Johannes Nádherný
| Johannes Nádherný | |
|---|---|
| Majitel zámku Chotoviny | |
| Ve funkci: 1997[1] – 2005 | |
| Předchůdce | zestátněno |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Spojené státy americké |
| Doba služby | 1966–1969 |
| Hodnost | kapitán |
| Bitvy/války | Válka ve Vietnamu |
| Titul |  baron (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává) |
| Choť |
|
| Rodiče | Ervín ml. Nádherný z Borutína (1909–1985) a Sophia Saurma von und zu Jeltsch (1918–2007) |
| Děti | 1. Jan Ervín (1971–?) 2. Joan Marie (* 1973) 3. Joshua Paul (* 1976) 4. James Drew (* 1978) 5. Jamie Nicole (* 1981) |
| Příbuzní | děd: Ervín I. Nádherný z Borutína (1876–1944) babička: Leopoldine Ringhofferová (1878–1945) strýc: Oskar Nádherný z Borutína (1871–1952) |
| Chybí svobodný obrázek. | |
Johannes Nepomuk Nádherný, také Jan Nepomuk baron Nádherný z Borutína (6. srpna 1943 – 5. dubna 2005)[2] byl příslušník někdejšího českého šlechtického rodu Nádherných z Borutína a restituent zámku Chotoviny.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Maria Jan Nepomuk Ervín Bedřich se narodil v průběhu druhé světové války jako jediný syn Ervína ml. Nádherného z Borutína (1909–1985) a jeho manželky Sophii Saurma von und zu Jeltsch (1918–2007).[2] Otec byl české národnosti, matka německé.[3]
Po válce byl jeho rodině zkonfiskován majetek. Otec byl na nějaký čas uvězněn, zatímco matce se se synem podařilo dostat do Rakouska. Ze Salcburska pak už společně v roce 1949 odcestovali přes Paříž, Londýn a New York do Kalifornie.
V USA Johannes promoval na technické univerzitě s titulem inženýr.[4] V letech 1966–1969 působil v armádě a byl nasazen také na bojištích ve Vietnamu. Z armády odešel s hodností kapitána.[4] Po půlroční pauze, kdy se vyrovnával s drsnými zážitky z války, studoval ekonomii. Následně pracoval osm let pro počítačovou firmu Hewlett-Packard.[4] Poté vlastnil realitní kancelář v San Francisku a ve Washingtonu.[5]
Poprvé se do Československa podíval v roce 1990, kdy byla do rodinné hrobky v Chotovinách uložena urna s ostatky jeho otce.[4] Do Česka se natrvalo vrátil v roce 1992 ve věku 49 let.[6] Usadil se na restituovaném zámku Chotoviny.
Zemřel na jaře 2005 na rakoviny slinivky.[7]
Majetek[editovat | editovat zdroj]
Po druhé světové válce byl jeho rodičům majetek v Chotovinách v okrese Tábor a Proseči v okrese Chrudim na základě Benešových dekretů zabaven. V prosinci 1947 však Nejvyšší soud označil konfiskaci za nezákonnou.[8] Majetek po Sametové revoluci restituoval. Jeho součástí bylo 80 hektarů rybníků.[9] Zámek Chotoviny opravil za peníze, které dostal jako náhradu za zemědělský majetek, který nemohl být navrácen. Měl sloužit jako rodinné sídlo a generovat zisk měl jako místo konání svateb a seminářů.[9]
Po jeho smrti majetek rovným dílem zdědila manželka a čtyři děti.[7]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Třikrát se oženil. Poprvé si vzal 8. srpna 1971 v Berkeley v Kalifornii Lindu Joan Grodczinsky (* 1. 10. 1956 Cleveland, Ohio, USA). Narodily se jim tři děti:[2]
- 1. Jan Ervín (1. 11. 1971 – ?), tragicky zemřel.[10]
- 2. Joan Marie (* 9. 3. 1973), zubní lékařka, její manžel je právník.[10]
- 3. Joshua Paul (* 15. 7. 1976)
Podruhé se oženil 14. ledna 1978 v Lake Tahoe v Nevadě Barbaru Anne Botzon (* 10. 4. 1952 Spokane, Washington, USA). Rozvedli se v roce 1987. Narodily se jim dvě děti:[2]
- 4. James Drew (* 30. 5. 1978)
- 5. Jamie Nicole (* 7. 2. 1981), studovala umění.[10]
Naposledy se oženil 4. září 1999 v Chotovinách s lékařkou Marií Čtvrtečkovou, provdanou Horovou (26. 3. 1948 Tábor – 31. 1. 2006).[2] Seznámili se v zubní ordinaci.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 212.
- ↑ a b c d e JIROUT, Vlastimil. Nádherný z Borutína [online]. patricus.info [cit. 2024-07-06]. Dostupné online.
- ↑ DOČEKAL, Boris. Příběhy českých šlechticů. Jihlava: Nakladatelství Listen, 2006. 176 s. ISBN 80-86526-19-4. S. 106. Dále jen Příběhy českých šlechticů.
- ↑ a b c d Příběhy českých šlechticů, s. 109
- ↑ Příběhy českých šlechticů, s. 110
- ↑ Příběhy českých šlechticů, s. 105
- ↑ a b Příběhy českých šlechticů, s. 113
- ↑ Příběhy českých šlechticů, s. 107
- ↑ a b Příběhy českých šlechticů, s. 111
- ↑ a b c d Příběhy českých šlechticů, s. 112
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DOČEKAL, Boris. Příběhy českých šlechticů. Jihlava: Nakladatelství Listen, 2006. 176 s. ISBN 80-86526-19-4. Kapitola Co by tomu řekl tatínek. Baron Johannes Nádherný.