Jozef Jankovič

Jozef Jankovič
Jozef Jankovič
	Josef Jankovič (2015)
Narození	8. listopadu 1937; Bratislava
Úmrtí	6. června 2017 (ve věku 79 let); Bratislava
Povolání	politik, pedagog, sochař, malíř, grafik, učitel a výtvarník
Ocenění	Řád Ľudovíta Štúra 2. třídy (2004)
Funkce	poslanec Federálního shromáždění
Web	www.jozefjankovic.sk
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jozef Jankovič (* 8. listopadu 1937 Bratislava - 6. června 2017 Bratislava^[1]) byl slovenský sochař, malíř a grafik. Za normalizace žil sice na Slovensku, ale v podstatě ve vnitřní v emigraci. Po sametové revoluci byl krátce poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Biografie

Uměleckou školu, kterou studoval v letech 1952–1956, vychodil v Bratislavě. Poté nastoupil na Vysokou školu výtvarného umění, kterou ukončil roku 1962.

Stal se vůdčí osobností ve slovenském sochařství. Centrem jeho sochařské i grafické tvorby jsou syntézy podnětů pop-artu, nového sochařství a nového realismu. Od šedesátých let slavil velké úspěchy i v mezinárodním měřítku, kdy byl oceňován po celé Evropě. Po nástupu normalizace jeho angažované umění narazilo na nepřízeň komunistických pohlavárů, v roce 1972 mu bylo pozastaveno členství v nově se formujícím Svazu slovenských výtvarných umělců. To v praxi znamenalo, že nemohl vystavovat doma ani v zahraničí, veřejné sbírky přestaly nakupovat jeho díla, nemohl publikovat. Po sametové revoluci začal vyučovat na Vysoké škole výtvarného umění v Bratislavě a byl i jejím prvním porevolučním rektorem (od roku 1990). Patří mezi největší osobnosti poválečného slovenského umění.

Milníky jeho umělecké dráhy jsou jeho rozsáhlá díla a tvorba, kterou zasáhnul téměř do všech médií výtvarného umění: od sochy a reliéfu, přes kresbu, koláž, grafiku, šperk, spolupráci s architekturou i grafický design a v neposlední míře zmíněná pedagogická činnost.

Ikonografický model jeho tvorby – deformovaná socha s charakteristickými končetinami – se stala paradigmem slovenského sochařství. Zároveň jako jeden z mála umělců dokázal při uchování vnitřní kontinuity a identity vlastní tvorby přijímat stále nové podněty a transformovat jejich charakter. Od sedmdesátých let se věnuje i pracím z papíru, kdy se pro ideologické zákazy režimu nemohl věnovat plastice a tak byl tehdy prvním umělcem, který začal tvořit počítačovou grafiku a o něco později i koláže. Tento typ tvorby přešel svými vývinovými fázemi od převážně sochařských, k dílům s geometrickými prvky. Geometrie jako součást řešení výtvarných problémů má v umělcově tvorbě svoje permanentní místo, ale v různých funkcích. V sérii „Transformácie“ vychází Jankovič z citačního principu vlastního komentáře k dílu jiného umělce. Transformované dílo různých umělců si buď „přisvojuje“, nebo „polidšťuje“, což by mohlo znamenat to stejné, neboť i forma přisvojení je polidštění v duchu Jankovičova sochařského paradigmatu. Je to současně i přiznání potřeby logického pořádku v chaosu lidské existence, nebo jistý druh odstupu od obou. Přitom abstraktní formy (Malevič, Buren, Lohse, Mangold a další) nevnímá jako rekapitulaci geometrie, ale v koexistenci s ní hledá nové vyjadřovací možnosti.

Jeho celoživotní dílo je monumentálním podobenstvím o člověku, jeho dramatech a individuálním společenském údělu, o odcizení sebe samého a i o totalitní moci v nejrozmanitějších podobách.

Angažoval se krátce i politicky. V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 200 – Vranov nad Topľou, Východoslovenský kraj) jako bezpartijní poslanec. Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do svobodných voleb roku 1990.^[2]^[3]

Ocenění

Získal mnohá ocenění, z nichž si uvedeme například:

Grand Prix na bienále Danuvius v Bratislavě (1968),
cenu na Bienále mladých v Paříži (1969),
Herderovu cenu (1983)
Řád Ľudovíta Štúra II. třídy (2004)

Reprezentoval Slovensko na Bienále v Benátkách (1970, 1995), na výstavě východoevropské avantgardy Europa-Europa v Bonnu (1994) atd. Realizoval sochařské práce v Chorvatsku, Slovinsku, Německu, Francii (Paříž), Jižní Koreji (Soul).

Významné práce

Nafúkanci, 2002, (počítačová grafika)
Pokrčený osud, 1998
Reminiscencia, 1998
Pokus o stretnutie, 1991
Ľavica a pravica, 1989, epoxid
Zasaď strom, postav dom, 1994
Konečné riešenie, 1993
Krucifix, 1993
Pohľad naspäť, 1993
Inkognito, 1993
Večný kolobeh, 1992, epoxid
Červená ruka, 1991, epoxid
Pokus o stretnutie, 1991, epoxid
Preklápanie, 1991, epoxid
Rozdelenie, 1990, epoxid
Memento, 1989, epoxid
Päť figúr, 1989, epoxid
Apatia, 1988
Samota, 1988
Rozhovor, 1987
Stretnutie, 1986, polyester
E.U.R., 1988
Ecce homo, 1987
Kráčajúci pomník, 1987
Červený klin, 1990
V šľapajách otcov, 1987
Brána, 1985, mramor
Miesto hore, 1987, kámen
Pavučina, 1969
Súkromná manifestácia, 1968
Odtlačok II. / Print II., 1971
Odtlačok I. / Print I., 1971
Sčot / Abacus, 1970
Veľký osud / Geat Destiny, 1970
Pohyblivé ruky, 1970
Ruky, 1968
Biela, modrá, červená, 1968
Veľký pád, 1968
Obete varujú, 1967, bronz, Památník SNP v Banské Bystřici
Pomník SNP v Kováčovej, 1969
Bez názvu, 1966, bronz
Víťazný oblúk, Žltý tieň, Modrý tieň, 1966
Posledná pocta bratovi, 1966
Väzenie VII., 1965
Bez názvu IV., 1965
Večné svetlo, 1965
Bez názvu, 1965
TBC, 1963, bronz
Červená hlava, 1994
Krajina X., 1984, polyester
Krajina V., 1980

Skupinové výstavy

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

2019 Doba plastová, Východočeská galerie v Pardubicích, Zámek, Pardubice, 26. června – 6. října 2019^[4]^[5]

Reference

↑ VO VEKU 79 ROKOV ZOMREL VÝZNAMNÝ SOCHÁR A AUTOR AJ DIEL SO ŠPORTOVOU TEMATIKOU JOZEF JANKOVIČ, DRŽITEĽ CENY LADISLAVA CHUDÍKA OD SOV [online]. 2017-06-08 [cit. 2017-09-24]. [www.olympic.sk/aktuality-sov/vo-veku-79-rokov-zomrel-vyznamny-sochar-a-autor-aj-diel-so-sportovou-tematikou-jozef-jankovic-drzitel-ceny-ladislava-chudika-od-sov Dostupné online]. (slovensky)
↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-18]. Dostupné online.
↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16.
↑ Doba plastová [online]. Východočeská galerie v Pardubicích [cit. 2019-08-20]. Dostupné v archivu.
↑ Dobu plastovou nabídne galerie na zámku, Dům U Jonáše se na léto zavře. www.pardubickykraj.cz [online]. Pardubický kraj, 2019-06-21 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.

Literatura

Fernand Hazan (ed.), Nouveau dictionnaire de la sculpture moderne, Paris 1970, p. 144

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jozef Jankovič na Wikimedia Commons
(česky) Jozef Jankovič v parlamentu
(slovensky) Životopis - Osobnosti.sk
(slovensky) Jozef Jankovič - extempore.sk
(slovensky) Sochár Jozef Jankovič má reprezentatívnu monografiu
(slovensky) Umenie z blízka 02
(slovensky) Grafika
(česky) Central European Art Database

[1] VO VEKU 79 ROKOV ZOMREL VÝZNAMNÝ SOCHÁR A AUTOR AJ DIEL SO ŠPORTOVOU TEMATIKOU JOZEF JANKOVIČ, DRŽITEĽ CENY LADISLAVA CHUDÍKA OD SOV [online]. 2017-06-08 [cit. 2017-09-24]. [www.olympic.sk/aktuality-sov/vo-veku-79-rokov-zomrel-vyznamny-sochar-a-autor-aj-diel-so-sportovou-tematikou-jozef-jankovic-drzitel-ceny-ladislava-chudika-od-sov Dostupné online]. (slovensky)

[2] jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-18]. Dostupné online.

[3] Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16.

[4] Doba plastová [online]. Východočeská galerie v Pardubicích [cit. 2019-08-20]. Dostupné v archivu.

[5] Dobu plastovou nabídne galerie na zámku, Dům U Jonáše se na léto zavře. www.pardubickykraj.cz [online]. Pardubický kraj, 2019-06-21 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]