Johann Georg Waibel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dr. Johann Georg Waibel
Johann Georg Waibel
Johann Georg Waibel

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1878 – 1897

Poslanec Vorarlberského zemského sněmu
Ve funkci:
1890 – 1908

Starosta Dornbirnu
Ve funkci:
1867 – 1908
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
(Klub liberálů – staroněmci)
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)

Narození 28. srpna 1828
Dornbirn
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 22. října 1908
Dornbirn
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť Aurelia Waibel
Děti ne
Alma mater Mnichovská univerzita
Berlínská univerzita
Vídeňská univerzita
Profese lékař a politik
Ocenění Řád Františka Josefa
Commons Kategorie Johann Georg Waibel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Georg Waibel (28. srpna 1828 Dornbirn[1]22. října 1908 Dornbirn[1]) byl rakouský politik německé národnosti z Vorarlberska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pomník Johanna Georga Waibela před starou radnicí v Dornbirnu.

Pocházel z rodiny hospodáře. Jeho manželkou byla od roku 1883 Aurelia Waibel. Manželství bylo bezdětné.[1]

Vychodil národní školu, soukromě ho vyučoval Franz Martin Kalb. Pak vystudoval gymnázium ve Feldkirchu, v letech 1846–1848 lyceum v Salzburgu. Roku 1849 nastoupil na studium filozofie a přírodních věd na Mnichovské univerzitě. V letech 1849–1850 na ní studoval lékařství a ve studiu tohoto oboru pak pokračoval v letech 1850–1852 na Berlínské univerzitě a v letech 1852–1856 na Vídeňské univerzitě. Ve Vídni byl 5. února 1856 promován na doktora medicíny. Působil pak jako lékař ve všeobecné nemocnici ve Vídni. V roce 1859 si otevřel lékařskou praxi v Höchstu. Od roku 1861 byl obecním lékařem v Tschagguns. Roku 1863 se přestěhoval do Dornbirnu, kde si otevřel lékařskou praxi a v letech 1866–1869 zde zastával i funkci soudního lékaře.[1]

Byl aktivní i veřejně a politicky. V letech 1867–1869 předsedal Spolku lékařů ve Vorarlbersku. V roce 1856 se stal řádným členem c. k. zeměpisné společnosti. V Dornbirnu spoluzakládal tělocvičný Turnverein. Od roku 1867 až do roku 1908 zasedal v Dornbirnu v obecním výboru a od února 1869 až do své smrti v říjnu 1908 byl starostou města. V roce 1884 získal Řád Františka Josefa a byl mu udělen také Řád železné koruny. Město Dornbirn mu roku 1894 udělilo čestné občanství a před místní radnicí stojí jeho pomník.[1]

Od roku 1890 až do své smrti roku 1908 zasedal jako poslanec Vorarlberského zemského sněmu.[1]

Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1878, poté co rezignoval poslanec Rudolf Ganahl,[1] za kurii městskou a obchodních a živnostenských komor ve Vorarlbersku, obvod Bregenz, Feldkirch atd. / Feldkirch. Slib složil 10. prosince 1878. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879, volbách roku 1885 a volbách roku 1891.[2] V roce 1873 se uvádí jako Dr. Johann Georg Waibel, starosta, bytem Dornbirn.[3]

Patřil mezi německé liberály (tzv. Ústavní strana, centralisticky a provídeňsky orientovaná).[1] Jako ústavověrný poslanec se uvádí i po volbách roku 1879.[4] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého (staroliberálního) Klubu liberálů (Club der Liberalen).[5] Po volbách roku 1885 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) politických proudů.[6] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[7] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[8] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h Schema zur Erfassung der Vorarlberger Landtagsabgeordneten, Waibel Johann Georg (1828 - 1908) (Biografie) [online]. vorarlberg.at [cit. 2015-06-29]. Dostupné online. (německy) 
  2. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  3. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=468
  4. Celkový výsledek voleb do rady říšské. Národní listy. Červenec 1879, roč. 19, čís. 164, s. 1. Dostupné online. 
  5. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1-2. Dostupné online. 
  6. Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1-2. Dostupné online. 
  7. Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  8. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  9. Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.