Jelisavetgradský újezd
Jelisavetgradský újezd Елисаветградскій уѣздъ | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Jelisavetgrad |
Status | ujezd |
Rozloha | 15 866,86 km² |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 613 283 (1897) |
Hustota zalidnění | 38,7 obyv./km² |
Správa regionu | |
Stát | Ruské impérium |
Gubernie | Chersonská |
Vznik | 1776 a 1865 |
Zánik | 1828 a 1923 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jelisavetgradský újezd (rusky Елисаветгра́дскій уѣ́здъ, Jelisavetgradskij uѣzd, ukrajinsky Єлисаветгра́дський пові́т, Elisavetgráds'kij povít) byl újezd Chersonské gubernie Ruského impéria se správním centrem v Jelisavetgradu (dnešní Kropyvnyckyj). Na severu sousedil se Zvenigorodským a Čigirinským újezdem Kyjevské gubernie, na východě s Aleksandrijským újezdem, na jihu s Chersonským uezdem a na západě s Ananevským újezdem. Újezd odpovídal Kirovohradské a Mykolajivské oblasti.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V době sčítání lidu v Ruském impériu 28. ledna měl Jelisavetgradský újezd 613 283 obyvatel, z toho 309 089 mužů a 304 194 žen. Většina obyvatel uvedla jako svůj mateřský jazyk maloruský jazyk, významná byla velkoruská, židovská a rumunsky mluvící menšina.[1]
Jazyk | Rodilý mluvčí | Procenta |
---|---|---|
Maloruština | 405 546 | 66,13 |
Velkoruština | 93 381 | 15,23 |
Židovský | 57 581 | 9,39 |
Rumunština | 36 819 | 6,00 |
Bílá ruština | 5 842 | 0,95 |
Němčina | 5 445 | 0,89 |
Bulharština | 4 608 | 0,75 |
Polština | 2 620 | 0,43 |
Romština | 433 | 0,07 |
Tatarština | 363 | 0,06 |
Řečtina | 148 | 0,02 |
Čeština | 89 | 0,01 |
Turečtina | 61 | 0,01 |
Lotyština | 49 | 0,01 |
Francouzština | 34 | 0,01 |
Arménština | 23 | 0,00 |
Angličtina | 21 | 0,00 |
Italština | 15 | 0,00 |
Jihoslovanský | 14 | 0,00 |
Mordvinština | 9 | 0,00 |
Švédština | 8 | 0,00 |
Litevština | 7 | 0,00 |
Gruzínština | 3 | 0,00 |
Estonština | 1 | 0,00 |
Ostatní | 163 | 0,03 |
Celkem | 613 283 | 100 |
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisavetgrad uezd na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Первая всеобщая перепись населения Российской Империи 1897 г. Распределение населения по родному языку и уездам 50 губерний Европейской России. www.demoscope.ru [online]. [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. (baskicky)