Joseph Lister

Joseph Lister
Joseph Lister
Narození	5. dubna 1827; Upton House, Newham
Úmrtí	10. února 1912 (ve věku 84 let); Kent
Alma mater	University College London; Grove House School; Londýnská univerzita; UCL Medical School
Pracoviště	Králova kolej v Londýně; Edinburská univerzita; Glasgowská univerzita
Ocenění	Croonian Lecture (1863); Makdougall Brisbane Prize (1872); Cotheniova medaile (1877); Královská medaile (1880); Albert Medal (1894); … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Agnes Syme (od 1856)
Rodiče	Joseph Jackson Lister a Isabella Harris
Příbuzní	Arthur Hugh Lister, Mary Godlee, Isabella Sophia Lister a John Lister (sourozenci)
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joseph Lister, 1. baron Lister (5. dubna 1827 – 10. února 1912) byl anglický lékař, který způsobil převrat při chirurgických operacích objevem a zaváděním antisepse.

Život[editovat | editovat zdroj]

Chirurgické výkony bez antisepse si dnes už nelze představit. Když se podíváme na úzkostlivou čistotu chirurgických sálů, kde se každý příchozí musí důkladně umýt a převléct se do desinfikovaného obleku, je až neuvěřitelné, že tato opatření se dějí ani ne od poloviny 19. století. Předtím se konaly operace bez zvláštního důrazu na čistotu. Proto byla tak častá pooperační hnisání a pochopitelně i pooperační úmrtí. Převrat v tom způsobil právě Joseph Lister objevem antisepse.

Lister byl ovlivněn Pasteurovými a Kochovými pracemi o bakteriích. Uvědomil si nebezpečí, jež hrozí otevřeným ranám od mikrobů přenášejících nemoci a mezi jiným způsobujících zánětlivé hnisání. Dospěl tedy k názoru, že se nákaze při operaci musí předejít. Zrodil se pojem antisepse. Udává se, že první operaci pod antisepsí provedl Lister v roce 1865. Antisepse docílil obvazem nasáklým karbolovou kyselinou. Nedlouho poté, v roce 1867 na sjezdu anglických lékařů v Dublinu, přednesl Lister sdělení o antisepsi. Zde měl naprostý neúspěch, irští lékaři antisepsi neuznali.

Lister se však nedal odradit. V témže roce publikoval své názory na zavádění antisepse v anglickém lékařském časopisu The Lancet.

Lister si v karbolové kyselině (fenolu) především myl ruce, myl i všechny chirurgické nástroje, přikládal na operační ránu obvazy v ní namočené, ba dokonce ji rozprašoval po operačním sále. Zprvu se Lister setkával s nedůvěrou u většiny chirurgů, antisepse pro ně znamenala cosi nezvyklého, ale v sedmdesátých letech 19. století už se našli chirurgové, kteří s ním souhlasili a přidávali se k němu. Antisepse si klestila cestu do více a více operačních sálů a chirurgických pracovišť.

V roce 1891 byl v Londýně otevřen Listerův ústav preventivního lékařství, jenž za více než sto let existence vyprodukoval množství důležitých vědeckých prací. Po jeho vzoru se zařizovaly a zařizují jiné podobné ústavy, zejména v Evropě a Americe.

Antisepse, již vynalezl, způsobila revoluci v chirurgii a tím záchranu miliónů operovaných. Proto má Joseph Lister v dějinách světového lékařství své přední místo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Dostupné online. [cit. 2018-06-21]
↑ ^a ^b ^c Kindred Britain.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Antisepse

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Joseph Lister na Wikimedia Commons
Osoba Joseph Lister ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Joseph Lister

Anglicky[editovat | editovat zdroj]

Česky[editovat | editovat zdroj]

Stručný životopis

[84f4d09b5b73fb69205621b5454a219cd0134f3c-1] Dostupné online. [cit. 2018-06-21]

[e6596ed0d2b81634d4a2b94f1bd23a5d26a198cf-2] Kindred Britain.

[1]

[2]