Jestřebí (Brtnice)
Jestřebí | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Brtnice |
Okres | Jihlava |
Kraj | Kraj Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°17′25″ s. š., 15°38′35″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 138 (2021)[1] |
Katastrální území | Jestřebí u Brtnice (15,97 km²) |
PSČ | 588 32 |
Počet domů | 56 (2011)[2] |
Jestřebí | |
Další údaje | |
Web | brtnice |
Kód části obce | 12963 |
Kód k. ú. | 612961 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jestřebí (německy Haslitz) je částí města Brtnice nacházející se v okrese Jihlava, církevně spadá pod Kněžice.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název se vyvíjel od varianty Gyestrzyebye (1371), Gestrzeby (1528, Gestržeby (1590), Hasziltz (1678), Hasslitz (1718, 1720), Haslitz (1751), Haszlitz a Gestřeby (1846) až k podobám Haslicht a Jestřebí v roce 1872. Německý název Haslicht je odvozen od slova hasel (německy líska), -icht je německá kolektivní přípona.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1234.[4] Obec leží v údolí, obklopeném lesy, poli a spoustou rybníků. Jestřebí vlastní zámeček Aleje a malou vesničku za Stonařovem Zhorec. Dříve tu byla malotřídka do páté třídy, po ukončení národní školy se dříve chodilo do Kněžic a později do Brtnice. Došlo k přestavbě a z malotřídky se stal kulturní dům. V této vesnici najdete knihovnu založenou v roce 1882, dále malou hasičárnu, a pomník padlým. Nachází se tu i stanice na chování prasat, která však již několik let neplní svou funkci a v podstatě jen chátrá. Každoročně dochází k výlovům několika rybníků. Uprostřed Jestřebí stojí kaplička zasvěcená Panně Marii královně, jejíž základní kámen byl posvěcen papežem při jeho návštěvě v Praze. Kaplička byla vyhodnocena jako nejlepší stavba roku 2000.
V 1869–1880 byla vesnice osadou Brtnice, v letech 1890–1960 byla samostatnou obcí, v roce 1961 se stala místní částí Brtnice.[5]
V červnu roku 2018 se vesnicí prohnala ničivá blesková povodeň. Tato menší přírodní katastrofa měla za následek poničení několika domů a stržení části silnice vedoucí na Uhřínovice.[6]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Jestřebí leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 3,5 km jihozápadně od Brtnice, 6 km severozápadně od Kněžic a 4,5 km východně od Stonařova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[7] Nadmořská výška kolísá mezi 587 metry na západě a 572 metry na východě. Nejvyšší bod, Roviny (658 m n. m.), leží východně od Stonařova.[8] V jižní části pramení potok Bělohlávek a Kněžický potok. Přímo Jestřebím prochází Jestřebský potok. Na návsi se nachází Návesní rybník a na Kněžském potoce leží rybník Ovčák. Před samotou Zhorec u zdi hospodářského stavení roste památný strom, javor klen.[9]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1930 zde žilo v 60 domech 284 obyvatel. 282 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 2 k německé. Žilo zde 283 římských katolíků a 1 příslušník Církve československé husitské.[10]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 323 | 329 | 309 | 296 | 302 | 305 | 284 | 215 | 229 | 179 | 151 | 143 | 141 | 125 |
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí prochází silnice II. třídy č. 403 do Brtnice.[12] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Kněžice, Předín, Želetava, Třebíč a Třešť.[13] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5111 z Brtnice do Opatova. Ve vesnici se nachází firma Kůže a kožešiny Petr Kousal.[1]
Školství, kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]Zdejší děti dojíždění do základní školy v Brtnici.[14] Pobočku tu má Městská knihovna v Brtnici.[15] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Jestřebí.[16] Nachází se zde i menší fotbalové hřiště určené pro malou kopanou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 359.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2012-07-21]. S. 564, 565, záznam 8-3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 208.
- ↑ SINGR, Martin. Jestřebí bylo pod vodou, úklid zabere měsíce. Třebíčský deník. 2018-06-04. Dostupné online [cit. 2018-06-09].
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Jestřebí [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Javor klen u samoty Zhorec [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 55.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 8-3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Jestřebí [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online.
- ↑ ČERKLOVÁ, Blanka. Výroční zpráva o činnosti školy [online]. ZŠ a MŠ Brtnice, 2014-01-01 [cit. 2014-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Pobočky [online]. Městská knihovna v Brtnici, 2014-01-01 [cit. 2014-10-31]. Dostupné online.
- ↑ OKRSEK Č.5 BRTNICE [online]. OSH Jihlava, 2014-01-01 [cit. 2014-10-31]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Navrátil, Vladislav: Výstražný kamenný kříž v Jestřebském lese. Sborník Společnosti pro výzkum kamenných křížů 2003, s. 10-11.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jestřebí na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Jestřebí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Jestřebí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)