Julius Lundwall
Julius Lundwall | |
---|---|
Narození | 10. června 1844 Wismar |
Úmrtí | 14. března 1930 (ve věku 85 let) Opava |
Povolání | byznysmen, architekt, stavitel a podnikatel |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Julius Heinrich Friedrich Lundwall (10. června 1844 Wismar – 14. března 1930 Opava) byl opavský stavitel, majitel stejnojmenné stavební firmy a čestný člen Svazu německých inženýrů.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve Wismaru v evangelické rodině meklenburského stavitele. Absolvoval gymnázium ve Wismaru a poté Akademii výtvarných umění v Mnichově. Pracoval v architektonických ateliérech v Kodani, Berlíně, Frankfurtu a Würzburgu. Podílel se na stavbě cukrovarů v Bukovině (Luzan) a Haliči (Preczworsk). V roce 1869 přizvala opavská akciová společnost „Rafinerie cukru v Opavě“ Lundwalla k realizaci stavby cukrovaru ve Vávrovicích. Jedním z faktorů, které přiměly Lundwalla k přijetí nabídky, byla skutečnost, že v Opavě se v roce 1864 ustanovil evangelický sbor. Po svém příchodu do Opavy v roce 1869 se stal jeho aktivním členem. Nejprve se v roce 1872 spolupodílel se na stavbě evangelické modlitebny v Oblrichově ulici. V letech 1896–1899 též stavěl novogotický evangelický kostel podle projektu Ferdinanda Hickela (kostel byl v letech 1976–1979 přestavěn pro potřeby okresního archivu). Nejprve spolupracoval s opavským stavitelem Augustem Bartelem V roce 1882 obdržel vlastní stavitelskou koncesi. V roce 1884 zakoupil špitálský mlýn v dnešní Komárovské ulici, který přebudoval na rodinnou vilu a sídlo své stavební firmy.
Pro svou stavební firmu postupně získal:
- pila v Komárovské ul.,
- pískovna (ul. Boženy Němcové),
- strojní cihelna (Bílovecká ul.),
- Předváděcí prodejna nábytku (Masarykova ul.),
- v roce 1912 zakoupil Kmenttovu cihelnu (Otická ul.),
- v roce 1913 připojil ke své pískovně pískovnu stavitele Hruschky.
Po smrti vedli Lundwallovu firmu synové, později ji převzal stavitel Leo Seipel[1].
Realizace
[editovat | editovat zdroj]Architektura staveb sahá od historických slohů po secesi a modernu.
- 1872 evangelická modlitebna v Olbrichově ulici
- 1893–1895 Výstavní budova Slezského zemského muzea,
- 1896–1899 novogotický evangelický kostel, architekt: Ferdinand Hickel; kostel byl v letech 1976–1979 přestavěn pro potřeby okresního archivu,
- Učitelský ústav (dnes Gymnázium),
- 1910–1911 vila s ordinací MUDr. Fritze Pendla,
- 1911–1913 Sanatorium MUDr. Fritze Pendla (dnes porodnice), architekt Keller,
- Bruslařský pavilon (dnes restaurace Zimní stadion),
- Četnické velitelství (dnes internát OA),
- 1927–1928, 1930 Obchodní dům Breda, spoluautoři: Leopold Bauer, Harald Bauer (interiéry)[2]
- první budova Matičního gymnázia, zbořeno
- Secesní dvojdům malířů Raimunda Alta a Rudolfa Hermanna (Ochranova ul.),
- Moderně secesní činžovní domy na Hradecké ul. č. 10 a 10 a,
- Romantická a eklektická architektura domů č. 2, 7, 16 na Olomoucké ul.
Realizace mimo Opavu
[editovat | editovat zdroj]- zámek na panství Rozkol jižně od Lvova
- cihelna v Komárně.
- hrobka rodu Keil von Eichenthurn v Městě Albrechticích
Ocenění díla
[editovat | editovat zdroj]V roce 1927 byl jmenován čestným členem Svazu německých inženýrů.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]V roce 1886 se oženil s Clarou Sophií Katharinou Paetow, která se narodila 26. června 1860 ve Fahrdorfu (Meklenbursko). Manželům se narodili dva synové:
- Dr. Erich Lundwall (* 16. února 1888), majitel statku Hannberg (Kohout) Bílý Potok, který zakoupil od Vinzenze Priessnitze.
- Doc. MUDr. Kurt Lundwall (23. listopadu 1892 – 1972). Působil jako lékař a gynekolog v Karlových Varech, Štýrském Hradci a v Salcburku. Zde se stal docentem na tamní univerzitě a provozoval vlastní sanatorium. V něm se seznámil s českou herečkou Lídou Baarovou se kterou se v roce 1969 oženil.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ZATLOUKAL, Pavel; ŠOPÁK, Pavel. In: Česká republika - architektura XX. století. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. Kapitola heslo Obchodní dům Breda a Weinstein, s. 223.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GEBAUER, Josef. Lundwall Julius [online]. Opava: Statutární město Opava [cit. 2015-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- NAVRÁTIL, Boleslav. Stavitel, který vtiskl podobu slezské Opavě. Opavský a hlučínský deník. 27. 9. 2011. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Julius Lundwall na Wikimedia Commons