Jiří Řezáč
| Jiří Řezáč | |
|---|---|
| Narození | 9. února 1928 Obděnice  Československo |
| Úmrtí | 10. února 1955 (ve věku 27 let) Věznice Pankrác Československo |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Národnost | česká |
| Povolání | odbojář |
| Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jiří Řezáč (9. února 1928[1] Obděnice – 10. února 1955 Věznice Pankrác) byl český rolník a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1955 popraven.[2]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v roce 1928 v Obděnicích do rolnické katolické rodiny.[3][4] Po absolvování obecné školy navštěvoval čtyři roky měšťanskou školu. Poté studoval dva roky na hospodářské škole. Při svých studií přitom pomáhal na rodinném hospodářství a poté, co zemřel jeho otec, hospodářství zdědil. Od roku 1947 byl členem Sdružení katolické mládeže a v Obděnicích působil během druhé poloviny 40. let jako kostelník.[5]
Po únoru 1948[editovat | editovat zdroj]
Po únorovém převratu spoluzaložil v roce 1949 odbojovou skupinu Černý lev 777 s působištěm v okolí Milevska.[6] Spolupracoval přitom s Jaroslavem Sirotkem a Bohumilem Šímou. V letech 1951 až 1953 působil na základní vojenské službě. Po návratu ze služby pracoval jako důvěrník u okresní zemědělské komise Milevsko a jako důvěrník okresního oddělení ministerstva vnitra. V roce 1951 se neúspěšně ucházel o členství v KSČ, byl také vedoucím místní pobočky organizace Svazarm. V rámci své odbojové skupiny šířil protirežimní letáky a ničil vedení elektrického napětí, skupina ovšem vykonávala také radikálnější činnost. Začala zastrašovat místní stranické funkcionáře, na které dokonce střílela; například v květnu 1949 střílel Řezáč na komunistického funkcionáře projíždějícího na motorce. Vrcholem činnosti skupiny pak byly dva bombové útoky. První útok z července 1949 v Sedlčanech přitom zcela zničil místní sekretariát KSČ, při druhém útoku v květnu 1950 v Milevsku dokonce zahynul příslušník SNB.[7] Po druhém bombovém útoku skupina svou činnost utlumila, neboť se dopadení jejích členů stalo pro místní agenty StB prioritou.[5]
V lednu 1954 se oženil a brzy poté se mu narodila dcera.[8] V podobné době se stal zaměstnancem Československé plavby labsko-oderské, kde působil jako lodník.
V létě 1954 byla skupina odhalena a Řezáč byl spolu s jejími dalšími členy v červenci 1954 zatčen.[7] V říjnu 1954 byl za trestné činy velezrady, vyzvědačství, obecné ohrožení a pokusu o vraždu v politickém procesu odsouzen k trestu smrti.[9] Jeho odvolání bylo zamítnuto v prosinci 1954, žádosti o milost pak nevyhověl ani prezident Antonín Zápotocký.[7] Popraven byl spolu s Šímou a Sirotkem v únoru 1955. Několik dalších osob pak bylo v procesu odsouzeno k dlouholetým trestům odnětí svobody.[10]
Odkaz[editovat | editovat zdroj]
V roce 1970, tedy v období normalizace, byly zamítnuty podané žádosti o rehabilitaci. Po sametové revoluci bylo v roce 1997 zastaveno trestní stíhání členů skupiny.[7] V Milevsku a Obděnicích byly na jeho památku instalovány pamětní desky.[10][11][12]
O působení skupiny a aktivitách Řezáče podrobně pojednává publikace Ústavu pro studium totalitních režimů z roku 2007 s titulem Osud odbojové organizace Český lev.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jiří Řezáč. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Aktuality | | Kostka škola Vsetín. www.kostka-skola.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Skupina atentátníků Černý lev 777 | Domov. Lidovky.cz [online]. 2008-10-31 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Jiří Řezáč | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ ; BUDĚJOVICÍCH, Jihočeská vědecká knihovna v Českých. Řezáč, Jiří, 1928-1955. katalog.cbvk.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d odb. skupina Černý lev 777: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b BURSÍK, Tomáš. OSUD ODBOJOVÉ ORGANIZACE ČERNÝ LEV. ustrcr.cz. 2007. Dostupné online.
- ↑ X.com [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Protikomunistická odbojová skupina Černý lev 777. Za co byli její členové komunisty popraveni?. nasregion.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
