Přeskočit na obsah

Jestřabí (vojenský újezd Libavá)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o zaniklé vesnici v Oderských vrších. O dalších významech slova pojednává článek Jestřabí.
Jestřabí
Lokalita
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Zeměpisné souřadnice
Jestřabí
Jestřabí
Další údaje
Zaniklé obce.cz410
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jestřabí (též Jestřebí, Jestřábí, něm. Habicht[1]) je bývalá zemědělská horská obec na Olomoucku. Nachází se na území vojenského újezdu Libavá v pohoří Oderské vrchy. Vysídlení Němců z Československa v roce 1946 a následný vznik vojenského prostoru znamenal ukončení její existence. Obec zcela zanikla, kromě drobných pozůstatků staveb se zachovalo pouze výrazné torzo kostela Nejsvětější Trojice a ruiny několika domů.

V katastru obce se nacházela také blíže neznámá středověká tvrz Jestřabí, jejíž možná poloha se udává severovýchodně od Jestřabí, přibližně jiho-jihovýchodně od kopce Strážisko u cesty z Jestřabí na zámek Bores do Velké Střelné. V červenci roku 1932 zde prováděl zběžný archeologický průzkum německý archeolog Karl Schirmeisen, který v místě tvrziště nalezl střepy a pozůstatky válu a příkopu ze 13. a 14. století. Historické záznamy o tomto místě chybí.[2]

Obec Jestřabí byla poprvé zničena zřejmě již za husitských válek. V roce 1447, kdy byla uváděna jako pustá, připadla statku a panství Velká Bystřice. V roce 1559 byla již osídlena německými kolonisty. Pěstovaly se zde hlavně brambory, oves, žito a len. Nacházel se zde vodní i větrný mlýn, od roku 1814 fungovala škola, počátkem 20. století záložna. Do roku 1848 byla vesnice majetkem olomoucké kapituly.[3][4]

Do působnosti zdejší fary spadaly obce Nepřívaz a Varhošť.[3] Kostel Nejsvětější Trojice se hřbitovem byl vystavěn ve 2. polovině 16. století. Opraven byl roku 1806, míval tři oltáře. Církvi byl odebrán v roce 1950, patří Ministerstvu obrany ČR.[5]

Dle místní kroniky, 23. října 1757 na faře spáchal sebevraždu oběšením farář Johan Felbier. Farníci v Jestřabí a Varhoště pak faru vykradli, faráře zohavili a na hranici katastru s vesnicí Daskabát zahrabali. Hrob i čin byl odhalen a vyšetřováním se zjistilo, že farníci s nebožtíkem nakládali jako s osobou podezřelou z vampýrismu. Viníci „divokého“ pohřbu byli souzeni. Mrtvý farář byl pak pohřben v místním kostele.[4]

Obec byla zrušena v r. 1949 a následně postupně demolována.[4]

Vývoj obce Jestřabí[6][1]
Rok 1835 1880 1900 1921 1930 1944 1946
Počet obyvatel 442 462 498 400 359 394 0
Počet domů 65 69 71 71 79 ? ?

Další informace

[editovat | editovat zdroj]

Jestřabí není přístupné veřejnosti. Avšak obvykle jedenkrát ročně může být Jestřabí a její okolí přístupné veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.

Jestřabím protéká potok Hluboček (přítok řeky Bystřice, povodí řeky Moravy).

Přibližně 1,7 km vzdušnou čarou jihozápadním směrem se nachází Sedlo pod Strážnou a u něj vrchol kopce Strážná s bývalým slepencovým lomem Bílý kámen.

  1. a b Jestřabí, Habicht [online]. Zaniklé obce, 2005-4-1. Dostupné online. 
  2. CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Tvrz Jestřabí (Habicht), Město Libavá. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
  3. a b Jestřabí [online]. Libavsko. Dostupné online. 
  4. a b c MACHALLA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. vyd. [s.l.]: Ing. Hana Martínková, duben 2018. 544 s. ISBN 978-80-270-3568-7. 
  5. kostel Nejsvětější Trojice v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  6. CAHOVÁ, Veronika. Zaniklé obce Olomouckého kraje. Olomouc, 2006 [cit. 2018-01-03]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Aleš Létal. s. 46. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]