Julius Anton Glaser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Julius Anton Glaser

Ministr spravedlnosti Předlitavska
Ve funkci:
26. listopadu 1871 – 12. srpna 1879
Předchůdce Georg von Mitis
Nástupce Karl von Stremayr

Poslanec Dolnorak. zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1870 – 1873
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana

Narození 19. března 1831
Postoloprty
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 26. prosince 1885 (ve věku 54 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Univerzita Curych
Vídeňská univerzita
Profese politik, pedagog, profesor, soudce a právník
Commons Kategorie Julius Glaser
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Anton Glaser, též Julius von Glaser (19. března 1831 Postoloprty[1]26. prosince 1885 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v období let 1871–1879 ministr spravedlnosti Předlitavska.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v židovské rodině (původní rodné jméno Josua) v Postoloprtech v Čechách, později konvertoval ke křesťanství.[2] Absolvoval gymnázium v Litoměřicích a střední školu Schottengymnasium ve Vídni. Pak studoval na Univerzitě v Curychu. V roce 1849 získal titul doktora filozofie. V období let 1850–1852 vystudoval práva na Vídeňské univerzitě a roku 1854 získal titul doktora práv. Pak učil na Vídeňské univerzitě právo. Roku 1867 byl děkanem právnické fakulty.[3]

V letech 1868–1870 působil jako sekční šéf na ministerstvu kultu a vyučování a podílel se na tvorbě nového školského zákona. Po odchodu vlády Leopolda Hasnera se vrátil na Vídeňskou univerzitu. Již následujícího roku se ale vrátil do politického života a stal se členem vlády.[3] 26. listopadu 1871 se totiž stal ministrem spravedlnosti Předlitavska ve vládě Adolfa von Auersperga. Na této pozici setrval i v následující vládě Karla von Stremayra a ministrem byl až do 12. srpna 1879.[4]

Byl rovněž poslancem Dolnorakouského zemského sněmu, který ho roku 1870 zvolil do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivých zemských sněmů). Opětovně byl poslancem Říšské rady i ve funkčním období 1871–1873, kdy reprezentoval kurii říšského hlavního a rezidenčního města Vídeň.[5] Na Říšské radě vynikal jako řečník. Výrazně se angažoval v jazykových otázkách a zejména u českých politiků nebyl oblíben jako představitel německorakouských centralistů odmítajících české státoprávní ambice a snižování role německého jazyka v oficiálním užití. Byl odborníkem na trestní právo a významně přispěl k zavedení moderních trestních procesů v monarchii. Zasazoval se o zrušení trestu smrti.[3] Politicky patřil k německé liberální Ústavní straně.[2]

V roce 1879 se stal generálním prokurátorem na nejvyšším soudním a kasačním dvoře.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a obřízce
  2. a b Wistrich, Robert: Laboratory for World Destruction, Germans and Jews in Central Europe [online]. books.google.cz [cit. 2013-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Glaser, Julius (1831-1885), Jurist, s. 3-4. (německy) 
  4. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587. (česky) 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]