114
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 103, 106
- ↑ František Kubr: O divadlo života, Orbis, Praha, 1959, str. 114, 147
- ↑ Karel Jiráček v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- ↑ František Kubr: O divadlo života, Orbis, Praha, 1959, str. 151
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 230
- ↑ František Kubr: O divadlo života, Orbis, Praha, 1959, str. 68
- ↑ a b Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 163, ISBN 80-7008-107-4
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 541
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 224, 390
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 106, 230, 231, 236, 331–2, 413, 541, 590, 591, 615, 622, 633, 651, 657
- Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 163, ISBN 80-7008-107-4
- František Kubr: O divadlo života, Orbis, Praha, 1959, str. 10, 37, 57, 64, 66, 68–9, 99, 110, 114, 134, 141, 147, 149–153
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Český hudební slovník:http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=1000067 Archivováno 4. 5. 2014 na Wayback Machine.
