Jištěrpy (zámek)
| Zřícenina zámku Jištěrpy | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Jištěrpy,  Česko |
| Souřadnice | 50°32′18,18″ s. š., 14°17′17,19″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 34203/5-2068 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zřícenina zámku Jištěrpy je torzo původně renesančního zámku přestavěného ze starší tvrze a zbořeného v 19. století. Nachází se ve vesnici Jištěrpy, části obce Chotiněves v okrese Litoměřice. Pozůstatky zámku jsou od roku 1964 chráněny jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Tvrz Jištěrpy je poprvé zmiňována roku 1318 jako majetek jistého Výšeho,[2] byť ves stejného jména je o poznání starší – prvně se připomíná patrně již roku 1057.[3] Zdejší feudální sídlo bylo zpočátku v majetku vladyků z Jištěrp, v letech 1417 – 1454 je držel Petřík z Lejen.[2] Na dlouhou dobu poslední zpráva o existenci jištěrpské tvrze je datována k roku 1456.[3]
Znovu se pak Jištěrpy objevují v písemných pramenech v první polovině 16. století, kdy je v letech 1528 – 1543 vlastnil Zikmund z Blatna. Po něm zdědil zdejší majetek jeho syn Habart a následně Albrecht z Blatna.[3] Právě on zahájil okolo roku 1589 přestavbu staré tvrze na renesanční zámek, kterou ovšem nedokončil. Místo toho prodal roku 1593 Jištěrpy Janu Sezimovi z Ústí. Stavební práce na zámku skončily až po roce 1605 za Jiřího Viléma, syna Jana Sezimy.[2] Ten ale o panství přišel v důsledku pobělohorských konfiskací a Jištěrpy přešly do majetku jezuitského řádu. V době morových epidemií sem byla přesouvána výuka z pražského Klementina. Pro potřeby řádu byl objekt rovněž stavebně upravován.[2] Nechvalně vstoupil zámek do historie roku 1680, kdy byl na jeho nádvoří vynesen rozsudek smrti pro několik předáků poddanského povstání.[2] Asi okolo roku 1724 byl zámek, nejspíše za účasti Kiliána Ignáce Dientzenhofera, barokně přestavěn.[2]
Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byl zámek využíván již jen k hospodářským účelům a rychle chátral, čemuž roku 1778 do značné míry napomohla zde ubytovaná pruská armáda. Selhal rovněž pokus o úpravu objektu na textilní manufakturu.[2] Namísto toho byla silně zchátralá a samovolné destrukci podléhající stavba po roce 1806 rozebrána na stavební materiál.[4][5]
Popis historického stavu[editovat | editovat zdroj]
Jištěrpský zámek byl v dobách své největší slávy prostornou čtyřkřídlou patrovou stavbou s klenbami v přízemí i prvním patře. Pod budovou se nacházely hluboké vinné sklepy, z části dodnes dochované. Z místností v přízemí je vzpomínána kuchyně, refektář z doby jezuitské přestavby a především sloupová vstupní síň. První patro bylo přístupné pohodlným kamenným schodištěm. Nejvýznamnější prostorou zde byl velký sál s erbovní výzdobou. Nákladnost zámecké stavby dokládala vysoká úroveň zpracování kamenických prvků. K objektu přiléhala okrasná a užitková zahrada, v níž se nacházela barokní kaple sv. Kiliána, jejíž autorství je připisováno Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi.[2]
Popis současného stavu[editovat | editovat zdroj]
Ze zámku se dochovala část podezdívky se zesíleným nárožím, zbytky vinných sklepů a několik kamenických článků druhotně použitých ve zdivu vesnických stavení.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ zřícenina zámku - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h KOLEKTIV. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1984. 663 s. S. 184.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Díl čtrnáctý Litoměřicko a Žatecko. 1. vyd. Praha: Šolc a Šimáček, nakladatelská společnost, 1923. 462 s. S. 113.
- ↑ a b torzo zámku - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ VOTOČEK, Otakar; MACEK, Jaroslav. Průvodce po hradech a zámcích na Ústecku. 1. vyd. Liberec: Severočeské krajské nakladatelství, 1962. 78 s. S. 42.