Kanyla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Diagram zobrazující kanylu CRUK 058-multilingual1
Kanyla

Kanyla (z latinského „cannulae“, píšťalky) je trubice, která se vsouvá do těla (lidského nebo zvířecího), obvykle pro zavádění nebo odstraňování tekutin nebo získávání informací. Může však sloužit i jiným účelům.

Kanylace je zavedení kanyly, dekanylace je trvalé odstranění kanyly,[1] zvláště tracheostomické[2], pokud již není dále potřeba.

Lékařství[editovat | editovat zdroj]

Flexila - zapíchne se do žíly, a na kanylu se připojí např. transfúze nebo kapačka.

Kanyla bývá často spojena s trokarem, což umožňuje propíchnutí těla a zavedení kanyly do určeného prostoru. Existuje řada různých druhů kanyl, lišících se především tvarem hrotu; pro různé účely se hodí odlišné kanyly.[3] Nitrožilní kanyly se používají především při hospitalizaci v nemocnici. V kardiochirurgii se kanyly používají pro vytvoření kardiopulmonárního bypassu. Nosní kanyla je plastová hadička vedoucí pod nosem a používaná k podávání kyslíku.

Nitrožilní kanylace[editovat | editovat zdroj]

Nitrožilní kanyla
Podrobnější informace naleznete v článku Injekční jehla.

Nitrožilní kanyla se zavádí do žíly pro podávání léčiv a roztoků a pro odběr vzorků krve. Nitrotepenná kanyla se zavádí do tepny, většinou do tepny vřetenní (arteria radialis), a používá se během velkých operací a při urgentních stavech k přímému měření krevního tlaku a k opakovaným odběrům tepenné krve.

Ústně-nosní kanyla

Následkem zavedení kanyly může dojít ke komplikacím, které lze rozdělit do čtyř skupin:

  • hematom: městnání krve vedle žíly, ke kterému může dojít při špatném propíchnutí stěny žíly nebo při chybném odstraňování kanyly. Prevencí je výběr vhodné žíly a použití jemného tlaku nad bodem vpichu.
  • infiltrace: pokud se zaváděná tekutina dostane do podkožní tkáně místo do žíly. Je důležité zvolit kanylu s vhodnou délkou řezu; ještě důležitější je kanylu pevně fixovat na místě.
  • embolie: může být způsobena vzduchem, trombem nebo fragmentem katétru. Embolus se může usadit v tepně a zablokovat tok krve v dané oblasti. Pro zabránění vzduchové embolii je třeba ověřit, že v systému kanyly není žádný vzduch. Tromboembolismu lze bránit volbou menší kanyly.
  • flebitida: zánět žíly způsobený mechanickým nebo chemickým drážděním nebo infekcí. Prevencí flebitidy je volba vhodného místa kanylace a volba vstřikované látky.

Nosní kanylace, ústně-nosní kanylace[editovat | editovat zdroj]

Nosní (nasální) nebo ústně-nosní (orálně-nasální) kanyla se skládá s ohebné trubičky s několika krátkými, otevřenými větvemi pro pohodlné vsouvání do nozder a/nebo úst. Tyto kanyly lze použít pro zavádění plynu (například čistého kyslíku) nebo směsi plynů (např. během anestezie nebo pro měření toku vzduchu) do nosu a/nebo úst.

Tracheostomická kanyla

Tracheostomie[editovat | editovat zdroj]

Při tracheostomii se používá odpovídající typ kanyly. O odstranění tracheostomie se hovoří jako o dekanylaci.[4]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cannula na anglické Wikipedii.

  1. Children with Tracheostomies Resource Guide, by Marilyn K. Kertoy, page 15 (Google book search)
  2. Dorland's Illustrated Medical Dictionary. www.mercksource.com [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-23. 
  3. Vita Needle - Typical Cannula Points. www.vitaneedle.com [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-13. 
  4. MORRIS, Linda, Sherif Afifi, M. Sherif Afifi. Tracheostomies: The Complete Guide. [s.l.]: Springer Publishing Company, 2010-02-19. ISBN 9780826105172. S. 311. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]