Jezuaté

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Apoštolští kněží svatého Jeronýma
(jezuaté)
GesuatiEscut.jpg
Kostel Panny Marie růžencové (Santa Maria del Rosario) v Benátkách, zvaný "dei Gesuati" - jezuatský.
Kostel Panny Marie růžencové (Santa Maria del Rosario) v Benátkách, zvaný "dei Gesuati" - jezuatský.
Základní informace

Apoštolští kněží svatého Jeronýma nebo též jezuaté (latinsky Clerici apostolici S. Hieronymi, zkráceně: CASH, italsky Gesuati) byli katolický laický mužský řád existující od 14. do 17. století.

Řád jezuatů[editovat | editovat zdroj]

[[Soubor:Pietro_Perugino_cat18.jpg|odkaz=https://it.wikipedia.org/wiki/File:Pietro_Perugino_cat18.jpg%7Cnáhled%7C[[Ukřižování[nedostupný zdroj] (Perugino a Signorelli)|Ukřižování]] se svatým Jeronýmem, blahoslaveným Jenem Colombinim a dalšími světci. Malba Pietra Perugina a Luky Signorelliho pro jezuatský klášter sv. Justa za zdí ve Florencii.]] Řád jezuatů byl založen v Sieně jako volné laické hnutí kolem roku 1360 Janem Colombinim (1304-1367) a jeho přítelem Francescem Mianim. V roce 1367 vznikla také ženská větev řádu sester Navštívení Panny Marie, nazývané jezuatky, kterou založila Colombiniho sestřenice Kateřina.

Své jméno dostali podle úvodních a závěrečných slov svých kázání: „Ať žije Ježíš, chválen buď Ježíš“.

Řádoví bratři původně putovali po kraji ve skupinách a kvůli svému způsobu života byli spojováni s františkány. Poté, co se tento dojem podařilo vyvrátit, potvrdil nadaci v roce 1367 papež Urban V. a požádal členy o zřízení stálých míst. Papež určil také hábit jezuatů: bílý talár s hranatou kapucí, šedohnědý plášť a sandály.

Řádová řehole zpočátku obsahovala prvky benediktinské a františkánské řehole, později se ustálilo užívání řehole sv. augustiniána. Cílem bylo dosažení spásy skrze modlitbu, trest a skutek lásky k bližnímu, zejména péčí o nemocné a pohřbíváním zesnulých.[1] Zvláštní zásluhy měli jezuaté v péči o nemocné morem. Lidé je také nazývali „aquavity“ (italsky Padri dell 'acquavita), protože podávali nemocným lektvary, které si sami vyráběli.

Komunita měla asi 40 domů v Itálii a v Toulouse.

V roce 1668 papež Klement IX. na naléhání Benátek mužský řád zrušil.

Jezuatky[editovat | editovat zdroj]

Na podporu mužského řádu jezuatů bylo v Sieně roku 1367 založeno také ženské společenství jezuatek - sester Navštívení Panny Marie. Zakladatelkou komunity, která se také obracela k nemocným a umírajícím, byla Columbiniho sestřenice Kateřina Colombiniová.[2] Řád jezuatek existovali v Itálii až do roku 1872.

Významní členové[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jesuaten na německé Wikipedii.

  1. a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. Jo Ann McNamara: Sisters in arms: Catholic nuns through two millennia. Harvard University Press, 1996, ISBN 0-674-80984-X, S. 257

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Georg Dufner: Geschichte der Jesuaten (Uomini e dottrine 21). Ed. di Storia e Letteratura, Roma 1975. Keine ISBN.
  • Karl Suso Frank: Jesuaten, Jesuatinnen. In: Walter Kasper (Hrsg.): Lexikon für Theologie und Kirche. 3. Auflage. Band 5. Herder, Freiburg im Breisgau 1996. 
  • Werner Schulz: Johannes Colombini. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Band 3, Bautz, Herzberg 1992, ISBN 3-88309-035-2, Sp. 328–329.
  • Horst-Peter Wolff (Hrsg.): Biographisches Lexikon zur Pflegegeschichte. „Who was who in nursing history.“ Band 3, Urban&Fischer, 2001, ISBN 3-437-26671-3, S. 78–79

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]