Přeskočit na obsah

Jan Krůta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Krůta
Člen Rady Českého rozhlasu
Úřadující
Ve funkci od:
27. března 2019
Stranická příslušnost
Členstvínestraník
Nestraník
do Sněmovnyza Úsvit (2013)

Narození3. června 1946 (78 let)
Benešov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Krůta
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pamětní deska v Pštrossově ulici v Praze

Jan Krůta (* 3. června 1946 Benešov) je český textař, publicista a spisovatel, od března 2019 člen Rady Českého rozhlasu.

Vystudoval český jazyk a tělesnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působil jako učitel, v roce 1970 však musel zaměstnání z politických důvodů opustit.[1] Následně začal pracovat jako redaktor Sedmičky pionýrů, od roku 1972 byl deset let kulturním redaktorem Mladého světa, poté pracoval krátce jako redaktor časopisu Ohníček a s přestávkami až do roku 2002 jako šéfredaktor časopisu Sluníčko.[2] Na jaře roku 1989 byl spoluzakladatelem a později ředitelem mediální firmy Bonton, a. s.

Pracuje jako textař a spisovatel, jeho texty zpívá okolo osmdesáti interpretů a kapel. Především se jedná o Dalibora Jandu, pro něhož složil například texty k písním „Hurikán“ a „Kde jsi?“. [3][4] Složil více než 1300 textů, mimo jiné také pro Hanu Zagorovou, Helenu Vondráčkovou, Karla Gotta, Michala Davida a Hanu Hegerovou. K libretu muzikálu Kladivo na čarodějnice napsal zpívané texty. Dále je autorem, spoluautorem nebo sestavovatelem okolo třiceti knih pro děti i dospělé.

Působí ve své umělecké agentuře Arcadia Art Agency a externě spolupracoval s Českým rozhlasem jako občasný autor a moderátor nedělního „Dobrého rána“ na stanici Dvojka.[5][6][7]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Praze jako nestraník na 4. místě kandidátky hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.[8]

Dne 27. března 2019 byl ve druhém kole volby zvolen Poslaneckou sněmovnou PČR novým členem Rady Českého rozhlasu.[3] Jeden z poslanců při volbě upozorňoval, že jeho jméno je spojeno s normalizačním textem „Případ Magor“ z prosince 1976, ve kterém „kolektiv redakce Mladého světa“ hanil skupinu Plastic People. V roce 1990 autor Roman Lipčík v obsáhlém článku „Případ underground“ uvedl, že skutečným autorem byl právě Krůta.[5][9] Jan Krůta v knize Klec na slavíky (nakl. Epocha, 2003) podrobně rozebírá vznik uvedeného článku a připomíná, že byl pouze autorem několika řádků hodnocení předložených písní.

Výběr z díla, chronologicky

[editovat | editovat zdroj]
  • Šúbidy blues. Československý spisovatel, 1983.
  • Namlouvání. Práce, 1985.
  • Jeho Veličenstvo míč: pro čtenáře od 11 let. Albatros, 1989.
  • HLINOMAZ, Josef. Josef Hlinomaz: majoucta: z neucelených zápisků, z fejetonů a útržků proslovených nebo použitých tu i onde. Arcadia, 1992. (J. Krůta ed.)
  • Černé labutě: písničkový román z minula. Arcadia, 1997.
  • KRŮTOVÁ, Jarmila a J. KRŮTA. Se sluníčkem kolem světa. Fragment, 2000.
  • Klec na slavíky: o zpívání do zlata i do bláta: Zlatý (Český) slavík 1962–2002. Epocha, 2003.
  • HLINOMAZ, Josef. Majoucta, aneb, Jsem malující šašour. 2., rozšířené a upravené vyd., v nakl. Baset 1. vyd. Baset, 2004. (J. Krůta ed.)
  • Jizvy na zip; Bylo – debilo. Arcadia Art Agency, 2004.
  • Doktor Petarda aneb Ten, který se postaral. Epocha, 2006.
  • Sextenze. Arcadia Art Agency, 2013.
  • Lítali jsme do nebes (nahoře i dole bez). Arcadia Art Agency, 2008.
  • Povídání na psí stráni. Arcadia Art Agency, 2017.
  • Můj domov – můj svět: velký historický přehledník. Jan Krůta – Arcadia Art Agency, 2017–2023. 3 svazky.
  • Krůtí brko. Kousky času. Arcadia Art Agency, 2020.
  • Krůtí brko. Duše v peří. Arcadia Art Agency, 2023.
  1. VLČEK, Josef. Textař je trochu prostituující včelka. Headliner.cz [online]. 2019 [cit. 2019-08-26]. Dostupné online. 
  2. Jan Krůta [online]. ČBDB.cz, ©2009–2019 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. 
  3. a b MRZENA, Jan. Novým členem RRTV Ladislav Jakl, do RČRo míří Jan Krůta. Česká média [online]. 2019-03-27 [cit. 2019-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-28. 
  4. SPÁČIL, Dušan. Jandův textař Jan Krůta: Vydával jsem se za submisivní ženu. Blesk.cz [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. 
  5. a b ROŽÁNEK, Filip. Sněmovna zvolila do Rady Českého rozhlasu Jana Krůtu. Lupa.cz [online]. 2019-03-27 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. 
  6. SMÍŠEK, Zdeněk. Textař a skladatel Jan Krůta bydlí ve velkorysém bytě s pohodovou atmosférou. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-05-27 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. 
  7. KELLNER, Zdeněk. Spisovatel Jan Krůta vydal první díl trilogie. Benešovský deník.cz [online]. 2017-10-26 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. 
  8. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25. 10. – 26. 10. 2013, Jmenné seznamy, Kraj: Hlavní město Praha, Strana: Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2013 [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. 
  9. REDAKCE. Plastic People a český underground. Dotyk.cz [online]. 2017-01-03 [cit. 2019-08-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]