Jindřich Eckert

Jindřich Eckert
	Jindřich Eckert s vybavením fotografa krajin (autoportrét), kolorovaná vizitka, kolem 1870
Narození	22. dubna 1833; Praha ; Rakouské císařství
Úmrtí	28. února 1905 (ve věku 71 let); Praha ; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	fotograf
Rodiče	Jindřich Eckert
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Eckert (22. dubna 1833, Praha – 28. února 1905, Praha^[1]) byl jeden z nejvýznamnějších českých fotografů 19. století.

Život

Po absolvování Stavovského polytechnického institutu pracoval devět let jako celní úředník. Stejně jako jiní fotografové 19. století se fotografii věnoval zpočátku amatérsky, ovšem 15. července 1863 si otevřel v Praze na Újezdě portrétní ateliér pod názvem Heinrich Eckert. Mezi lety 1876 a 1886 spolupracoval s Juliem Müllerem (1831–1904).

Eckert se výrazně společensky angažoval. Po dobu třiceti let byl obecním starším. Působil v Komisi pro soupis památek Prahy^[2]od jejího vzniku v roce 1883 (1884) a jako její člen spoluvytvářel první systém památkové péče v Čechách. Jindřich Eckert pořídil v době svého členství v komisi (1894–1898) 40 nových snímků a zapůjčil 500 fotografií z předchozích dvaceti let své tvorby. Snímky se staly součástí sbírek Městského Muzea. (V rámci dokumentace Spolek výtvarných umělců Mánes inicioval pořízení akvarelových maleb vybraných partií města, především v asanačním pásmu. Malíř Václav Jansa namaloval 150 barevných akvarelů dokumentujících zaniklé části Prahy, které se rovněž staly součástí sbírek Městského Muzea.)^[3]

Členství v organizacích

Účastnil se také národního života a charitativních akcí. Za svou fotografickou činnost získal 44 medailí a dalších cen. Byl i držitelem několika čestných titulů. Oslava 25 let jeho ateliéru roku 1888 byla významnou společenskou událostí. Podílel se i na činnosti fotografických organizací a prvních fotografických časopisů.

Úmrtí

Jindřich Eckert zemřel 28. února 1905 v Praze a byl pohřben v hrobce u jedné z hřbitovních bran na Olšanských hřbitovech^[4]. Hrob byl přibližně po 60 letech později zrušen.

Dílo

Z počátku se věnoval hlavně portrétu. Vedle klasické portrétní fotografie vytvářel také složité alegorické kompozice a živé obrazy.

Za nejvýznamnější část jeho tvorby je dnes ovšem považována místopisná fotografie a to především pro její obrovský dokumentační význam. Už roku 1871 vydal soubor světlotiskových fotografií Prahy. Po roce 1881 začal jako první v Čechách vytvářet fotografie zachycující umělecké a přírodní krásy dalších míst v Čechách. V letech 1882–1884 například vytvořil soubory fotografií ze Šumavy a Krkonoš. Po roce 1890 se také výrazně věnoval fotografování Prahy, a to především dokumentování míst určených k asanaci. Část těchto fotografií vyšla v knihách Praha královská (1898) a Pražské ghetto (1902).

Podílel se také na dokumentaci výrobků renomovaných firem, například Ringhoffera a Křižíka. Zajímavé jsou též jeho experimenty s rentgenogramy po r. 1896.

Nástupci

Po jeho smrti vedla ateliér tři roky dcera Ludmila (provdaná Pávková) pod názvem Atelier Eckert. Roku 1908 jej převzali nepříliš významní fotografové Antonín Cetl a Antonín Bohouš. Ti mj. těžili z bohatství Eckertových negativů a pořizovali z nich nové fotografie.

V ateliéru Jindřicha Eckerta se v roce 1889 vyučil fotografem Pavel Socháň. Do učení nastoupil 11. března 1889 na přímluvu Dr. Tomáše Černého a po pěti týdnech (15. dubna 1889) obdržel výuční list. Pracoval zde až do léta 1890 a v té době již úspěšně prodával své národopisné a krajinářské fotografie.

Galerie

Louisa Olivová, 1890
Josef Toman, 1898
František Sequens, 1896
Jiří Kristián Lobkowicz, 1905
Stavební zchátralost a bizarní nahuštěnost Josefovské zástavby včetně nezdravé přelidněnosti, které byly hlavními oficiálními důvody asanačního zásahu, jsou patrné ze snímků josefovských dvorků a zákoutí, před 1905
Josefov byl proslulý svými vetešnickými krámky, kde bylo k dostání vše, na co člověk pomyslel
Městská elektrická dráha Královských Vinohrad, otevření 18. září 1897
Praha - katedrála sv. Víta okolo roku 1887
Vrchol Sněžky s kaplí svatého Vavřince
Karlštejn, kaple sv Kříže, 1878, Scheufler collection
Bílá strž, 1880-1882, Scheufler collection
Černé jezero, 1880-1882, Scheufler collection
Heinrich Eckert (Photographische Correspondenz 1903)

Výstavy

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

2017 Ateliér H. Eckert : Výstava historických fotografií ze sbírky Archivu hl. města Prahy, kurátor: Miroslava Přikrylová, 31. říjen - 10. prosinec 2017, Clam-Gallasův palác, Husova 20, Praha 1^[5]

Odkazy

Reference

↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých německé evangelické církve v Jirchářích, sign. EVJ Z8, s. 8
↑ WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 249–265. Archivováno 10. 6. 2016 na Wayback Machine.
↑ HERMAN, František. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského: nákladem vlastním, 1904. S. 51.
↑ Životní osudy Jindřicha Eckerta. webcache.googleusercontent.com [online]. [cit. 2020-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-03.
↑ Ateliér H. Eckert : Výstava historických fotografií ze sbírky Archivu hl. města Prah [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2017-10-27]. Dostupné online.

Literatura

Scheufler, P.: Jindřich Eckert, Odeon Praha 1985.
Scheufler, P.: Stará Praha Jindřicha Eckerta, Praha 1993
Jindřich Eckert, Elektronické museum fotografie, CD-FOTO Bler, Praha 1997
PŘIKRYLOVÁ, Miroslava. Fotografický ateliér H. Eckert v Praze: Obrazový katalog fotografií uložených v Archivu hl. m. Prahy – Rekonstrukce fotografické produkce ateliéru na základě nově objevených pramenů. Praha: Scriptorium, 2017. 578 s. ISBN 978-80-88013-47-1.

Související články

Fotografové Šumavy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Eckert na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Eckert
Fostinum: Jindřich Eckert
Jindřich Eckert v informačním systému abART

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[matrikaZ-1] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých německé evangelické církve v Jirchářích, sign. EVJ Z8, s. 8

[2] WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 249–265. Archivováno 10. 6. 2016 na Wayback Machine.

[3] HERMAN, František. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského: nákladem vlastním, 1904. S. 51.

[4] Životní osudy Jindřicha Eckerta. webcache.googleusercontent.com [online]. [cit. 2020-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-03.

[5] Ateliér H. Eckert : Výstava historických fotografií ze sbírky Archivu hl. města Prah [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2017-10-27]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]