James van Hoften
| James Dougal Adrianus van Hoften | |
|---|---|
 | |
| Astronaut NASA | |
| Státní příslušnost | Spojené státy |
| Datum narození | 11. června 1944 (79 let) |
| Místo narození | Fresno, Kalifornie |
| Předchozí zaměstnání | bojový pilot |
| Hodnost | podplukovník USAF |
| Čas ve vesmíru | 14d 01h 57m |
| Kosmonaut od | 1978 |
| Mise | STS-41-C, STS-51-I |
| Znaky misí |   |
| Kosmonaut do | května 1986 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
James Dougal Adrianus van Hoften (* 11. června 1944 ve Fresnu, Kalifornie, USA)[1] je bývalý americký astronaut z raketoplánů.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí a výcvik[editovat | editovat zdroj]
Po základní a střední škole absolvoval studium na University of California, Berkeley a získal tak v roce 1966 diplom inženýra. Pokračoval ve studiu na Colorado State University, odkud odešel v roce 1968 jako mistr v oboru hydrauliky. Pak nastoupil k armádě, sloužil jako pilot u amerického vojenského námořnictva. Na univerzitě v Coloradu obhájil doktorát mechaniky. Poté se stal asistentem na katedře civilního inženýrství na houstonské univerzitě v Texasu. Oženil se, má dvě děti. Používá přezdívku Ox. Ke astronautům NASA byl vybrán v roce 1978 jako astronaut specialista.[2].
Lety do vesmíru[editovat | editovat zdroj]
Poprvé vzlétl na oběžnou dráhu Země na jaře roku 1984 na palubě raketoplánu Challenger s misí STS-41-C a stal se tak 142. člověkem ve vesmíru. Posádka letu: Robert Crippen, Francis Scobee , George Nelson, Terry Hart a James van Hoften. Z nákladového prostoru raketoplánu vypustili družici LDEF (Long Duration Exposure Facility), pak pomocí manipulátoru RMS (Remote Manipulator System) zachytili poškozenou družici pro výzkum Slunce Solar Maximum Mission (SMM), v nákladovém prostoru raketoplánu ji opravili a funkční vypustili na oběžnou dráhu.[3]
Druhou misi STS-51-I o rok později absolvoval na Discovery. Na palubě byli astronauti pplk. Richard Covey, William Fisher, James van Hoften a John Lounge. Pětice astronautů během sedmidenního letu vypustila na oběžnou dráhu tři družice: ASC-1, AUSSAT 1 a Leasat 4. Poté na oběžné dráze kontaktovali nefunkční družici Leasat 3 a dokázali ji oživit. Tím splnili všechny úkoly letu.
Van Hoften při svých dvou letech strávil ve vesmíru 14 dní.
- STS-41-C Challenger (6. dubna 1984 – 13. dubna 1984)
- STS-51-I Discovery (27. srpna 1985 – 3. září 1985)
Po letech[editovat | editovat zdroj]
- Připravoval se ještě k letu STS-61-G v květnu 1986, ale pak požádal o vyřazení z posádky.
- V roce 1993 nastoupil v Hongkongu do firmy International Bechtel, Inc., Hong Kong jako viceprezident.
- V roce 2000 bydlel v San Francisco.
- Je předsedou amerického výboru Národní rady pro výzkum (NRC), která je expertní skupinou NASA. Upozorňuje veřejnost na velké nebezpečí z kosmického záření pro kosmonauty.
- Poznámka: jeho jméno bývá uváděno také ve tvaru James Van Hoften.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-specialisté USA, s. 362.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Američtí astronauti-kandidáti vybraní v USA v roce 1978, s. 461.
- ↑ KRUPIČKA, Josef; VÍTEK, Antonín. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 1999-12-26 [cit. 2011-09-18]. Kapitola STS-41-C: Zápas s družicí. Dostupné online.
