Johann Heinrich Gottlob von Justi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Johann Heinrich Gottlob von Justi
Narození28. prosince 1717 nebo 1720
Brücken
Úmrtí21. července 1771
Kostrzyn nad Odrą
Alma materUniverzita Jena
Lipská univerzita
Povoláníprávník, ekonom, politik a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ12321168
ZaměstnavatelUniverzita v Göttingenu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Johann Heinrich Gottlob Justi (1720, Brückenu, Durynsko21. července 1771, Kostřín, Lubušské vojvodství), byl otcem zakladatelem kameralistické vědy[1] a významný německý myslitel politické vědy a ekonomie v 18 století.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Johann Heinrich Gottlob von Justi byl synem saského inspektora pro potravní daň na čáře. Absolvoval gymnázium v Quedlinburgu a v Sasku roku 1741 vojenskou službu. Mezi lety 1742 s 1744 studoval právo a kameralistiku na Univerzitě ve Wittenbergu, v Jeně a v Lipsku, kde také odpromoval. Po ukončení studia sloužil během Druhé slezské války v Pruské armádě. V roce 1750 konvertoval ve službách jako právník vévodkyně Sasko-Eisenachské ke katolické víře. Později obdržel profesorský titul za své dílo v oblasti kameralistiky na v té době nově založené Tereziánské akademii ve Vídni, na které mezi lety 1750 a 1753 přednášel. Ve stejném období se snažil přesvědčit rakouskou vládu investovat do masové výroby hedvábí a porcelánu a vybudovat tak Rakousku nezávislost na těchto typicky čínských exportech.[1] V pozdější době získal titul profesora rétoriky.

Po krátkém pobytu v Erfurtu a Lipsku započal Justi v roce 1755 v Göttingenu kariéru policejního ředitele. Během tohoto působení, přednášel Justi na Göttingenské univerzitě o státním hospodářství, přičemž zároveň i působil v Göttingenské akademii věd. V roce 1757 přijal Justi pozvání dánského ministra Bernstorffa, a až do roku 1960, kdy se přestěhoval do Berlína, působil jako jeho poradce. V roce 1765 byl Justi jmenován ředitelem pruské Správy dolů. V této funkci byl také roku 1768 zatčen pro zneužívání vládních dotací. Až do své smrti 21. července 1771 byl vězněn v Kostříni.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Dílo Johanna Heinricha Gottloba von Justiho se skládá z přibližně 50 jednotlivých publikací, ve kterých se zabývá folosofií, literární teorií, technologiemi, geologií, chemií, fyzikou, politikou a především ekonomií.

Ekonomie[editovat | editovat zdroj]

Abhandlung von denen Manufakturen und Fabriken (1758)

Jedním z nejvýznamnějších Justiho děl z oblasti ekonomie je dvousvazková Státní ekonomika neboli Pojednání o všech hospodářských či ekonomických záležitostech neboli Kameralistická věda (1755, Staatswirtschaft oder Systematische Abhandlung aller ökonomischen oder Cameralwissenschaften), které se stalo výchozím dílem pro výuku kameralistické vědy v Rakousku.[3] Nejenom tímto dílem Johann Heinrich Gottlob von Justi přispěl k reformě rakouského vzdělávání za císařovny Marie Terezie. Justi se v díle vymezuje vůči snahám mnohých evropských státníků o výstavbu systému hospodářské politiky pouze na základě ekonomických teorií, zdůrazňuje odlišnost zemí a především odlišné historické zkušenosti s finančními nástroji v rukách státu. Každý stát by podle Justiho měl k hospodářské politice přistupovat pragmaticky s přihlédnutím k historickým zkušenostem daného státu.

Ucelené pojednání o manufakturách a fabrikách (1758, Vollständige Abhandlung von denen Manufakturen und Fabriken, I., II.) Toto pojednání je rozděleno do šesti oddílů a pěti hlavních částí (Hauptstück), což jsou vlastně jednotlivé pododdíly. V prvním oddíle se Justi zabývá hutěmi zpracovávajícím zlato a stříbro. Druhý oddíl je věnován hutím zpracovávajícím zbylé kovy, kromě železa a oceli, těm je věnován třetí oddíl. Ve čtvrtém oddíle se Justi zabývá porcelánkami a sklárnami, v pátém oddílu fabrikami zpracovávajícími sůl a barvy a v posledním šestém oddílu zpracování kůže, papíru a dalšími odvětvími průmyslu.[4]

Finanční systém (1766, System des Finanzwesens)

Politologie[editovat | editovat zdroj]

Základy politické vědy (1756, Grundsätze der Polizeiwissenschaft)

Základní rys dobré vlády (1759, Der Grundriß einer guten Regierung)

Přirozenost a bytí států, jakožto základ státnictví, politiky a starších vládnutím se zabývajících věd, taktéž jako zdroj všech zákonů (1760, Die Natur und das Wesen der Staaten, als die Grundwissenschaft der Staatskunst, der Polizey, und alter Regierungswissenschaften, des-gleichen als die Quelle aller Gesetze)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MENZEL, Johanna M. The Sinophilism of J. H. G. Justi. Journal of the History of Ideas. 1956-06, roč. 17, čís. 3, s. 300. Dostupné online [cit. 2019-11-20]. ISSN 0022-5037. DOI 10.2307/2707546. 
  2. DITTRICH, Erhard. Neue Deutsche Biographie. 10. vyd. Berlin: Duncker & Humblot, 1974. 784 s. ISBN 3-428-00191-5. S. 707–709. 
  3. BAŽANTOVÁ, I. The economists of the Austrian school in the Czech lands in the first half of the 20th century. European Journal of Economics and Management Sciences. 2015-03-15, s. 37–41. Dostupné online [cit. 2019-11-21]. ISSN 2310-5690. DOI 10.20534/ejems-15-1-37-41. 
  4. VON JUSTI, Johann Heinrich Gottlob. Vollständige Abhandlung von denen Manufakturen und Fabriken. 1.. vyd. Kodaň: Rothe, 1758. 240 s. S. 27–28.