Jamník (přítok Seziny)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jamník
Potok Jamník a Bílovecká přehrada
Potok Jamník a Bílovecká přehrada
Základní informace
Délka toku14,4 km
Plocha povodí20,8 km²
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí2-01-01-121
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Moravskoslezský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Odra, Bílovka, Sezina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načístpřidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Jamník je potokokresech Opava a Nový JičínMoravskoslezském kraji, pravostranný přítok říčky Seziny. Délka jeho toku činí 14,4 km.[1] Plocha povodí měří 20,8 km².[2]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Jamník pramení východně od Výškovicnadmořské výšce okolo 440 m. Na horním toku teče jihovýchodním až východním směrem. Jihozápadně od Těškovic, jižně od nichž potok protéká hlubším lesnatým údolím, napájí vodní nádrž Jamník. Pod Bítovem se potok obrací na jih až jihozápad a teče k severnímu okraji města Bílovec, kde vzdouvá jeho hladinu Bílovecká přehrada vybudovaná v roce 1969. Poté jeho tok pokračuje k jihovýchodu k obci Bravantice, jižně od níž ústí do říčky Seziny v nadmořské výšce 234 m. V blízkosti ústí je přes údolí Bílovky, Jamníku a Seziny vedena po estakádě dálnice D1.


Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Všechny jeho přítoky jsou krátké a bezejmenné.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

letním období může potok zcela vyschnout, tak jako se stalo v Bílovci v roce 1992.[3]

Historie a legendy[editovat | editovat zdroj]

Na Jamníku bývaly tři mlýny a občasná utonutí v jejich náhonech byla příčinou lidových legend o působení vodníka. Nejznámější je legenda o mladé dívce, kterou vodník bohatě odměnil za práci v jeho zámku. Nadělil jí tolik zlata, že jí vystačilo až do smrti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Průvodní list útvaru povrchových vod Plánu oblasti povodí Odry – Bílovka po ústí do toku Odra [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2014-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. Místní organizace Českého rybářského svazu Bílovec [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]