Jaroslav Novobilský
Jaroslav Novobilský | |
---|---|
Narození | 14. října 1903 Závišice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 7. května 1942 (ve věku 38 let) Koncentrační tábor Mauthausen Německá říše |
Příčina úmrtí | popraven zastřelením |
Národnost | česká |
Vzdělání | gymnázium, učitelský ústav |
Alma mater | Reálné gymnasium (do 1919) Československý státní koedukační ústav učitelský v Příboře (do 1923) |
Povolání | řídící učitel |
Choť | Helena Králová |
Děti | Vlastimil Novobilský, Jaroslava Waňková |
Rodiče | Ludvík Novobilský, Anna Šimíčková |
Příbuzní | čtyři bratři a sestra |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jaroslav Novobilský (14. října 1903 Závišice – 7. května 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český pedagog a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.
Život
[editovat | editovat zdroj]Před nástupem nacismu
[editovat | editovat zdroj]Jaroslav Novobilský se narodil 14. října 1903 v Závišicích v okrese Nový Jičín v chudé rodině Ludvíka a Anny Novobilských. Mezi lety 1909 a 1915 navštěvoval obecnou školu v Závišicích, následně studoval do roku 1919 na reálném gymnáziu v Příboře a posléze tamtéž na učitelském ústavu. Zde v červnu 1923 maturoval. Na jeden měsíc nastoupil v září téhož roku jako učitel na obecnou školu v Rybí, poté absolvoval prezenční vojenskou v Opavě. Po návratu v březnu 1925 postupně učil v obecných školách v Větřkovicích, Libhošti a Mniší. V roce 1927 po absolvování předepsané zkoušky nastoupil na nově zřízenou měšťanskou školu v Melči. V roce 1930 se oženil s Helenou Královou a poté jeden rok vyučoval na měšťanské škole v Opavě. Na žádost české menšiny se v září 1931 vrátil zpět do Melče, kde se stal řídícím učitelem. Jako představitel české školy fungující v provizorních podmínkách a v německém prostředí to neměl jednoduché, problémy měl např. s ubytováním. Díky jeho úsilí byla v Melči postavena nová školní budova, oficiální otevření proběhlo 7. června 1936 pod jménem Masarykova obecná a měšťanská škola. Škola byla trnem v oku místnímu německémuu obyvatelstvu, její stavbu z jejich popudu posuzoval i Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Jaroslav Novobilský se účastnil kulturního života i v okolí Melče, pořádal přednášky a ochotnická představení, podílel se na vzniku melčského hasičského sboru, byl činný v Matici opavské. Rád cestoval, navštívil několik zemí a ze svých cest čerpal materiál pro své přednášky. Korespondoval s cizinou, věnoval se esperantu, byl radioamatérem.
Po nástupu nacismu
[editovat | editovat zdroj]Během událostí okolo Mnichovské dohody opouštěl Jaroslav Novobilský Melč za dramatických okolností. Nejprve se rodina přesunula k jeho rodičům do Závišic, ale i ty se staly součástí odstoupeného území, a tak musela pokračovat dále do vnitrozemí. Jaroslav Novobilský poté dostal místo na měšťanské škole v Horních Moštěnicích, od 1. února 1939 nastoupil na post řídícího učitele v měšťanské škole v Pňovicích. Po německé okupaci zbytku republiky vstoupil do protinacistického odboje. Provozoval zpravodajskou činnost, pomáhal při ukrývání osob, spolupracoval s odbojovými skupinami včetně sovětských výsadků ze září 1941. Zatčen měl být 22. října 1941. Při příjezdu gestapa se nenacházel doma a měl informace o zatýkání svých kolegů. Z obav o osud rodiny neuprchl, vrátil se domů a o den později byl fyzicky zatčen, přímé doklady o odboji ale gestapo nenalezlo. Jaroslav Novobilský byl nejprve vězněn v Olomouci, poté v Brně na Kounicových kolejích, kde byl stanným soudem odsouzen k trestu smrti. Následně byl převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl 7. května 1942 zastřelen.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Otec Jaroslava Novobilského Ludvík Novobilský se živil jako topič, později jako příležitostný dělník, matka Anna rozená Šimíčková pracovala jako dělnice. I přes nuzné poměry se snažili zajistit Jaroslavovi a jeho sourozencům vzdělání. Dne 30. září 1930 se oženil s Helenou Královou. Manželům se v roce 1931 narodila dcera Jaroslava, budoucí pracovnice Výzkumného ústavu anorganické chemie v Ústí nad Labem[1], a v roce 1935 syn Vlastimil, budoucí rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně[2].
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Vlastimil Novobilský - Jaroslav Novobilský, muž, který povýšil morální principy nad strach ze smrti (Kava-Pech, 2019, ISBN 978-80-87169-97-1)
Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Čeští pedagogové
- Osobnosti československého odboje během druhé světové války
- Spolupracovníci sovětských výsadků do Protektorátu Čechy a Morava
- Věznění v Kounicových kolejích
- Češi odsouzení k trestu smrti
- Popravení zastřelením
- Narození v roce 1903
- Narození 14. října
- Narození v okrese Nový Jičín
- Úmrtí 7. května
- Úmrtí v roce 1942
- Úmrtí v koncentračním táboře Mauthausen