Jan Zmijka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Zmijka
Narození21. června 1837 nebo 1837
Hradiště
Úmrtí12. listopadu 1888 nebo 1888 (ve věku 50–51 let)
Místo pohřbeníDoly
Povoláníduchovní, publicista, katolický kněz a spisovatel
Nábož. vyznáníkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Zmijka (též Jan Źmijka či Johann Baptist Źmijka) (21. června 183712. listopadu 1888) byl polský katolický duchovní a publicista působící v Rakouském Slezsku.

Pocházel ze selské rodiny z Hradiště. Studoval na katolickém gymnáziu v Těšíně a následně teologii v Olomouci.[1] Svěcení přijal roku 1860. Působil jako kaplan ve Fryštátě. V roce 1867 byl v Olomouci promován doktorem teologie.[2] V roce 1876 se stal farářem v Lutyni.[3] Později byl farářem v Karviné. V roce 1863 pronesl na jublejní pouti na Velehradě kázání k polským poutníkům.[4] Vydával duchovní polskou literaturu (např. se zasloužil o třetí vydání kancionálu Antoniho Janusze). Je autorem drobného německého polemického teologického spisu Die Göttlichkeit des Christentums und die Nichtigkeit des Razionalismus oder des Naturalismus der Gegenwart (Těšín, 1865).

Je pohřben v Karviné-Dolech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Z. Zielonka, Geografia życia literackiego polskiego kręgu kulturowego na Śląsku. Słupsk, 1994, s. 88.
  2. Olomoucké noviny, 28. 6. 1867, roč. III., č. 52, s. [2].
  3. A. Adamus, Po stopách slezských písní Petra Bezruče. Brno, 1927, s. 58.
  4. A. Grobelný, Češi a poláci ve Slezsku v letech 1848-1867. Ostrava 1958, s. 170; J. Vychodil, Vzypomínky na cyrillo-methodějský rok 1863. Velehrad, 1913, s. 108.