Kambodžská genocida
Kambodžská genocida | |
---|---|
Lebky v památníku Choeung Ek v Phnompenhu | |
Cíl | předchozí vojenské a politické vedení Kambodže, odborníci, podnikatelé, intelektuálové, etnické a náboženské menšiny |
Mrtví lidé | 1,2 až 2,8 milionu |
Datum | 17. dubna 1975 – 7. ledna 1979 |
Místo | Demokratická Kampučia (dnešní Kambodža) |
Motiv |
|
Pachatel | Rudí Khmerové |
Souřadnice | 12°15′ s. š., 105°36′ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kambodžská genocida je souhrnné označení pro systematické pronásledování a vyvražďování kambodžských občanů[pozn. 1] Rudými Khmery pod vedením předsedy vlády Demokratické Kampučie Pol Pota během let 1975–1979. Během těchto čtyř let zahynulo 1,5 až 2 miliony lidí, což byla v roce 1975 téměř čtvrtina obyvatel Kambodže (cca 7,8 milionu).[2][3][4][5][6]
Pol Pot a Rudí Khmerové byli po mnoho let podporováni Komunistickou stranou Číny (KS Číny) a jejím předsedou Mao Ce-tungem;[7][8][9][10] odhaduje se, že nejméně 90 % zahraniční pomoci, kterou Rudí Khmerové obdrželi, pocházelo právě z Číny, přičemž nejméně 1 miliardu dolarů obdrželi během roku 1975.[11][12][13] Po převzetí moci v dubnu 1975 chtěli Rudí Khmerové přeměnit zemi v agrární socialistickou republiku založenou na politice ultramaoismu a ovlivněnou kulturní revolucí.[7][10][14][15][16] Pol Pot a další představitelé Rudých Khmerů se v červnu 1975 setkali s Mao Ce-tungem v Pekingu, kde získali jeho souhlas a rady. Mimo jiné Kambodžu navštívili někteří vysocí představitelé KS Číny s cílem nabídnout pomoc.[7][10] Většina obyvatel měst byla poslána do pracovních táborů na venkově, kde se rozmáhaly masové popravy, nucené práce, fyzické týrání, podvýživa a nemoci.[17][18]
Vyvražďování skončilo na přelomu roku 1978 a 1979, kdy do země vtrhla vietnamská armáda a svrhla režim Rudých Khmerů.[19] Do ledna 1979 zemřelo v důsledku politiky Rudých Khmerů 1,5 až 2 miliony lidí, z toho 200 000–300 000 čínských Kambodžanů, 90 000–500 000[pozn. 2] kambodžských Čamů (většinou muslimů)[22][23][24] a 20 000 vietnamských Kambodžanů.[25][26] Rudí Khmerové provozovali 196 věznic, přičemž v nejznámější z nich, věznici S-21,[4][27] bylo uvězněno celkem 20 000 lidí, z nichž pouze sedm dospělých přežilo.[28] Vězni byli převezeni na vražedná pole, kde byli popraveni a pohřbeni v masových hrobech. Mimo jiné byly unášeny děti a následně indoktrinovány.[29] Dokumentační centrum Kambodže zmapovalo k roku 2009 celkem 23 745 masových hrobů, v nichž je pohřbeno přibližně 1,3 milionů osob. Předpokládá se, že až 60 % obětí bylo popraveno[30] a ostatní zemřeli v důsledku hladu, vyčerpání a nemocí.
V důsledku genocidy uteklo ze svých domů mnoho lidí, z nichž mnozí se usadili v Thajsku či Vietnamu.[31] V roce 2003 byly na základě dohody[32] mezi kambodžskou vládou a Organizací spojených národů zřízeny Mimořádné komory soudů v Kambodži, které měly soudit členy Rudých Khmerů odpovědné za genocidu. Soudní procesy začaly v roce 2009.[33] Dne 26. července 2010 soudní senát odsoudil Kang Kek Ieua za zločiny proti lidskosti a závažné porušení Ženevských úmluv z roku 1949. Mimo jiné byli odsouzeni také Nuon Chea a Khieu Samphana, a to za zločiny proti lidskosti, závažné porušení Ženevských úmluv a genocidu Vietnamců.[34]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ V roce 2018 rozhodly Mimořádné komory soudů v Kambodži, že dva bývalí představitelé Rudých Khmerů Nuon Chea a Khieu Samphan jsou vinni ze spáchání čistek výhradně proti etnickým Vietnamcům a Čamům.[1]
- ↑ Podle historika Bena Kiernana zemřelo v důsledku politiky Rudých Khmerů 90 000 kambodžských Čamů,[20] zatímco podle Organizace spojených národů jich zemřelo 500 000.[21]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cambodian genocide na anglické Wikipedii.
- ↑ Trial Chamber Summary of Judgement Case 002/02. Organizace spojených národů [online]. 2018-11-16 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ HEUVELINE, Patrick. Forced Migration and Mortality. [s.l.]: National Academies Press, 2001. Kapitola The Demographic Analysis of Mortality Crises: The Case of Cambodia, 1970–1979, s. 102–105.
- ↑ KIERNAN, Ben. The Demography of Genocide in Southeast Asia: The Death Tolls in Cambodia, 1975–79, and East Timor, 1975–80. S. 585–597. Critical Asian Studies [online]. [cit. 2024-06-03]. Svazek 35, čís. 4, s. 585–597. Dostupné online. DOI 10.1080/1467271032000147041.
- ↑ a b LOCARD, Henri. State Violence in Democratic Kampuchea (1975–1979) and Retribution (1979–2004). S. 121–143. European Review of History [online]. [cit. 2024-06-03]. Svazek 12, čís. 1, s. 121–143. Dostupné online. DOI 10.1080/13507480500047811.
- ↑ TYNER, James A.; MOLANA, Hanieh Haji. Ideologies of Khmer Rouge Family Policy: Contextualizing Sexual and Gender-Based Violence during the Cambodian Genocide. S. 168–189. Genocide Studies International [online]. [cit. 2024-06-03]. Svazek 13, čís. 2, s. 168–189. Dostupné online. ISSN 2291-1847. DOI 10.3138/gsi.13.2.03.
- ↑ SULLIVAN, Meg. UCLA demographer produces best estimate yet of Cambodia’s death toll under Pol Pot. Kalifornská univerzita v Los Angeles [online]. 2015-04-16 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c CHANDLER, David P. Brother Number One: A Political Biography Of Pol Pot. [s.l.]: Routledge, 2018. Dostupné online. ISBN 978-0-429-98161-6.
- ↑ HOOD, Steven J. Beijing's Cambodia Gamble and the Prospects for Peace in Indochina: The Khmer Rouge or Sihanouk?. S. 977–991. Asian Survey [online]. [cit. 2024-06-03]. Svazek 30, čís. 10, s. 977–991. Dostupné online. ISSN 0004-4687. DOI 10.2307/2644784.
- ↑ STRANGIO, Sebastian. China’s Aid Emboldens Cambodia. Yaleova univerzita [online]. 2012-05-16 [cit. 2024-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-17.
- ↑ a b c WANG, Chenyi. The Chinese Communist Party’s Relationship with the Khmer Rouge in the 1970s: An Ideological Victory and a Strategic Failure. Wilson Center [online]. 2018-12-01 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ LEVIN, Dan. China Is Urged to Confront Its Own History. The New York Times [online]. 2015-03-30 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ KIERNAN, Ben. The Pol Pot Regime: Race, Power, and Genocide in Cambodia Under the Khmer Rouge, 1975–79. [s.l.]: Yale University Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-300-14299-0.
- ↑ SOUTHGATE, Laura. ASEAN Resistance to Sovereignty Violation: Interests, Balancing and the Role of the Vanguard State. [s.l.]: Policy Press, 2019. Dostupné online. ISBN 978-1-5292-0221-2.
- ↑ JACKSON, Karl D. Cambodia, 1975–1978: Rendezvous with Death. [s.l.]: Princeton University Press, 1989. Dostupné online. ISBN 978-0-691-02541-4. S. 219.
- ↑ STAUB, Ervin. The roots of evil: the origins of genocide and other group violence. [s.l.]: Cambridge University Press, 1989. Dostupné online. ISBN 978-0521354073. S. 202.
- ↑ CHANDLER, David; KIERNAN, Ben, et al. Revolution and its Aftermath. New Haven: Yale University Southeast Asia Studies, 1983. Dostupné online. ISBN 9780938692058.
- ↑ ETCHESON, Craig. After the Killing Fields: Lessons from the Cambodian Genocide. [s.l.]: Greenwood, 2005. ISBN 978-0-275-98513-4. S. 119.
- ↑ HEUVELINE, Patrick. 'Between One and Three Million': Towards the Demographic Reconstruction of a Decade of Cambodian History (1970–79). S. 49–65. Population Studies [online]. [cit. 2024-06-03]. Svazek 52, čís. 1, s. 49–65. Dostupné online. PMID 11619945.
- ↑ MAYERSEN, Deborah. Genocide and Mass Atrocities in Asia: Legacies and Prevention. [s.l.]: Routledge, 2013. ISBN 978-0-415-64511-9. Kapitola Never Again' or Again and Again, s. 182.
- ↑ KIERNAN, Ben. The Demography of Genocide in Southeast Asia: The Death Tolls in Cambodia, 1975–79, and East Timor, 1975–80. S. 585–597. Critical Asian Studies [online]. [cit. 2024-06-03]. Svazek 35, čís. 4, s. 585–597. Dostupné online. DOI 10.1080/1467271032000147041.
- ↑ BRUCKMAYR, Phillip. The Cham Muslims of Cambodia: From Forgotten Minority to Focal Point of Islamic Internationalism. S. 1–23. Journal of Islam and Society [online]. [cit. 2024-06-03]. Svazek 23, čís. 1, s. 1–23. Dostupné online. DOI 10.35632/ajis.v23i3.441.
- ↑ Cambodia: Holocaust and Genocide Studies. University of Minnesota [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Genocide in Cambodia. Muzeum holokaustu v Houstonu [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ GENOCIDE IN CAMBODIA. Holocaust Memorial Day Trust [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ SPENCER, Philip. Genocide Since 1945. [s.l.]: Routledge, 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-415-60634-9. S. 69.
- ↑ 华侨忆红色高棉屠杀:有文化的华人必死. Žen-min ž’-pao [online]. 2014-04-25 [cit. 2024-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-24. (čínsky)
- ↑ Mapping the Killing Fields. www.d.dccam.org [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ KIERNAN, Ben. The Pol Pot Regime: Race, Power, and Genocide in Cambodia Under the Khmer Rouge, 1975–79. [s.l.]: Yale University Press, 2014. Dostupné online. ISBN 978-0-300-14299-0. S. 464.
- ↑ SOUTHERLAND, Dan. Cambodia Diary 6: Child Soldiers — Driven by Fear and Hate. Radio Free Asia [online]. 2006-07-20 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ SEYBOLT, Taylor B.; ARONSON, Jay D.; FISCHOFF, Baruch. Counting Civilian Casualties: An Introduction to Recording and Estimating Nonmilitary Deaths in Conflict. [s.l.]: Oxford University Press, 2013. ISBN 978-0-19-997731-4. S. 238.
- ↑ The State of The World's Refugees 2000: Fifty Years of Humanitarian Action - Chapter 4: Flight from Indochina. Organizace spojených národů [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Agreement between the United Nations and the Royal Government of Cambodia concerning the prosecution under Cambodian law of crimes committed during the period of Democratic Kampuchea. Organizace spojených národů [online]. 2003-06-03 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ MENDES, Errol. Peace and Justice at the International Criminal Court: A Court of Last Resort. [s.l.]: Edward Elgar, 2011. ISBN 978-1-84980-382-3. S. 13.
- ↑ Judgement in Case 002/01 to be pronounced on 7 August 2014. Organizace spojených národů [online]. 2014-08-07 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kambodžská genocida na Wikimedia Commons