Jiří Světlík
| Jiří Světlík | |
|---|---|
| Narození | 11. března 1924 Plzeň |
| Úmrtí | 16. srpna 2022 (ve věku 98 let) |
| Povolání | historik, spisovatel, tiskař, politický vězeň, skaut, vlastivědec, publicista a numismatik |
| Ocenění | Řád Stříbrného vlka (2020) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jiří Světlík (11. března 1924 Plzeň – 16. srpna 2022 Plzeň) byl český skaut (bratr Medvěd), politický vězeň za nacismu i komunismu, regionální historik.
Život[editovat | editovat zdroj]
Dětství[editovat | editovat zdroj]
Rodina Světlíkova žila nejdříve na plzeňském Petrohradě, později na Slovanech. Jiří Světlík navštěvoval chlapeckou Masarykovu školu na Jiráskově náměstí. Po základní škole se vyučil tiskařem v otcově tiskárně v Plzni. Skautský slib složil v roce 1938.[1][2]
Totální nasazení[editovat | editovat zdroj]
Z nuceného nasazení z německého Donauwörthu často navzdory přísnému zákazu jezdil za rodiči. Během těchto nebezpečných cest vozil do Protektorátu Čechy a Morava i vzkazy kamarádů pro jejich blízké. V červnu 1944 byl po prozrazení těchto cest obviněn z napomáhání nepříteli a velezrady, rozkladu branné síly německého národa, zatčen a držen ve vyšetřovací vazbě v Donauwörth a ve věznici Stadelheim v Mnichově. Ve věznici byl zařazen na sekání dříví pro německé obyvatelstvo. "Řeklo by se fešáckej kriminál. Jenže právě, že kriminál. Jídla málo, mříže v oknech a dokonale vysoká zeď. A k tomu probíhající vyšetřování. Vedl je vyšetřující soudce v místní soudní budově, kam mne tu a tam vodili. Ze tří paragrafů v mém obvinění měly dva jako první alternativu trest smrti a ten třetí doživotí."[3] Soud byl několikrát odložen, např. pro vyhoření justičního paláce následkem náletu na Mnichov. Během čekání na verdikt byl na cele s dvěma dalšími Čechy. Jeden z nich byl odsouzen k smrti a v lednu 1945 popraven. Před odchodem na smrt daroval Jiřímu Světlíkovi palcové rukavice, které měl schované po celý život[3]. Dne 1. května 1945 byla věznice osvobozena americkou armádou. Teprve 11. května byli političtí vězni československé národnosti propuštěni.[4]
Návrat z Německa domů[editovat | editovat zdroj]
Jiří Světlík se zapojil do organizace československé svépomoci Czechoslowak Self-Help of City Munich, jejímž prostřednictví se Čechoslováci dostávali z Mnichova do vlasti. Kvůli poškozeným mostům a silnicím byl přechod hranice možný až přes Dolní Dvořiště. Na konci května přes Kaplici, České Budějovice, Nezvěstice (místo demarkační linie a také pasové kontroly mezi sovětskou a americkou zónou) se dostal až do Plzně a shledal se s rodinou.[5]
Věznění po Únoru[editovat | editovat zdroj]
Tiskárna otce Jiřího Světlíka byla po roce 1948 rodině zabavena. Jiří Světlík odešel pracovat do porcelánky v Lokti u Karlových Varů. V 50. letech se zapojil do skupiny, která v lágrech na Horním Slavkovsku pomáhala vězňům, např. udržovat spojení s rodinami a obstarávání potravin. Skupina byla odhalena a v roce 1952. Jiří Světlík byl obviněn z vlastizrady a vyzvědačství. Soud s údajnou protistátní skupinou probíhal v divadelním sále v Lokti, jehož pronájem museli obžalovaní uhradit. Šest obžalovaných bylo odsouzeno k 77 letům a 6 měsícům odnětí svobody[6]. Jiří Světlík jako údajný vedoucí skupiny protistátního spiknutí a dostal nejvyšší trest – 20 let odnětí svobody. Vězněn byl v Chebu, Klatovech, v Jáchymově (lágry Nikolaj a Svornost), Kartouzech ve Valdicích. Amnestie v roce 1960 se ho jako vedoucího skupiny netýkala. Propuštěn byla až v polovině trestu po amnestii v roce 1962. Rehabilitován byl až po roce 1989.[4]
Na svobodě[editovat | editovat zdroj]
Po amnestii v roce 1962 pracoval v Kovodružstvu až do penze, navzdory svým schopnostem o vedoucí pozici přišel při prověrkách po roce 1968.[7]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 2016 Cena Příběhů bezpráví od Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni[8]
- 2018 Cena Paměti národa[9]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Dobřív: historie podbrdské vesnice. 2., upr. vyd. Plzeň: Petr Mikota, 2006. 64 s. ISBN 80-86596-88-5.
- Dobřív 675 let historický místopis 1. vydání 2000
- Paměti starého kriminálníka. 2. vyd. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2015. 91 s. ISBN 978-80-87170-38-0.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jiří Světlík (1924 - 2022). Paměť národa [online]. [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.
- ↑ SVĚTLÍK, Jiří. Paměti starého kriminálníka. 2. vyd. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2015. 91 s. ISBN 978-80-87170-38-0.
- ↑ a b SVĚTLÍK, Jiří. Paměti starého kriminálníka. 2. vyd. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2015. 91 s. ISBN 978-80-87170-38-0. S. 7.
- ↑ a b Jiří Světlík (1924 - 2022). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-03-09]. Dostupné online.
- ↑ SVĚTLÍK, Jiří. Paměti starého kriminálníka. 2. vyd. Plzeň: Petr Mikota, 2015. 92 s. S. 66-91.
- ↑ SVĚTLÍK, Jiří. Paměti starého kriminálníka. 2. vyd. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2015. 91 s. S. 35.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Jiří Světlík - životopis a ocenění. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2024-03-09]. Dostupné online.
- ↑ JSNŠ. Slavnostní zahájení 12. ročníku projektu Příběhy bezpráví. www.jsns.cz [online]. [cit. 2024-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Ceny Paměti národa. www.cenypametinaroda.cz [online]. [cit. 2024-03-09]. Dostupné online.
