Přeskočit na obsah

Karel Šulc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. MUDr. Karel Šulc
Karel Šulc
Karel Šulc
Narození3. září 1872
Dvůr Králové nad Labem
Úmrtí31. července 1952 (ve věku 79 let) nebo 1952 (ve věku 79–80 let)
Brno
Příčina úmrtíotrava krve
Místo pohřbeníBrno
BydlištěBrno
Národnostčeská
VzděláníDoktor veškerého lékařství
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolánízoolog, veterinární lékař, lékař, embryolog, entomolog a vysokoškolský učitel
OceněníStátní cena Klementa Gottwalda
Laureát na Nobelova cena za fyziologii a lékařství
ChoťTeresie Šulcová
DětiTeresie Šulcová
Karel Šulc
Věra Šulcová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Šulc (3. září 1872 Dvůr Králové nad Labem31. července 1952 Brno) byl český lékař (histolog a embryolog) a zoolog entomolog[1], v letech 1925–1927 rektor Vysoké školy zvěrolékařské v Brně.[2]

Karel Šulc se narodil ve Dvoře Králové nad Labem a gymnázium vystudoval v letech 1884–1891 v Hradci Králové.[3] Následně vystudoval Vysokou školu veškerého lékařství v Praze, kde po studiích i pracoval. Při studiích jej však zároveň velmi zajímala zoologie a brzy zveřejnil své první systematické publikace. Na filozofické fakultě byl žákem prof. Františka Vejdovského.[3] Od roku 1897 pracoval jako externí lékař Všeobecné nemocnice v Praze. Od roku 1899 působil jako obecní, železniční a báňský lékař v Ostravě-Michálkovicích.[4] Kromě klasické medicíny jej však dlouhodobě přitahovala zoologie a zejména embryologie a při lékařské praxi pokračoval ve vlastní laboratoři v zoologickém bádání.[5] Po vzniku Československa se přestěhoval do Brna, kde bydlel v Jungmannově ulici. V roce 1919 nastoupil do Ústavu histologicko-embryologického při Vysoké škole zvěrolékařské, dnes Veterinární univerzitě v Brně, kde v letech 1919–1939 pracoval jako přednosta tohoto ústavu.[6]

Údaje o tom, kdy se stal profesorem histologie a embryologie, se liší. Např. publikace Členové České akademie věd a umění 1890–1952 uvádí, že se v roce 1919 stal mimořádným profesorem a v roce 1924 profesorem řádným. V letech 1945–1949 byl čestným profesorem Vysoké školy zvěrolékařské v Brně.[6] Oproti tomu např. článek Zakladatelé České zoologické společnosti uvádí, že se stal profesorem v roce 1921.[7]

V roce 1922 založil časopis Biologické listy Vysoké školy zvěrolékařské a až do roku 1931 jej redigoval.[8] Na stejné univerzitě pak v letech 1925–1927 působil jako rektor.[9] V následujícím období let 1927–1929 byl prorektorem školy.[8]

Světového významu dosáhl díky odborným znalostem červců. V roce 1943 napsal odbornou práci s názvem Zevní morfologie, metamorfosa a běh života Phenococcus aceris. V roce 1910 objevil u pěnodějek mycetom[3] – tukovitou tkáň s dědičnou vnitrobuněčnou symbiózou kvasinek s hmyzem[10]. Byl autorem či spoluautorem 116 vědeckých prací.[11] Za druhé světové války připravil knížku Zajatá krása – soubor obrázků ze života koně, která byla vydána v roce 1946. Do šíře jeho publikační činnosti patří také biografická kniha Vědecká činnost F. K. Studničky (1930).[12]

Kromě své profese se během života angažoval i v mnoha zájmových organizacích. Od roku 1911 byl členem Královské české společnosti nauk a od roku 1929 členem České akademie věd a umění. Spoluzaložil i mnohé odborné společnosti[3], např. v roce 1925 Československou biologickou společnost a Moravskou přírodovědeckou společnost.[8] V roce 1927 stál u zrodu Československé zoologické společnosti.[7] Byl také zakládajícím členem Klubu přírodovědeckého v Prostějově.[13]

V roce 1951 byl oceněn Státní cenou Klementa Gottwalda a v období let 1951–1952 byl navržen na udělení Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1907 se v Brně oženil s Teresii Šulcovou (Osvačilovou). Ve svazku se narodily tři děti, Teresie Šulcová, Karel Šulc a Věra Šulcová.

  1. CHUMCHALOVÁ, Magdalena. Entomologická ilustrace 5. Vědecké práce 2. poloviny 19. a 1. poloviny 20. století. Živa [online]. 2004 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  2. Karel Šulc - Profil osobnosti. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. 
  3. a b c d STEFAN, Hvězdoslav. Významní lékaři absolventi hradeckých latinských škol a gymnasia. Příspěvky k dějinám královéhradeckého středního školství: sborník referátů z konference konané u příležitosti 10. výročí založení Biskupského gymnázia B. Balbína v Hradci Králové dne 6. června 2002 v Hradci Králové [online]. 2003 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  4. Karel Šulc - životopis, informace - ČBDB.cz. www.cbdb.cz [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. 
  5. ZAVŘEL, Jan. Profesor dr. Karel Šulc šedesátníkem. Lidové noviny [online]. 1932-09-04 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  6. a b ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890-1952 [online]. Praha: Ústřední archiv ČSAV, 1989 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  7. a b Zakladatelé České zoologické společnosti. Acta Societatis zoologicae Bohemicae [online]. 1997 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  8. a b c TOMEŠ, Josef; LÉBLOVÁ, Alena. Československý biografický slovník [online]. Praha: Academia, 1992 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  9. Historie Česká konference rektorů. Česká konference rektorů [online]. Masarykova univerzita [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. 
  10. SKALA, Ladislav. Naši předchůdci biografický slovník českého zemědělství a venkova [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky v Agrospoji, 1993 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  11. SKUHRAVÁ, Marcela. Česká zoologická společnost: 70. výročí založení [online]. Praha: Česká zoologická společnost, 1997 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  12. KÁŠ, Svatopluk. Čeští lékaři - spisovatelé [online]. Olomouc: EPAVA, 2003 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  13. Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově za rok 1910 [online]. 1910 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Šulc