Přeskočit na obsah

Karel z Viany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Karel IV. Navarrský)
Karel z Viany
titulární navarrský král
Portrét
Narození29. května 1421
Peñafiel
Úmrtí23. září 1461
Barcelona
PohřbenKlášter Poblet
ManželkaAnežka Klevská
DynastieTrastámarové
OtecJan II. Aragonský
MatkaBlanka Navarrská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel, kníže z Viany (baskicky: Karlos IV.a; 29. května 1421, Peñafiel23. září 1461, Barcelona), někdy zvaný Karel IV. Navarrský, byl nejstarší syn krále Jana II. Aragonského a královny Blanky I. Navarrské. Zemřel před svým otcem.

Jeho matka byla dcerou a dědičkou krále Karla III. Navarrského. Jak jeho děd Karel, tak jeho matka, která vládla Navarře v letech 1425 až 1441, odkázali toto království Karlovi, jehož právo uznali i Cortesy. Když ale Blanka v roce 1441 zemřela, její manžel Jan se zmocnil království na úkor svého syna.

Manželství

[editovat | editovat zdroj]

Kníže z Viany se oženil v Olite v Navaře 30. září 1439 s Anežkou Klevskou (1422–1446), dcerou vévody Adolfa I. Klevského a Marie Burgundské, sestry burgundského vévody Filipa III. Dobrého. Anežka zemřela bezdětná 6. dubna 1448, osm let po svatbě s Karlem, ve věku pouhých šestadvaceti let. Po její smrti měl kníže milenku Briandu de Vaca a měl s ní nemanželského syna, narozeného kolem roku 1449. Přál si se znovu oženit a zvažoval sňatek s Isabelou Skotskou (1426–1494), vdovou po vévodovi Františku I. Bretaňském, který zemřel 18. července 1450, ale proti tomu se postavil Karel VII. Francouzský. Nakonec tak byl dohodnut sňatek s infantkou Kateřinou Portugalskou (1436–1463), dcerou krále Eduarda I., ale sňatek byl odložen a neuskutečnil se, když Karel v roce 1461 zemřel. Karel měl tři nemanželské děti od tří různých milenek:

  1. Anna, hraběnka z Medinaceli
  2. Filip, arcibiskup palermský
  3. Jan, biskup z Huescy

Dostal vynikající vzdělání. V erbu měl dva psi hádající se o kost, jež měla představovat Navarru. Psi symbolizovali francouzského a kastilského krále.

Roku 1427 jej kortesy v Pamploně společně se sestrami uznaly následníkem navarrského trůnu. Matka zesnula roku 1441 a otec mu odmítl postoupit vládu nad Navarrou. Napjaté vztahy se zhoršily poté, co se král Jan znovu oženil. Roku 1451 vypukla občanská válka a o rok později padl Karel v bitvě u Aybaru do zajetí. Setrval v něm 20 měsíců a během té doby se králi narodil druhý syn. Karel přislíbil, že vyčká na královský titul až po otcově smrti, byl propuštěn a vydal se hledat podporu do Francie a Neapolského království na dvůr strýce Alfonse Aragonského. Po strýcově smrti byl zatčen a odvezen na Mallorku, roku 1459 se vrátil do vlasti, odmítl otcův návrh převzít Neapolské království a začal plánovat nový sňatek, jež by mu zabezpečil spojenectví s Kastílií. Otec jej nechal uvěznit a poté následovala revolta Katalánska a Navarry. Král byl obviněn z překročení barcelonského práva, poté ustoupil, syna 25. února 1461 propustil a následně jej uznal svým dědicem a guvernérem Katalánska.

Karel zemřel zřejmě na tuberkulózu bez legitimních potomků v září 1461 během pobytu v Barceloně. Macecha byla lidem obviněna z jeho skonu, který se stal záminkou k občanské válce v Katalánsku. Roku 2001 bylo o jeho osudu natočeno televizní drama Carles, príncep de Viana.[1]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Jindřich II. Kastilský
 
 
Jan I. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Juana Manuel
 
 
Ferdinand I. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Petr IV. Aragonský
 
 
Eleonora Aragonská
 
 
 
 
 
 
Eleonora Sicilská
 
 
Jan II. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Alfons XI. Kastilský
 
 
Sancho Kastilský
 
 
 
 
 
 
Eleonora z Guzmánu
 
 
Eleonora z Alburquerque
 
 
 
 
 
 
Petr I. Portugalský
 
 
Beatrice, hraběnka z Alburquerque
 
 
 
 
 
 
Inés de Castro
 
Karel z Viany
 
 
 
 
 
Filip III. Navarrský
 
 
Karel II. Navarrský
 
 
 
 
 
 
Jana II. Navarrská
 
 
Karel III. Navarrský
 
 
 
 
 
 
Jan II. Francouzský
 
 
Johana Francouzská
 
 
 
 
 
 
Jitka Lucemburská
 
 
Blanka Navarrská
 
 
 
 
 
 
Alfons XI. Kastilský
 
 
Jindřich II. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Eleonora z Guzmánu
 
 
Eleonora Kastilská
 
 
 
 
 
 
Juan Manuel
 
 
Juana Manuel
 
 
 
 
 
 
Blanca de La Cerda y Lara
 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DESDEVISES DU DEZERT, Georges; Don Carlos de Aragón, Príncipe de Viana, estudio sobre la España del norte en el siglo XV; Pamplona: Gobierno de Navarra, 2000; ISBN 84-235-1954-6. Traducción de la edición francesa realizada por este notable hispanista en la última década del siglo XIX.
  • IBARS, Mariona; El príncipe de Viana; Barcelona; Ediciones del Bronce, 1998; ISBN 84-89854-35-1
  • IRIBARREN, Manuel; El príncipe de Viana; Pozuelo de Alarcón; Espasa-Calpe, 1983; ISBN 84-239-1027-X
  • LABEAGA MENDIOLA, Juan Cruz; El Príncipe en Viana: publicación conmemorativa de la visita a Viana del Príncipe Don Felipe; Pamplona: Gobierno de Navarra, 1998; ISBN 84-235-1759-4
  • PASCAL ROS, Alfonso; Las razones del príncipe: una biografía de Carlos de Viana; Arteta; Fundación Mariscal Don Pedro de Navarra, 1998; ISBN 84-605-8301-5
  • RAMÍREZ VAQUERO, Eloísa; El príncipe de Viana; Pamplona: Gobierno de Navarra, 2001; ISBN 84-235-2141-9

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
De jure navarrský král
království zadrženo Janem II.
Předchůdce:
Blanka I.
De iure 14411461
nikdy nezískal skutečnou moc
Karel z Viany
Nástupce:
Blanka II.
Kníže z Viany
Předchůdce:
Nový titul
14231441
Karel z Viany
Nástupce:
Eleonora
Kníže z Girony a hrabě z Cervery
Předchůdce:
Alfons V.
14581461
Karel z Viany
Nástupce:
Ferdinand II.
Vévoda z Gandía
Předchůdce:
Jan II.
14391461
Karel z Viany
Nástupce:
Ferdinand II.