Jekatěrina Pavlovna Šeremetěvová

Jekatěrina Pavlovna Šeremetěvová
Jekatěrina Pavlovna Šeremetěvová
Narození	20. září 1849; Istanbul
Úmrtí	24. ledna 1929 (ve věku 79 let); Muzeĭ-usadʹba Ostafʹevo
Povolání	dvorní dáma Ruského impéria
Ocenění	Řád sv. Kateřiny
Choť	Sergej Dmitrijevič Šeremetěv
Děti	Dmitrij Sergejevič Šeremetěv; Pavel Sergejevič Šeremetěv; Marija Sergejevna Šeremetěvová; Anna Sergejevna Šeremetěvová
Rodiče	Pavel Petrovič Vjazemskij a Marija Arkaďjevna Stolypinová
Rod	Šeremetěvové a Vjazemští
Příbuzní	Jelizavěta Dmitrijevna Šeremetěvová, Jekatěrina Dmitrijevna Šeremetěvová, Irina Dmitrijevna Šeremetěvová, Sergej Dmitrijevič Šeremetěv, Praskovja Dmitrijevna Šeremetěvová a Nikolaj Dmitrijevič Šeremetěv (vnoučata)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hraběnka Jekatěrina Pavlovna Šeremetěvová (rusky Екатерина Павловна Шереметева, 12. října 1849, Istanbul - 24. ledna 1929, Ostafjevo poblíž Moskvy) byla ruská šlechtična, dvorní dáma a mecenáška umění a dobrodinka. Pocházela z rodu Vjazemských.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se do rodiny Vjazemských z ruské vysoké šlechty s původem v panovnické dynastii Rurikovců. Jejími rodiči byli ruský diplomat Pavel Petrovič Vjazemskij (1820–1888) a jeho manželka Marija Arkadjevna, rozená Stolypinová (1819–1889), dcera Arkadije Alexejeviče Stolypina. Jejím dědečkem byl spisovatel Petr Andrejevič Vjazemskij (1792–1878), jedna z předních postav zlatého věku ruské literatury.

Od dětství byla obklopena přáteli svého otce a dědečka: Nikolaj Michajlovič Karamzin, Vilgelm Karlovič Kjuchelbeker, Alexandr Sergejevič Gribojedov a Kondratij Fjodorovič Rylejev. Zajímala se o umění, literaturu a historii a podílela se na založení Společnosti milovníků starověkých spisů svého otce.

Na přelomu století v blízkosti svého sídla v Michajlovském v Moskevské gubernii společně s botanikem Fjodor Bucholtz založila Jekatěrina Přírodovědné muzeum. Část tamní muzejní knihovny se v roce 1921 stala základem knihovny Moskevského regionálního muzea.

Od roku 1857 sloužila jako carevnina dvorní dáma a za své služby obdržela od cara Mikuláše II. Řád svaté Kateřiny.

V době rusko-japonské války v letech 1904–1905 organizovala činnost ruského Červeného kříže.

Manželství a rodina[editovat | editovat zdroj]

30. června 1868 se provdala za ruského státního radního a historika, hraběte Sergeje Dmitrijeviče Šeremetěva (1844–1918). Z jejich manželství se narodilo devět dětí:

Dmitrij Sergejevič (1869–1943);
Pavel Sergejevič (1871–1943);
Boris Sergejevič (1872–1946), ženatý s baronkou Marie-Louise Margarete von Gebl;
Anna Sergejevna (1873–1943), provdaná za Alexandra Petroviče Saburova;
Pjotr Sergejevič (1876–1914), ženatý s Elenou Borisovnou Mejendorfovou;
Sergej Sergejevič (1878–1942);
Marija Sergejevna (1880–1945), provdaná za hraběte Alexandra Vasiljeviče Gudoviče, měli čtyři děti;
Jekatěrina Sergejevna (1880);
Vasilij Sergejevič (1882–1883).

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Roky po bolševické revoluci v roce 1917 byly nejstrašnější v jejím životě. Oba z jejích zeťů byli zastřeleni bolševiky a další příbuzní a rodinní přátelé byli zatčeni. V prosinci 1918 zemřel její manžel.

Jekatěrina Pavlovna Šeremetěvová zemřela 24. ledna 1929. Její ostatky byly pohřbeny u zdi chrámu Nejsvětější Trojice v Ostafjevu poblíž Moskvy.