Jiří Petrášek
| Ing. Jiří Petrášek | |
|---|---|
.jpg) Jiří Petrášek (2016) | |
| Rodné jméno | Jan[1] |
| Jiná jména | Jiří Werich Petrášek |
| Narození | 30. května 1956 (67 let) Praha |
| Povolání | ekonom, herec, dabér, moderátor a vysokoškolský učitel |
| Rodiče | Jan Werich (biologický otec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Petrášek, původním jménem Jan[1] a umělecky vystupující jako Jiří Werich Petrášek,[2] (* 30. května 1956 Praha[3]) je český ekonom, vysokoškolský pedagog, herec, dabér a moderátor. Je nemanželským biologickým synem Jana Wericha.
Život[editovat | editovat zdroj]
Není jisté, zda Jan Werich o svém synovi věděl. Biologická matka Jiřího Petráška, která byla jednou z Werichových milenek, jej hned po narození (tehdy se ještě jmenoval Jan) odložila do kojeneckého ústavu.[1] Jiří Petrášek řekl, že se mu její jméno podařilo vypátrat, uvést jej ale nechtěl.[4] Pravděpodobně se však jedná o českou umělkyni.[2][5]
Po necelém roce se ho ujali manželé Vladimír a Miluše[6] Petráškovi, po kterých má příjmení, a na jejich přání mu bylo rozhodnutím soudu změněno křestní jméno na Jiří.[1] Kdo byl jeho biologickým otcem, mu adoptivní matka prozradila až po smrti Jana Wericha.[1]
Chtěl studovat pražskou DAMU, ale na přání matky od tohoto úmyslu upustil a na radu jednoho svého profesora vystudoval ekonomii na Vysoké škole ekonomické. Postgraduálně také dálkové vystudoval pedagogiku a školský management na Karlově univerzitě.[7][8]
V minulosti[kdy?] působil osmnáct let jako ředitel Evropské obchodní akademie v Děčíně[9][nenalezeno v uvedeném zdroji][10] a současně také patnáct let přednášel na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.[11] Učil také na Akademii managementu a komunikace (AMAK). Pedagogickou činnost ukončil jednak z důvodu ztráty bezprostředního kontaktu se studenty v souvislosti se zavedením distanční výuky v době koronavirové pandemie a také proto, že se přestěhoval z Malšovic (u Děčína) do Horoměřic (Praha-západ). Třetím důvodem bylo, aby se mohl více věnovat práci v showbyznysu.[11]
Příležitostně působil také jako herec a moderátor.[3][4][8]
V současné době[kdy?] je na volné noze v oblasti kultury. Vystupuje se svým představením Ven ze stínu aneb Kdybych nebyl Werichem a provádí turisty na pražské Staroměstské radnici.[11]
Je ženatý, má dvě děti a čtyři vnoučata. Dcera se věnuje malování a má 3 dcery, syn působí v řízení letového provozu a má syna.[11][4]
Jiří Petrášek je také autorem knihy Kapka do žil (AOS Publishing 2018).[12]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Jiří Werich Petrášek - Show Jana Krause 27. 12. 2013. www.youtube.com [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Tajemství Werichovy milenky. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-06-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Jiří Petrášek. iDNES.cz [online]. [cit. 2020-06-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c STÍNIL, Luděk. Werichův syn Jiří šéfuje střední škole v nedalekém Děčíně. Litoměřický deník. 2013-12-15. Dostupné online [cit. 2020-06-21].
- ↑ Je Jiří Petrášek skutečně Werichův syn, anebo jde o promyšlenou mystifikaci? [online]. Znojemsko - Regionální noviny Znojemsko [cit. 2020-06-21]. Dostupné online.
- ↑ BRABCOVÁ, Monika. Nemanželský syn Jana Wericha Jiří (64): Dokonalá kopie táty - AHA.cz. Ahaonline.cz [online]. 2020-11-01 [cit. 2023-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Rychlá zpověď – Jiří Werich Petrášek: Nejen o tom, jak se žije ve stínu slavného otce Jana Wericha. www.lp-life.cz [online]. [cit. 2020-06-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Ing. Jiří Werich Petrášek – ředitel akademie, lektor AMAK, ekonom. ibestof.cz [online]. [cit. 2020-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Evropská obchodní akademie Děčín - Kontaktní informace [online]. [cit. 2020-06-21]. Dostupné online.
- ↑ STÍNIL, Luděk. Petrášek: Gymnázium se ničeho bát nemusí, zůstane zachováno!. Děčínský deník. 2011-10-31. Dostupné online [cit. 2020-06-21].
- ↑ a b c d Jiří Werich Petrášek: Důchodu jsem se bál, ale má to své klady. ceskeduchody.cz [online]. 2021-09-30 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Jiří Werich Petrášek. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2020-06-21]. Dostupné online.
