Přeskočit na obsah

Josef Stangler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Stangler
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1872[1]
Ve funkci:
1879 – 1891
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1867
Ve funkci:
1870 – 1872
Ve funkci:
1883 – 1893
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeský klub
(Strana konzervativního velkostatku)

Narození29. října 1811
Dolní Třešňovec
Úmrtí5. prosince 1893 (ve věku 82 let)
Košetice
OceněníŘád železné koruny 3. třídy (1882)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef rytíř Stangler (1811[2]1893[2]) byl rakouský a český šlechtic a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Působil jako velkostatkář. Roku 1882 získal Řád železné koruny a byl povýšen do rytířského stavu.[3] Od roku 1845 mu patřilo panství Horka u Zruče nad Sázavou. Roku 1848 získal i statek Košetice u Humpolce. Vlastnil také statek Maříž u Dačic, který pak zdědil jeho syn Leo.[2] Syn Kamil Stangler byl rovněž zemským poslancem.

Již v zemských volbách v roce 1861 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[4] Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867.[5] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.[6] Opětovně na sněm usedl po zemských volbách roku 1883.[7] Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1889. Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český národní a federalistický program.[8]

Zemský sněm ho roku 1871 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Na práci parlamentu se ovšem nepodílel a jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý. Uspěl pak v přímých volbách do Říšské rady roku 1879 za velkostatkářskou kurii v Čechách. Mandát obhájil i v řádných volbách do Říšské rady roku 1885.[9]

Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[10] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[11]

  1. Fakticky se na práci Říšské rady nepodílel.
  2. a b c Stangler, rytíř, 1811–1893 [online]. opac.nm.cz [cit. 2015-04-23]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. Osobní. České noviny. Květen 1882, čís. 121, s. 2. Dostupné online. 
  4. Národní listy 27. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086937&picp=&it=&s=djvu
  5. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  6. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  7. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  8. NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. 
  9. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.
  11. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.