Jan Šmarda (botanik)
| doc. RNDr. Jan Šmarda | |
| Narození |
27. prosince 1904 Třebíč |
|---|---|
| Úmrtí |
7. prosince 1968 (ve věku 63 let) Brno |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Alma mater |
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (do 1938) Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (1933–1938) |
| Zaměstnavatelé |
Moravské zemské muzeum (1945–1952) Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (1947–1961) Československá akademie věd (1955–1968) |
| Děti | Jan Šmarda |
| Příbuzní | František Šmarda[1] (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Šmarda (27. prosince 1904, Třebíč – 7. prosince 1968, Brno) byl český botanik. Jeho bratrem byl mykolog František Šmarda. Po Janu a Františku Šmardových je pojmenována ulice bratří Šmardů v Brně-Líšni.
Po Janovi Šmardovi je pojmenována Cena Jana Šmardy "za ochranu přírody a domoviny na Moravě a ve Slezsku", která je udělována od roku 1995 Regionálním sdružením Českého svazu ochránců přírody v Brně.
Jeho synem je prof. MUDr. Jan Šmarda, DrSc. (*29.8.1930, Brno), mikrobiolog, popularizátor vědy a umění a vysokoškolský pedagog.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval učitelský ústav v Brně a následně pak nastoupil v roce 1928 na místo učitele do Tišnova, posléze v roce 1933 odmaturoval na reálce v Novém Městě na Moravě a mezi lety 1933 a 1938 vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity, kde získal doktorát přírodních věd. V letech 1947 (docent rostlinné geografie a rostlinné sociologie) a 1952 (docent soustavné botaniky) se stal na téže fakultě docentem. Po roce 1945 nastoupil do Moravského zemského muzea v Brně, kde mezi roky 1949 a 1952 působil jako ředitel. Mezi lety 1947 a 1961 působil také na Přírodovědecké fakultě a od roku 1955 do roku 1961 pak působil v brněnském oddělení Geobotanické laboratoře ČSAV, mezi lety 1962 a 1968 působil v kabinetu geomorfologie ČSAV.[2][3]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Věnoval se primárně teplomilné flóře, napsal mimo jiné brožuru Tišnovsko – vlastivědné poměry okresu. Napsal celkem přibližně 350 článků a 6 monografií.
Stal se zakladatelem Podhoráckého muzea a iniciátorem prohlášení Květnice za přírodní rezervaci.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dostupné online. [cit. 2019-11-29]
- ↑ a b Doc. RNDr. Jan Šmarda [online]. Tišnov: Město Tišnov, 2015-03-16 [cit. 2018-07-14]. Dostupné online.
- ↑ Významní přírodovědci Třebíčska [online]. Třebíč: Město Třebíč [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.
